A v poslední době i dost agresivní.
Kdo s námi už déle jak rok kráčí po cestě s autismem, tak to ví.
http://auticekjenicek.blogspot.com/2011/01/tulenicko-s-maminkou.html
Ale už vím, že ČEKÁNÍ se vyplatí.
A když Jenda příběhl se svými dudlíčky a se svojí oblíbenou dekou a zahlaholil: "Jeník chce dělat TULI TULI"... :-)
....byla jsem v sedmém nebi...
Pocit, který jako matka dítěte s autismem zažívám jednou za několik měsíců....
V sobotu, když se tak krásně tulil, tak jsem statečně polykala slzy.
Nechtěla jsem, aby viděl, že pláču.
Už rok a čtvrt se snažím ho naučit, co znamená být veselý a smutný....
A vím, že v těch nácvicích používám větu: "Kluk je smutný, pláče..."
Jak bych mu vysvětlila, že maminka je šťastná, a proto pláče?
NEPOCHOPIL by to.
A teď, když spí, mohu nechat slzy volně téct po své tváři...
Teď mě můj milovaný syn nevidí.
Jsem šťastná, že ho mám.
Často to s ním není jednoduché, ale i tak vnáší krásné a občas i něžné chvíle do mého života.
A třeba to "příště" bude dřív než za 3 měsíce...
Krásné :-) Až se mi taky chce brečet :-)
OdpovědětVymazatI mně se opět ozval můj nos a zašimralo mi vněm. Nečekaný zážitek.
OdpovědětVymazatTaké mám radost. Z Tvé radosti z projevu Jeníkovy lásky. Z toho pocitu smět si obejmout, pochovat své dítě.
Ona Tvá láska a trpělivost opravdu růže přináší.
A moc Ti přeji prožít ten pocit štěstí, to tuleníčko ne za tři měsíce, ale za tři týdny, za tři dny.
Jé a já se v pátek cítila úplně provinile, jak se tu ke mně Štěpa tulil a Tobě to bylo líto...tak jsem ráda, že jsi si to konečně zase užila s Jendou:-)
OdpovědětVymazatDáši, děkuji za příjemné hodiny strávené ve vaší společnosti. Nedá se říct, že by mi to bylo "líto", spíš mi to přišlo nááádherné, jak se k Tobě Štěpánek tulí... Jsem ráda, že moji návštěvu přežil, že se "nezlobil", že tam jsem a hlavně, že jsem poznala taky "jiného autíka". Nikdy nezapomenu na dítě sedící v klidu 3 hodiny ve vaně... :-)
OdpovědětVymazatAmelie,
OdpovědětVymazattaky se mi chce brečet,
je to moc krásné
a někdy je složité popsat slzy radosti a dojetí!!
Mějte se s Jeníčkem moc hezky :o))
Jarka
Ami ♥♥♥ myslím, že že to bude čím dál tím častější a moc ti to přeju ♥♥♥...
OdpovědětVymazatKrásný příspěvek.Zbývá už jen popřát,aby příští tulení proběhlo o něco dříve.Ale zase takto si ho užijete mnohem intezivněji než maminy "neautíkových"dětí.To jsem si úplně jistá.
OdpovědětVymazatKrásný den.Andrea
Amelie,
OdpovědětVymazatpřeji tobě i Jeníčkovi hodně takových tulících chvilek.
Iva
Tři hodiny to nebyly snad, nebo jo? :-D to udělal po dlouhé době, že chtěl přes den do vany...
OdpovědětVymazatAmelie, dojemné, krásné, něžné :-)
OdpovědětVymazatI mně se chce brečet. :-)
OdpovědětVymazatA když jsme u těch emocí, mám hotové obrázky situací s emocemi, hned jak se dostanu k tomu, abych to naskenovala, tak Ti to pošlu. :-)
Nádhera,moc ti to přeju a držím palce aby to bylo alespoň 1 x deně:-)
OdpovědětVymazatNádherné! Plačem s tebou, prajem si v tejto chvíli takých chvíľok pre teba oveľa viac, pretože nepoznám niekoho kto by si ich zaslúžil viac!
OdpovědětVymazatMarcelko, tak tu bulím jako želva! Můj syn bude mít 14 let, to není zrovna tulivé období, ale přesto není den, abych z něj nevymámila polibek, pohlazení, objetí...Vůbec si neuvědomuju, jak to musí být pro tebe těžké!
OdpovědětVymazatAle věřím, že bude líp! Tvoje láska toho už tolik změnila!
Pohodový večer, zdravím Helena
Ahoj Amelko, krasne tuli,tuli fotecky. Jsem rada, ze jsi si to z Jendou uzila a preji at Jenik zase brzy pociti potrebu posedet u maminky . Zdravi Monika.
OdpovědětVymazatAmelie,jsem opravdu vděčná,že jsi mě navštívila!!!!Díky za hezký komentář.Mám téměř v sousetství maminku ,ktera z láskou pečuje o ditě se stejnými problémy. Mohu Ti říct,že je tak šikovná a soběstačná a její máma říká,že ji život s dceru tak obohatil poznala tolik přátel a lidí,že jinak by byla sobecká prospěchářská a Buh ví co ještě !Já ji obdivuji a smekám před ní .Mám 6 malých vnoučat a hlava mi jde kolem .Moc se těším na okamžik,kdy napíšeš, že Jeníček Ti dal pusu !Kdykoliv napiš budu jen ráda Daja-duha
OdpovědětVymazatAmelie,
OdpovědětVymazatkrasny a dojemny prizpevek. Gratuluji k tak velke udalosti a moc Ti preji at, at se Jenda prijde tulit casteji. Krasny den, Katerina
Netušila jsem, kolik milých lidiček dojme naše tuleníčko. Stejně je to zvláštní, že mu to JINAK nechybí...vždyť je to táák kráásné. Všem děkuji za komentáře.
OdpovědětVymazatMarti, těšíme se na obrázky emocí.
krásné ... :-) přejeme ať je tulící se nálada co možná nejčastěji :-))
OdpovědětVymazatAmeli, my autici/aspici jsme proste jini, vnimame doteky jinak a tuleni proste tak moc nepotrebujeme. Chapu ze vam ostatnim je to lito...
OdpovědětVymazatJa se nerada tulila cele detstvi. Az v dospelosti jsem se zacla tulit ale to jedine ke svemu partnerovi.
S hruzou jsem si ale kolikrat predstavila co bych delala kdybych mela deti a oni se chteli tulit...
To jsou moc krásné fotečky....Terinka se nikdy netulila,vždycky mě chce mít u sebe,protože jsem její:-),takže jsem si ukrádala pohlazení,když spinkala.Až někdy kolem 20tého roku mi občas lípla pusu na tvář a to spíše proto,že to někde viděla,tak to zkusila.
OdpovědětVymazat