Spojování čísel na iPadu je v pohodě, ale na "papíře"?
To se Jendovi nechce.
Nechce, ale musí.
Mně se taky do spousty věcí nechce a NIKDO se mě neptá, jestli chci nebo ne.
Prostě MUSÍM...
Prvních pár čísel jsem tedy spojila já...
...a na Jeníčkovi bylo, aby to dokončil.
Dělal to moc rychle, tudíž udělal pár chyb.
Asi chtěl být brzy hotový.
Ale vcelku to šlo....
Při tom "malování" jsem si všimla, že by Jeníček potřeboval ostříhat.
To je u nás "kámen úrazu".
Kadeřnici jsem říkala dvakrát... Možná nemá odvahu k nám zajít?
Nebo zapomněla.
Na "letní sestřih" jí budu muset zase zavolat.
A tak jsem to zase vzala do svých rukou....
A já to dělám TAK nerada. Za řevu, ječení, kopání a otáčení Jendy to je "luxusní" zážitek.
Snažím se nevypíchnout mu oko a nestřihnout ho do ucha, ostatní moc neřeším.
Musí to být co nejrychleji.
Myslím, že ty obrázky vypadají líp než to moje stříhání.
Ale aspoň bude Jenda líp vidět. Přes ty vlasy už to nebylo ono.
Fotku (možná) dodám v příštím příspěvku.
Viděla jsem ten sestřih. Ještě to ušlo. Nemuselo se to stříhat. Stejně zřejmě v dospělosti bude
OdpovědětVymazatnosit dlouhé vlasy, jako synové mé kamarádky.
Ti měli vlasy učesané do culíku... A s Jendou to
v této věci dopadne asi také tak. KLidně jste ještě s tím stříháním mohla počkat.
Otázka je, jak by Jenda snesl ten tah za vlasy gumičkou, moc tomu nevěřím, že by to dal...
VymazatMně stačí, když si místo copů udělám culík a bolí mě večer kůže na hlavě. A to jsem zdravá. Teda prý ;) a na stříhání vlasů si musí zvyknout, stejně jako na stříhání nehtů, mytí atp.
VymazatBtw já jsem Štěpánka ostříhala strojkem, prostě jsem ho na zemi omotala nohama a jednou rukou a už to jelo. Řval jako tur, rval se jako tygr, škrábance už se mi pomalu hojí, ale dala jsem to. Zvyknout si prostě musí,
A pokud dítěti lezou vlasy do očí, akorát tak začne šilhat ;)
VymazatJeník je šikula, Lukáše spojovačky nebaví, ačkoli čísla má přitom rád... Jenže tohle už moc "zavání" malováním a to u nás nefrčí:-D. Stříháme nakrátko strojkem
OdpovědětVymazatSháním neustále nové gumičky, ale ne ty zavařovací, co člověku vyškubou všechny vlasy, u čímanů mají vždycky ty levné hadrové, co se časem vytahají, tak můžu volně dýchat.
OdpovědětVymazatTy "tahací" jsou děsné, to bych řvala i já.
VymazatMy stříháme u počítače, kdy má Bárt povoleno surfovat po youtube... Předtím to býval horor.
OdpovědětVymazatU televize redukuju "zuby".
VymazatTak jsem si zase prolistovala hodně článků, které jsem neviděla a jsem ráda, že jde vše tak, jak by asi mělo. Ty se stále snažíš a výsledky jsou vidět. Moc vás všechny zdravím A pozdlavuj dědu! :-)
OdpovědětVymazatNevím, zda jde vše, jak by mělo, ale snažím se:-)
VymazatU nás funguje jedině strojek a hooodně nahlas puštěné oblíbené pohádky. Není to žádná sláva, ale jde to. Nůžky u nás vůbec nehrozí, to by se Míša asi pomátnul.
OdpovědětVymazatMy zatím strojek nemáme, takže se asi brzy pomátnu já:-) Potřebuji sem nalákat kadeřnici, snad nějakou odvážnou ženskou najdu:-P
VymazatVždycky, když tady čtu tvé další a další pokusy, máš můj obdiv, Amélko. A je dobře, že nepovoluješ. Chtě nechtě, Jeníček vyrůstá a musí se učit, že jsou věci, které bude muset dělat. Tak jako každý. I ty musíš dělat věci, do kterých se ti nechce, musíš se překonávat, i když jsou chvíle, kdy bys nejraději do všeho kopla a odstěhovala se na severní pól nebo do jižních krajin, přesto zůstáváš a znova a znova zkoušíš stejné nebo i další krůčky. Klobouk dolů.
OdpovědětVymazat