Jenda zdobí stromeček

Poslední dny byly dost náročné, a vůbec to nemělo nic společného s tím, že se blíží vánoce.
I přesto jsem se snažila si občas vzpomenout, že vánoce přece jen budou.
Asi měsíc dopředu jsem Jeníčkovi pouštěla pohádky s vánoční tématikou, hráli jsme si na vánoce, rozdávali jsme dárky zvířátkům, Krtek si zdobil domeček a Jeníček (Ježíšek) naděloval dárky svým dudlíkům.

S výzdobou jsem se snažila to moc nepřehánět, abych Jendu zbytečně moc nerozrušovala. Jen občas jsem nenápadně někde něco vánočního přidala. I když vánoce jsou "pozitivní" událost a Jenda se těší, přesto je to stres a spousta změn okolo a je třeba být opatrný a nezapomínat, že ty Jendovy časté afekty jsou způsobeny právě těmito změnami. Hlavně si je nebrat osobně.

A včera jsem rozhodla, že se bude zdobit stromeček. Ten stál asi týden na chodbě, aby si na něj Jeníček zvykl. Podobně je na křesle pohozená košile, kterou mám v plánu obléci Jendovi na Štědrý den. První den ji zahodil s tím, že je hnusná a že ji mám vyhodit, ale snad si na ni zvykne.
Našla jsem Jendovi ozdoby a tentokrát jsem to nechala na něm. Seděla jsem kousek od něj a dopíjela jsem (konečně) ranní kávu z předešlého dne....
Jeníček je hyperaktivní, takže ho to bavilo vždycky jen chvilku, pobíhal sem a tam a třepal rukama,  bylo však vidět, že z toho má radost.

Zdobil....a já jsem ho s úsměvem pozorovala. Vychutnávala jsem si tu poklidnou, kouzelnou chvilku....málo takových.
Někdy je tak roztomilý (když mi zrovna nenadává, když nezlobí holky nebo psa nebo když se stokrát za den neuráží).
 Občas jsem ho nasměrovala jinam, protože měl tendenci dávat všechno na jednu stranu, ale nevadilo mu to...

...a večer to dodělali s Eliškou.

Eliška by chtěla stromeček jen modrobílý, ale Jeníček podával ozdoby různých barev.
Naštěstí k žádné hádce tentokrát nedošlo.

A teď už může přijít Ježíšek...