Nebudu ho kopírovat, kdo chce, ten si ho rozklikne sám...
Jen mi to připomnělo Jeníčkovo kojenecké období.
Často plakal, málo spal, nežvatlal, neukazoval, díval se do světla, reagoval spíš na psa než na lidi, nesnášel, když se na něj někdo díval do kočáru...
Našla bych toho víc...jen já jsem to "opoždění" přičítala jeho prvotní diagnóze - DMO. Od tří měsíců jsme cvičili vojtovu metodu a poprvé si sedl v 17,5 měsících....
Dnes už vím, že náznaky jsem mohla pozorovat brzy...
http://www.doktoronline.cz/clanek/1062-Nektere-charakteristicke-rysy-autismu-v-prvnim-roce-zivota.html
A změnilo by se tím něco?
OdpovědětVymazatAle já jsem nechtěla nic měnit, nýbrž jen poukázat na hezký článek:-)
Vymazatz vlastnej skúsenosti ani prvotné náznaky nemusia u dieťaťa znamenať autizmus...moje dieťa neragovalo na meno, na človeku si ako prvé všímal napr.hodinky ako človeka samotného adt, nevyžadoval očný kontakt ...ale autista nie je ale má vývinovú dysfáziu a keby sme dali na diagnozy niektorých odborníkov a sami iniciatívne nechodili po vyšetreniach a ja ako matka nevypozorovala časom, že autirysy síce má ale sú sekundárne tak moje dieťa má teraz v zdravotnom zázname, že je autista a bude sa to ťahať s ním stále. Týmto chcem len napísať aby sa mamičky, ktoré si ten článok prečítaju a nájdu niektoré črty na svojom dieťati aby sa neľakali, nie vždy to znamená, že dieťa musí byť autista.
OdpovědětVymazatMathisko este nema diagnozu ale fakt ze by mal v zdravotnom zazname nahodou autizmus namiesto disfazie je asi najmensi problem. V pripade ze sa o autizmus jedna je nutna ranna interencia a dolezite je aby ju dieta dostalo bez nej sa nikam neposunie.
VymazatPřesně tak: začít co nejdřív. My jsme měli štěstí - na jednom pobytu s Ranou péčí (jezdili k nám kvůli DMO) byla přednáška o alternativní komunikaci. Tam jsem to konzultovala s přednášející, že jenda nemluví, neukazuje ap. Díky té přednášce jsme začali v nízkém věku s obrázkovou komunikací a vyplatilo se...
VymazatZuz, evidentne ste nepochopili môj príspevok. Škoda, že z celého môjho príspevku ste si zobrali len zmienku o zázname zo zdravotnej karty.
VymazatKaždý autista je jiný, což je sice všeobecně známo, my jsme ale měli smůlu na odborníky, kteří je měli tendenci "házet všechny do jednoho pytle" - dcera je vyloženě sluchový typ, na obrázky v útlém dětství reagovala tak, jako by byl papír zcela čistý (do pusy, roztrhat,zahodit atd.) a podle hodnocení psych. ještě ve čtyřech letech byla nevzdělavatelná. Protože jsem z odborníků měla deprese, řídila jsem se nakonec vlastním instinktem (což mi později schválil sám p.prof.Matějček): využila jsem dceřinu zálibu v hudbě a místo mluvení jsem na ni zpívala - na melodie známých písniček i na melodie vlastní. Jen tím se vzbudil její zájem o řeč i mluvení. A základní praktickou školu nakonec vychodila s výborným prospěchem. (Pokud se týká žvatlání - opět opačná zkušenost: od rána do večera "ga ga ga, ve ve, na na..." až k zbláznění, divila jsem se, kdy se nadechuje... Jarmila
VymazatČlověk vždycky všechno zjistí až když je pozdě. Hezký večer. :)
OdpovědětVymazatNešlo o to, že by bylo něco pozdě. Nic jsme nezanedbali:-)
VymazatZaujimavy prispevok, tak som zistila ze Mathiskove nezvatlanie je dalsi priznak autizmu v rannom veku, to ze nezvatla som vedela ze je divne ale nie ze az tak, inak nepocuval na zavolanie, lekarka mu uz v osmich mesiacoch kontrolovala sluch. Tiez neukazoval, ja si pamatam ako som ho ucila aby ukazal prstekom co chce a ani sa nezapojoval do hier so mnou. Myslim ze si to mala s Jendom tazsieto zistit ked nelozil a nechodil, tam sa nejaka interakcia zistuje tazsie, ale zase neviem ci nejaka ranna intervencia v tak nikom veku pomaha(ja som robila co som mohla ale doma podla blogov a literatury a nic nezaberalo).
OdpovědětVymazatO autismu je velký článek v dnešním Respektu. rob
OdpovědětVymazatVím, děkuju. Poprosila jsem maminku, ať mi ho někde koupí, tak snad ho sežene.
Vymazat