Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem Jeníčka naučila se o něco PODĚLIT.
Někdy mám pocit, že jdeme z extrému do extrému.
A nejen v tomto případě.
Neuměl se dělit a ječel, když jsem ho to učila.
Poslední dobou jsem měla RADOST, že se to naučil.
Když se dělil o hranolky, nikdy jsem neodmítla, tudíž to fungovalo dobře.
Ale tentokrát se chtěl podělit o bonbónek z hroznového cukru.
Ale ten já nemám ráda.
Jenda se ptal: "Mamko, chceš?"
Dívala jsem se do těch jeho nádherných čokoládových očí a chviličku jsem přemýšlela, že se přemůžu a ten bonbón si vezmu.
Nic by mi to neudělalo.
Ale pak jsem si řekla, že se nebudu přemáhat.....
...stejně se JENDA musí naučit respektovat názor ostatních....
Sama z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké žít s někým, kdo váš názor nerespektuje....
Bonbón jsem odmítla.....
Jenda se zeptal podruhé:
- "Kdy si vezmeš bonbónek? 12:40?" (závislost na číslech se projevila i zde)
Podle tónu jeho hlasu jsem věděla, že je zle, ale trvala jsem na svém...
"Nechci, Jeníčku, nemám ho ráda"....
"Mamko zlá, hnusná, blbá".... ječel Jeník....
...a pak bonbóny zahodil na zem....
- "Já chci. Já chci.
Lychle. Vybel si. Já chci si vzala bonbóóóńek. Chci si vzala sněhoveeeej".....
- "Mamko jedna zlá, musíš něco papat....
Jsi blbá"....
Ale já jsem zůstala neoblomná.
I za cenu hysteráčku mi to stálo.
Jeníček pochopil, že se má dělit a teď nechápe, proč odmítám....
Už si hysteráček několikrát zopakoval, fotky jsou ze 3. 2., takže už 12 dní "nacvičujeme" odmítnutí....
Ale já se nedám.
MUSÍ se naučit RESPEKTOVAT názor druhé osoby.
Teď, v 5 letech, mám naději, že ho to naučím, ale se 30 tiletým, 40 tiletým chlapem bych už nehla.
Stromek se má ohýbat dokud je mladej....
...a tak "ohýbám a ohýbám" a Jenda se v afektu válí po zemi....
Ale vím, že to brzy pochopí....
A na závěr mé oblíbené citáty:
- Starého psa novým kouskům nenaučíš.
- Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
- Ohýbaj ma mamko, dokud som já Janko, až už budu Jano, neohneš ma mamo.
- Zestárnout není umění, umění je to snést.
Když ona ta pravidla mezilidských vztahů jsou tak složitá! Někdy se v nich nevyznám ani já. Přeju ti pevné nervy!
OdpovědětVymazatZ citátů je nejlepší ten poslední.
Máš pravdu, Davide, pravidla mezilidských vztahů jsou složitá a autistům často nesrozumitelná. I mně se líbí nejvíc ten poslední citát.
VymazatAle určitě zase další věci od něj neodmítáš. Tak se časem naučí, že jsou možné obě reagce.
VymazatA mně se přitom zdá, že se učím až teď! Možná žiju pozpátku, možná pomaleji.
OdpovědětVymazatCo když to Jeníčka naučíš, ale potom bude čekat, že bombon odmítne každý?
To je právě ono, pak zase může očekávat, že odmítnu pokaždé..život je zvláštní, Markétko.
Vymazatto patřilo sem, ta odpověď .-)
VymazatJá bych si ten bonbón nejdřív vzala, ale jak píšeš dál, co bude dělat až bude starší... Takže správně jsi vydržela a děláš dobře, že uvažuješ do budoucna.
OdpovědětVymazatRespektovat názor druhého se musí naučit co nejdřív, bude to potřebovat do školky, do školy... :-)
VymazatMarci děláš to dobře, i autisti se musí naučit, že nebude pořád po jejich. Jenže je to celoživotní boj. Vidím to na našem Petovi.
OdpovědětVymazatMě jen zarazilo, jak Ti Jeníček nadává.
Zlá, hnusná, blbá.
Nezlob se,ale tohle nemá asi ze své hlavy.
Že by to bylo od K ?
Míša
Nemá to ze své hlavy, něco má od holek, něco z pohádek...sleduje v poslední době šmouly a tam se to podobnými slovy jen hemží: "troubo, nešiko, hlupáku..." Už jsem si kolikrát říkala, že si ty nadávky z pohádek budu zapisovat, ale vždycky na to zapomenu. Jenda má "naštěstí" asi jen 4 slova, která opakuje pořád dokola, ale i tak to mně či babičce stačí...ono to není moc příjemné.
VymazatNěkterý autista reaguje fyzickou agresí, jiný verbální, někdo oběma. Snad časem pochopí, že se to neříká (a nebo pochytí jiné, ještě horší výrazy).
Ahoj Amélie
OdpovědětVymazatChodím na stránky z Jeníčkem již hodně dlouho.Sleduji a obdivuji trpělivost,přizpůsobivost denního režimu Jeníčka a tvoje.Jseš bezva máma a máš ráda svého syna takového jaký je a to je dobře.Mě se líbí s těmi dudlíky,připomíná mě mou dceru když byla malá.Musela mít na noc jeden v puse a pak v každé ruce,ale to hledání v noci když se vzbudila!Chtěla jsem se zeptat,ty máš maminku v Benešově u Prahy?Jestli jsem to zde přečetla dobře, tak bydlíš někde tím směrem.Já jsem bydlela nedaleko Benešova a teď bydlím u Průhonic.Pracuji již 28 let v domově pro seniory,teď jsem přešla do Prahy.
S tím bombónem je to těžké-přemýšlím,ale asi bych si ho vzala i přes to že ho nejím a dala si ho třeba do nějaké nádoby a řekla Jeníčkovi že mu děkuji,ale protože ho nejím nabídnu ho někomu jinému-třeba z rodiny.
Dostávám od klientů také sladkosti-rozbalené.Třeba z bomboniery, a když vidím jak je v té krabici ohmatávají a pak nabídnou no.....Mám z praxe vyzkoušeno, když si nevezmu od klienta ten nabízený bombón tím ho urazím a on přemýslí,proč a kouká někdy smutně-nechápe.Tito lidé již trpí i demencí, a myslí si, že se na ně zlobíte.Naučila jsem si bomón vzít a poděkovat a říci,že sladké nejím,ale že ho vezmu na sesternu a určitě někumu přijde k chuti.Klient se usměje a je spokojen že jsem si ho od něj vzala.Zdravím Jeníčka a věřím,že se vše naučí a že bude kldnější.Hezký den Amelie a děkuji za návštěvu a komentáře na mém webu.
Martulo, ano, maminka bydlí v Benešově. S těmi starými lidmi to je tak, jak říkáš..ano, od těch bych si bonbón vzala, protože bych je chtěla JEN potěšit. Odmítnutí by je mohlo urazit. ALE ty už nic nechci naučit. JENDU musím učit. Jasně, někdy bonbón přijmu a schovám ho tajně pro holky, protože na tu scénu nemám náladu 5x za den.
VymazatALE je potřeba bonbón někdy odmítnout. Jenda se MUSÍ naučit respektovat názor druhého, to je základní kámen každého vztahu. Pokud někdo nerespektuje váš názor, pak nemáte chuť s ním být.
Maci, jsi neuvěřitelně trpělivá. Já jsem výbušná povaha, asi bych to nevydržela. Hezký den. Tina
OdpovědětVymazatI když situace s Jendou je těžká, ale je jasná a vyžaduje nesmírnou energii. Ale výsledky se dostavují! Je hrozné potýkat se s lidmi v okolí a kteří nemají, diagnozu oficielně žádnou. To pak můžeš zkoušet soužití,po dobrém i zlém, ale vše je špatně. V tom případě, je člověk opravdu v koncích. Výsledky žádné,kde pak najít co na ně platí?!
OdpovědětVymazatS dospělými autisty už je těžké pořízení, proto se pravidlům chování a vztahů musí učit nyní, i když to stojí spoustu úsilí, času a často i slz. ALE BEZ TOHO by byl v životě ztracen. Bez toho bych vychovala tyrana a to já nechci.
VymazatTo s temi bonbony znam dobre. Kdyz jsem ucila ve zvl. skole, bylo tam hodne romskych deti. Svoji lasku ni davaly najevo kuprikladu tim, ze se se mnou chtely delit o svacinu apod. Kdyz se fakt nedalo odmitnout, mela jsem vzdy pripravnou vymluvu, ze si to schovam na "potom." Ale Jenicka mi bylo nesmirne lito, kdyz jsem ho na tech fotkach videla. Myslim si, ze musi byt pro neho velmi tezke pochopit, proc je to najednou jinak. Ale treba je to spravne, to ja neumim posoudit.
OdpovědětVymazatAhojky. No , s tím každopádně souhlasím! To co ho naučíš Ty se mu bude moc hodit! Bude skvělé ,že z něj vyroste stejně skvělá osoba jako jste Vy!! Asi Tě začnu uctívat ;-)!
OdpovědětVymazatPS:Ty obrázky měly být tak trochu vtipné , ale pokud se někomu nelíbí , mám neutrální obrázek / universal :-). Jak chceš ;-)
Uctívat nechci. :-P Jsem ráda, že s mým názorem souhlasíš. Mám Jendu moc ráda, proto chci, aby z něj vyrostl ohleduplný a tolerantní člověk, tyrany nemá nikdo rád.
VymazatVždy je úžasné, když se člověku podaří své dítko něčemu naučit a ono si to pamatuje. :-)
OdpovědětVymazatJeníček je šikulka. A je dobře, že si stojíš za svým názorem. :-) I když se teď prolije několik slziček a člověku to trhá srdce. :-) Ale plně to vysvětlují tvé milované citáty. :-)
Já mám naše holčinky také strašně moc ráda, ale musím být v některých věcech neoblomná. Ony jsou teď šíleně roztomilé, ono mít doma prvňáčka a téměř tříletou kukačku je paráda. Ale dětmi nebudou nastálo a pak akorát člověku přerostou přes hlavu. Jediné, co já neznávám jsou fyzické tresty. Na své neteře jsem nikdy nevztáhla ruku a přesto mají patřiční respekt. :-) I když je občas rozmazluji. :-D Ale jinak jsem tvrdá a neoblomná, ale zase dokážu hodně chválit, což děti zbožňují. ;-)
Šavrdo, tak to máme stejný názor na výchovu. Své děti nebiju, toho jsem si užila jako dítě dost a akorát to člověku ubije sebevědomí a zabije to lásku k tyranovi, ale ničeho dobrého se tím nedocílí. Ano, jsem někdy tvrdá a neoblomná, ale přesto láskyplná, milující, usměvavá a často chválící matka. Moje děti mají pevné hranice, přes které nemohou jít. Chci, aby z nich vyrostli sebevědomí, šťastní lidé, kteří si váží sebe, ale i druhých.
VymazatAmelie, strašne rada čítam Tvoje príspevky. Máš pravdu, ak Janíka nenaučíš prijať názor druhého teraz, neskôr to bude horšie a horšie.
OdpovědětVymazatCitáty na konci sú krásne!
OdpovědětVymazatNech vám učenie ide k dobrému!
Držím palčeky
Děkuji.
VymazatJsi fakt dobrá. Smekám.
OdpovědětVymazatNejsem. :-) Ale snažím se být dobrou, láskyplnou matkou.
VymazatAle někdy to musí být hodně těžké. Držím palečky.
VymazatA daří se Vám to. Musí to být obtížné a vyčerpávající, ale vy to zvládáte. Obdivuji Vás :)
VymazatJestli se naučil rozdělit se, je to skvělé - přijmout názor druhých a snést odmítnutí se mu určitě podaří také. Bude to jistě náročné, ale věřím, že to oba zvládnete :)
Když už se Jeníček naučil podělit se s ostatními, přijmout názor druhého se brzy naučí určitě také :-) Asi to potrvá, ale on je šikula, a tak to zvládne! ;-)
OdpovědětVymazatMám zato, že přibližně před rokem jsem Ti ještě vykajíc napsal, že se ti obdivuji, jak zvládáš Jeníkovu výchovu. Musím svá tehdejší slova jen potvrdit.
OdpovědětVymazatUrčitě není lehké vidět plakat své dítě, slyšet nadávky na svoji osobu, snášet afekty. Ale těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Sice je těžké být cvičitelem, ale určitě Jeníka dobře vyzbrojíš do bojiště života.
Hezký den vám všem.
Více komentářů od super lidí mne jen potěší ,nebudu ho mazat! Proč vlastně? :D To se mi taky někdy stává ,že mi to hodí koment vícekrát , než je mi libo ,ale co my se stroji zmůžeme :D. Já jsem ke strojům spíš jako veverka s louskáčkem na ořechy .. jestli rozumíš ;-) Taky si s tím nevím rady :D Znám jen Start ,ovládací panely , stáhnout / uložit , přehrát a vypnout :D .
OdpovědětVymazatUrčitě jsem nebral , zda jsi medvěd nebo tučňák ,ale jestli to vidíš takhle , určitě tučňák budeš! Ale ne černobílí , spíš nějaký světlý , zářiví. Je mi moc líto ,že máš doma problémy nejen s autismem. :'(
Narazila jsem na Váš blog náhodou. Obdivuji, že takhle reflektujete, jak to probíhá s Vaším Jendou, možná Vám to i pomáhá...nevím, nedovedu si to představit. Přeji Vám i Jeníčkovi hodně štěstí a především trpělivosti. Teď jdu Váš blog řádně pročíst.
OdpovědětVymazatTereza
Frenekko, možná to pomáhá i mně, ale hlavně to má pomoci ostatním lidem POCHOPIT autismus.
VymazatPohjled na hysterický záchvat sice zamrzí, ale vlastně se nic neděje a máte pravdu, Jeníček se musí naučit respektovat... A naučí se to :-)
OdpovědětVymazatMoc pěkné citáty (ten slovenský je dost dobrý :D). Poslední je dle mého názoru asi nejhezčí :)
OdpovědětVymazatMoc přeji,aby Tvé úsilí brzy přineslo výsledky. Bez tolerance vztah fungovat nemůže o tom žádná. Jen tak trochu uvažuju,jestli to pro Jeníka není příliš velké sousto. Má rád svoje zaběhnuté,neměnné,očekávané. A najednou se musí vyrovnat s tím,že reaguješ jinak. Jestli to v té své hlavičce vůbec chápe a dokáže si to srovnat. Těžko posoudit,kdy je ten správný věk. Každopádně obdivuji Tvoji trpělivost a přeji,ať se daří.
OdpovědětVymazatA.
Já myslím, že je chytrý dost, tak to zkusíme, když to nepůjde, tak to odložím zase na jindy. :-) Ale čím dřív tohle pochopí, tím líp. TO SE netýká jen bonbónu, to je maličkost, ale respektovat, že se chce někdo dívat na televizi, že někdo chce mluvit s maminkou, že chtějí jít holky ven ap...Je spousta dalších denních situací, kdy potřebuji, aby tohle ovládal.
VymazatAmelko a co to ještě odložit,myslíš že je Jeník připravený?Někdy to porozumění a srovnání se s tím ,že někdy ano a jinde ne je složitější a pokud Jeník "není" připraven dala bych tomu čas a zkusila to třeba zase za měsíc dva.KDY´t i my se učíme celý život,tak proč chvátat .)
OdpovědětVymazatMyslím si, že tohle musí zvládnout dítě než půjde do kolektivu (do školky, do školy..) a samozřejmě k tomu přistupuji citlivě. Když vidím, že je tu na něj moc lidí, že je nevyspalý, že se blíží doba spánku, že není ve své kůži ap., tak bonbón přijmu. Snažím se k tomu přistupovat citlivě.
VymazatJe od Tebe hezké, že Jeníka pořád učíš a nevzdáváš to. Fandím Ti moc.
OdpovědětVymazatNevzdávám, ani nemůžu. Naopak. Přemýšlím nad tím, co neumí dospívající a dospělý člověk s AS a to se snažím a budu snažit naučit Jeníčka, dokud je malý. S pubertálním dítkem už bývá těžké pořízení.
VymazatZase jsem se musel usmívat, ale i moje zdravá vnučka měla měla tohle období, že všem něco vnucovala, protože ji to dcera naučila. Ale myslím, že jí přešlo samo, když pochopila, že už pak nemá sama nic. :D
OdpovědětVymazatVšechno vychází z "normálního" chování, jenže u zdravého dítěte to přejde samo...samo často instinktivně pozná co je a co není správné...netrvají zarytě na jednom a tomtéž modelu. Instinktivně dítě vycítí, kdy má pozdravit, poděkovat, kdy se má stáhnout, ap. Vidím děti jedné zdejší sociálně slabší spoluobčanky, která už má asi 7 dětí...neučí je nic a přesto vědí, že nemají lidem zastoupit cestu, praštit je klackem, ap...
VymazatJednou jsem Jendovi řekla, že si vezmu bonbónek, až dopiju kafíčko...a on se mě teď pokaždé zeptá, jestli už mám dopité kafíčko a když kafe nemám, zase je ZLE. Vyžaduje, aby ten model, ta situace byla vždy stejná..a ona není a proto si s ní neví rady.
Holt člověk musí přemýšlet dopředu než něco vypustí z úst.
Amélko, myslím, že Jeníček s Vaším citlivým přístupem vše časem zvládne! Obdivuji Vás a přeji hoooodně štěstíčka !!!
OdpovědětVymazatMaru
Ano, radost je vidět! :) Ten balíček byl opravdu nesmírně milý! A hlavně, že potěšil!
OdpovědětVymazatJe mi líto těch osočení a těch nadávek. Já vím, že Jenda neví, co to znamená, ale umím si představit, že i tak to třeba občas zabolí, protože víme my ostatní, co to znamená. Jsi statečná a v mých očích i moudrá, protože víš, co je nejlepší a dokážeš si za tím stát, i když je to hrozně těžké. A já ti budu stále držet palce!
OdpovědětVymazatPo přečtení každého příspěvku si uvědomím, jak moc tě obdivuji!!
OdpovědětVymazatTak s tím také bojujeme. Jednou ho člověk pochválí a už je z toho povinnost. Mě to připomíná jednu hru od Cimrmana, kde bylo stáří definováno takto: "neschopnost udržet myšlenku a neschopnost opusit myšlenku". Na Míšu to sedí přesně (až na to stáří) :-).
OdpovědětVymazatOn se to naučí, je tu šikulka..:) Já tyhle bombony měla vždycky a pořád mám moc ráda..:)
OdpovědětVymazatAno, rešpektovať názor (a potreby) druhého je tak ťažké. A pre autistu zvlášť. Aj my s tým najviac bojujeme (hoci inak sme v podstate v pohode) - rešpektovať druhého (a je jedno či ide o odmietnutie ponúkanej veci, či pomoci alebo naopak o žiadosť na ktorú "nemá čas"/chuť). Pre neho je "objektívne dobré" to, čo on považuje za "dobré".
OdpovědětVymazatDržím vám palce aj v nácviku tejto tak dôležitej veci.
Leti.