A dnes tu byl konečně opravář...
A to už jsem si myslela, že návštěvy "u nás doma" jsou v pohodě....
Ještě před rokem zdrhal se řevem do postýlky.
V listopadu a prosinci jsem si říkala, že jsme se snad dopracovali k tomu, že domácí návštěvy "přežije".... a že snad, dá-li Bůh, budu moci alespoň doma s někým mluvit a přijímat návštěvy.
Venku mě Jenda konverzovat s cizími lidmi nenechá.
Možná je to tím, že jsem omezila procházky? Nešlo to, bylo to utrpení pro nás oba....
Místo každého dne chodíme teď cca 3-4x do týdne. Nebo je to tím, že asi měsíc nechodí do školky a ztrácí kontakt s lidmi?
Už se těším na jaro... snad bude líp.
Určitě bude. Vylezou brouci, pavouci, housenky a jiná "havěť" a věřím, že si k nim Jeníček zase najde cestičku.
Fotky myslím ani nepotřebují komentář....
Já myslím, že si ten křik instalater zasloužil:o) Už dávno měl dorazit a opravit baterii
OdpovědětVymazatAhoj Amelie, přeji hodně sil a klidu v duši Tobě i celé rodině, dívám se na tvé stránky nepravidelně, ale stejně pak vždycky zhltám všechno, cos napsala.Hodně věcí máme podobných, i když Jenda je určitě častěji a víc slyšet. Mat.se tak nějak vlní od klidu do neklidu a běsu, tak si v mezidobí vydechnu.
OdpovědětVymazatuž několikrát jsem ti chtěla pro Jendu doporučit Oblovku -šneka,je nenáročný,ale teď koukám, že máte nový přírustek.
Turbínka