středa 22. června 2011

Bouřka

Jeníček se od malička bojí bouřky.

Když vidí černé mraky, preventivně pláče a odmítá jít ven.

Loni se bál po dešti dokonce chodit po mokré silnici.
Tehdy jen stál na místě, plakal a neudělal ani krok.

NIKDY si neoblékne holinky, nevezme si deštník ani pláštěnku, takže za deště ven nechodíme.

Pamatuji si, jak loni pokaždé plakal, kdykoliv začalo pršet a to i tehdy, když mírný déšť bubnoval do oken.
Kolikrát jsem ani já nevěděla, že venku prší a on hystericky plakal.... a pořád dokola opakoval: "Jeník bojí boužky"....

Kolikrát trvalo i 2 hodiny, než se mi ho podařilo uklidnit.

Dnešní večer byla pěkná bouřka.

Jenda má rád DVD Prasátko Peppa, kde je jeden díl o bouřce, který si klidně pouští 10x dokola.

Reálnou bouřku však nezvládá.

Plakal, bál se sám dívat  v ložnici na DVD, a tak seděl se mnou a s Eliškou v obýváku.

Když zhasli světlo a nešla elektřina, začal plakat a celý se třepal.

Eliška nachystala baterky...

...a dala je Jendovi do ruky...

Posadila jsem ho do křesla, protože když stál, tak byl jeho pláč intenzivnější....
Donesla jsem mu přenosný DVD přehrávač a pustila jsem Krtečka...

Eliška mu mezitím zapálila asi 10 svíček a naskládala mu je na stůl...

I bouřka je k něčemu dobrá.... :-)
Konečně jsem mohla zapálit svíčku s mým měsíčním znamením, jinak se už skoro rok tlačila v koutku kuchyně...

Jenda se díval na pohádku...

...občas dělal "prasátka" na strop...

...a chvilkama dokonce neplakal....

Ani já ani Eliška jsme se však nesměly hnout z místa....

Když si Eliška odešla pro něco do pokojíčku, nabíral Jendův pláč na intenzitě...

Na uklidnění jsem mu dala do klína Betynku...

...a taky do misky pár granulí,  aby u něj Betynka vydržela....

Když konečně rozsvítili, bál se Jenda jít do ložnice...

Chvilku mi trvalo, než jsem ho ujistila, že už světlo nezhasnou (snad)...a jen  jsem se modlila, aby to byla pravda...
:-)

6 komentářů:

  1. Jistě již spíte po tak únavném večeru s bouřkou a tak vám nebudu psát dobrý večer, ale již dobré ráno, nejdříve se představím, jsem Anna stará paní, poděkuji za návštěvu a potom vám složím poklonu, moc toho o této nemoci nevím, jen, že to musí být velice těžké a já bych vám dala trochu své síly na zvládání, kdybych ji měla. Těší mne, že jste u mne našla chvilku radosti z daleké, cizí země a budu se těšit, že zase přijdete. A

    OdpovědětVymazat
  2. Jeníčkovi to pomáháte překonat krásně.
    přeju co nejméně bouřek..

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Marcelko, tak vám popřeju (vlastně asi nám všem) léto bez bouřek!
    Měj hezký den, zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  4. MARCELKO, PŘEJI ZAS A ZNOVU HODNĚ SIL A SLUNÍČKA.
    JAK NA OBLOZE TAK I V SRDÍČKU.
    BOHDA

    OdpovědětVymazat
  5. Obdivuji, jak to všechno zvládáš. Já bych si asi v určitých chvilkách nevěděl rady. ještě, že máme ty ženské.

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám moc ráda bouřku, je nabitý vzduch, voní voda, pěkně duní hrom. Můj tygr se bojí o domácí techniku... tak se přeme, jestli je bouřka fajn nebo ne... stejně si bude, kdy ona chce:)
    Chudák Jeník... ale... ty ho v tom nenecháš:)

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...