Účinky Risperdalu

Nerada dávám léky malému dítěti. Ale v případě Jeníčka "nějak" nebylo zbytí.

Bez nich to nešlo.

13 měsíců bral Jenda Zoloft.
Nedávno se paní doktorka na dětské psychiatrii rozhodla změnit léky.
Nebylo to ono. Jenda byl velmi úzkostný, v poslední době i dost agresivní, málo spal a hýřil neutuchající energií.
Vysadila Jendovi antidepresiva.

Ale asi to vysazení bylo příliš rychlé ....během dvou dnů bral půlku dávky a pak už nic...

A to byla tragédie. Ten týden po vysazení Zoloftu se Jenda vrátil  v chování asi o rok až dva zpátky...

 Jeníček brečel, vyváděl, válel se po zemi, byl agresivní.... a nakonec jsem brečela i já.... Připadala jsem si tak bezmocná, když jsem mu nemohla pomoct.

Teď bych řekla, že je trošku líp.

Po 14 dnech zase Jenda plní strukturované úkoly, modeluje a razítkuje.

Vrátil se ke svým oblíbeným činnostem.

Třeba razítko s broukem má moc rád...

Ne, nemám zdravé dítě :-), ale Jenda spí!!!!

Po více jak 4 letech usíná do 22. hodiny a pak spí celou noc.
Připadá mi to jako zázrak. Jenda nespal ani jako malé miminko, do 14 měsíců skoro pořád plakal. Zkoušeli jsme bylinky, koupele, meduňku, kapky na polštář, přírodní léky na spaní, homeopatika a já nevím, co ještě.
Byly doby, kdy usínal v 01:15 hod. A ještě nebyla jistota, že bude spát do rána.

Problémy se spaním měl vždycky. V APLE radili zkusit léky na spaní a tak je Jendovi neurolog nedávno předepsal.
Uspávací účinek by měl nastoupit do 15-20 minut, ale Jenda řádil další 4 hodiny. Takže Zopitin už nikdy.

Poslední měsíce chodil Jenda spát mezi 23. a 24. hodinou. Vlastně ...podle mě čekal, až někdo (já nebo manžel) půjde spát... Mohli jsme ho 100x odvést do ložnice, uložit do postýlky a on se 100x vrátil....
Paní doktorce na psychiatrii jsem řekla, že si myslím, že CHCE spát, ale že se "díky" svým úzkostem bojí a nespí....
Po 10 dnech braní Risperdalu usíná Jenda v klidu a sám.
A pak, že zázraky neexistují. :-)
Doufám, že to nezakřiknu.

Sice usíná za dodržení svých mnoha rituálů a s rozsvíceným světlem, ale po 52 měsících je to zázrak.
Už si ani nepamatuji, kdy jsem měla večer čas na knihu nebo na povídání s dcerami.
A tak si to v posledních dnech užívám a stává se ze mě opět knižní maniak.

A přes den?
Přes den to vypadá asi stejně jako se Zoloftem. Možná mi přijde, že Jenda víc "chápe", že víc vnímá, co říkám....
A že má větší toleranci k čekání.... Často ječel kvůli pár vteřinám čekání (v autě, v obchodě, před domem, než jsem vyndala klíče z kabelky...), teď to klidně pár sekund "vydrží". :-)
 Afekty jsou dál, ale ne bezdůvodné. Když nebral Zoloft, byl schopný i hodinu v kuse (a několikrát denně) ječet a my jsme kolikrát nevěděli proč.

Afekty tedy  jsou, ale vždy z nějakého důvodu - když mu něco zakážu, něco mu nedovolím, když zavřu Betynku do koupelny ap. Ale ty zvládáme.
Horší byly afekty bez důvodu, kdy jsem nevěděla, jestli ho něco náhodou nebolí, protože to fakt kolikrát vypadalo hrozně.

Musím říct, že mě potěšila moje maminka.
Ona mě tedy těší pořád, protože bez ní bych byla 4,5 roku izolovaná od okolního světa, ale tentokrát mě potěšila ještě víc.
Hlídala mi celý den Jeníčka, abych se mohla podívat za kamarádkou, a řekla "poprvé v životě" větu:
"DNES mě Jeníček VELMI MILE překvapil." :-)
NIKDY MI NIKDO neřekl, že by ho Jenda mile překvapil... :-)

Dokonce spolu plnili úkoly...

A  dnes ho chválila paní v APLE, že hezky spolupracoval a že byl veselý a radostný.

Jsem ráda, že je Risperdal ve formě kapek, což mi Jenda v pohodě sní, Zoloft jsem rozpouštěla ve vodě a stejně byly každé ráno boje, aby to Jenda spolkl....Kolikrát potom i půl hodiny plakal, že ho pálí jazyk.

A tak mám radost...
Z Jeníčka i z Risperdalu.
A tu radost mi nezkazí ani anonym píšící své komentáře k minulému článku.