Jenda má ve zvyku se vším házet.
Hlavně na zahradě.
Pokud je na chvilku bez dohledu, lítá všechno možné - od plastových židliček, aut, hraček na pískovišti, přes tenisové rakety holek, boty, které někdo nechá u balkonových dveří...cokoliv.
Je mu jedno, jestli je to měkké nebo tvrdé...
Marně vysvětlujeme, že se hází jen míčkem nebo balonkem....
Dnes měl na "programu dne" házení plastovou lodí....
Měl z toho takovou radost, že jsem jen stála opodál a snažila jsem se ho moc nerušit....
Občas jsem na něj zavolala, aby utekl na stranu a chránil si hlavu.
Dávala jsem pozor, aby se netrefil do oken nebo aby něco nerozbil....
Jeníček je takový náš hyperaktivní a stále akční človíček, který nedovede být chvíli v klidu.....
Ke konci Jenda naložil do lodičky své oblíbené kytičkové dudlíčky....
...a pak i oni létaly vzduchem....
Musím říct, že i přes další podobné "lumpárničky" jsme prožili na zahradě pohodové odpoledne....
Holky byly "schované" u počítače a ven se jim nechtělo....
Nikomu se nic nestalo, okna zůstala celá a radost z Jendy jen sálala....
Říkala jsem si, že má "víc štěstí než rozumu", když si u toho neublížil....... :-)
Zvládl kličkovat a utíkat před padající lodí....
....a krásně se u toho nahlas smál.....
Ta jeho šťastné úsměvy mluví za vše......
Milá amélie musela jsem si zablokovat blog kvůli holkám tak jsetli budeš chtít pošly mi tvojí mailovou adresu aby jsi ke mě mohla. akinoma
OdpovědětVymazatAkinomo: amelie00@ email.cz (bez mezery)
OdpovědětVymazatNa Váš blog jsem narazila poměrně nedávno, pročítala jsem starší záznamy a samozřejmě i tyto nové :)
OdpovědětVymazatA je na nich strašně moc vidět, jaké dělá Jeníček pokroky, vážně! Bez takové maminky, jako jste Vy by to nedokázal :)
A jen tak, k nápadu s tričky.. První jsem netušila, o co jde a proč, říkala jsem si, že to je zvláštní, ale poté, co jsem došla k článku, kde to vysvětlujete je naprosto chápu a je to fakt dobrý nápad, protože okolí tohle nedokáže posoudit a dítko pak vidí jen jako jedno z dalších rozmazlených aniž by vědělo, jak se věci doopravdy mají... Takže tohle je takové "elegantní" řešení :)
Ještě další věc, co mi proletěla hlavou, někde jste psala, že Váš manžel Jeníčka v některých věcech nechápe, např. ohledně toho, že nejí u stolu a tak... Mám kamaráda který, nechci tvrdit, že má podobnou poruchu, to netuším, ale rozhodně se často projevuje dost podobně a podle jeho chování myslím, že i když sám má podobné návyky a svoje pravidla, u jiných by jiná pravidla nejspíš pochopit a akceptovat nedokázal.. Jakoby mu chyběla nějaká empatie či ohleduplnost.. Nemyslím to nijak zle, nebo negativně, jen se mi u pročítání toho článku tohle vybavilo.. :) Jo, a taky si strašně potrpí na časové vyjádření, nestačí mu říct, že se sejdem třeba za týden, za dva, že uvídím, kdy budu mít čas, potřebuje znát přesnou dobu, mít plán.. A toho se já zas bojím, vázat se na určitou dobu, co když mi do toho něco vleze... Ale to už jsem zase někde jinde :)
Azazelo, máš super postřehy a super názory. Ano, i můj manžel má na 99 procent poruchu autistického spektra, tedy AS (Aspergerův syndrom) - empatie nulová, city nic moc, ohleduplnost k ostatním na bodu mrazu...ale to na tento blog nepatří. Děkuji za komentář. Kdybys chtěla, klidně napiš mail. :-)
OdpovědětVymazatHezky si hraje. Sice občas nestačil uhnout, ale polétavé hraní mu dělá radost, to je vidět.
OdpovědětVymazatMožná by mohl vyzkoušet udělat padáček z látky či kapesníku, ten by mu neublížil určitě. Ale musel by se naučit ho házet do výšky. Ty těžší věci létají samy. :)
Krásně napsáno a ten rozzářený dětský úsměv za nějaké ty lumpárny určitě stojí. Na vaše stránky jsem narazila už před nějakým časem a máte můj obrovský obdiv, je vidět, že se Jeníčkovi věnujete a že roste (nemyslím teď ani tak věkově a fyzicky, ale spíš duševně) a je spokojený ♥
OdpovědětVymazatKrásně nafoceno, to obdivuju , když něco dělám i ve školce, nestíhám naprosto fotit..nemám pak jednotlivé kroky nějaké činnosti
OdpovědětVymazat