S Betynkou podruhé

Betynka je takové malé "telátko".

Jenda ji od rána prohání po domě.

První, co jde Jeníček po ránu dělat, je krmení Betynky granulemi....

Klekne si na zem, nachystá granule do misky a po jednom kuse je hází po celém obýváku nebo do kuchyně....

Betynka běhá a granule sbírá....
Někdy na ni Jeník hází hračky, neustále ji vysypává z boudy, dává na ni cestovní tašku....

...Nebo jí něco přivazuje na hlavu...

...od stužek, pentliček, přes různé oblečení.... nebo rovnou celou cestovní tašku....

Betynka většinou drží.

Pokud ji to přestane bavit, začne vrčet a já ji zavírám do koupelny, aby měla od Jeníčka klid.

Jenže ona se občas dobývá ven.
Někdy ji nenápadně odnesu do boudičky a říkám si, kéž by tam zůstala.

Ale ona se za chvíli zase prochází po obýváku, dojde až k Jeníkovi...

...někdy mám pocit, že si o to Jendovo "zlobení" a pokoušení sama "říká"....

Kdyby si někam zalezla, mohla by od něj mít klid... :-)

Ale to ona ne....

Občas se Betynka "vozí" v tašce po celém obýváku....

Jsou taková správná dvojka.

Někdy si říkám, co by Jenda asi tak dělal celý den, kdyby ji neměl....
Celý den... celé dny...celé roky.... je to vlastně taky takový "neodklonitelný zájem".....

Psycholog radí pořídit druhého psa... Kdyby se Betynce něco stalo, tak aby měl Jenda druhého....
Ale my jsme neplánovali mít dalšího psa - zase starosti navíc - veterinář, krmení, procházky, hlídání, když nejsme doma....
Co vy na to? Pořídit druhého psa? Pokud ano - stejnou rasu? Štěně? Neublížil by mu Jeník?
Nebo staršího psa? Ten už by si na Jeníka asi těžko zvykal...???