středa 25. září 2013

Dřevěná pizza


Dřevěnou pizzu jsme vraceli v pondělí paní z Rané péče.


Jenda ji naposledy ozdobil houbama, paprikou a rajčaty.


Nakrmili jsme oslíka a čuníka...


...a hra teď zase poslouží jiným dětem.


Podobných věcí je na internetu hodně.


Nejen pizza, ale např. dort, přepravka s uzeninami nebo třeba dětský vařič s příslušenstvím.


Nejdřív jsem uvažovala, že bych něco podobného mohla Jendovi koupit na vánoce, ale nakonec jsem se rozhodla, že NE.
Jenda to stejně bere jako úkol, nikoliv jako hru.
Pro něj je to "povinnost" a ne radost.







Eliška se bojí chodit do školy. Den co den řešíme nějaké problémy a "jiné vidění světa".... a i když třídní učitelka je skvělá, přesto to není ono.
Dnešní děti jsou často bezohledné a kruté a to, že je někdo JINÝ, se netoleruje...
Každý den víc a víc zjišťuji, JAK těžké to dospívající lidé s PAS mají...a nejen oni.

A přesto jsem vděčná za to, že je Eliška JINÁ, protože pokud je "normální" v patnácti kouřit a tahat se s chlapama, bavit se v hodině, házet po učitelích svačinu, kreslit jim kosočtverce na tabuli, hrát v hodině hry na mobilu, nepsat si poznámky, nadávat učitelům ap., pak do "normálního" světa nezapadám ani já.
Nic z toho mi totiž normální nepřijde.


  V posledních týdnech je toho MOC... moc, co musí jeden člověk zvládnout.... Všechny tři děti potřebují "individuální péči" a já mám jen jedny ruce.
Není o tom s kým mluvit...a i kdyby bylo, já nemám sílu...


A v takových chvílích mě potěší i Jendův komín z kousků pizzy ... komín - taková jistota, že je vše tak, jak má být.

32 komentářů:

  1. Bohužel dnes na SŠ chodí i děti, které sotva prošly základku a pak to tak vypadá. Ona bohužel i na gymnáziu úroveň chování upadá. Vše ale vychází z rodiny, chudáci učitelé. Eliška je naprosto normální, protože kouřit a tahat se s chlapama v 15 rozhodně normální není...

    OdpovědětVymazat
  2. Pizza sa mi paci, myslim ze ja ju mathiskovi na vianoce kupim, uz mal take ovocie na krajanie a pacilo sa mu ale nechali sme ho v australii. Nielen deti su krute voci tomu ked je niekto iny, tie deti v skole su napol dospeli :-(
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
  3. Pizzu nám také teta z rané péče přivezla, ale protože Bárt nic podobného nejí, nebylo to pro něj vůbec zajímavé... Tak jsme zase s díky vrátili...

    OdpovědětVymazat
  4. V tom případě nejsem normální ani já, jak mě rodiče nikdy nefackovali, tak za tohle chování bych nejspíš dostala jednu zprava, druhou zleva a zastavila bych se o zeď...ach jo. Eliška má opravdu smůlu na lidi kolem sebe (jak se jich potom nemá bát?), takovéhle třídy opravdu nejsou všechny. Doufám, že to ale není zdaleka tak strašné jako na základce a že se tam s ní aspoň někdo normálně baví. Nechce se mi věřit, že taková je celá třída :-(. Děsí mě, že TOHLE studuje střední školu zaměřenou na vztahy s lidma...Aspoň že učitelka je v pohodě, řeší ty vztahy nějak?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Učitelky i výchovná poradkyně jsou super. Snaží se to řešit, ale... Jsem zvědavá s čím přijde Eli dnes ze školy.

      Vymazat
  5. Souhlasím, je v dnešní době spíš plus být jiný. Taky jsem na gymplu trpěla svojí jinakostí, byla (a jsem) ve spoustě věcech léta za ostatníma (vztahy např.), fakt mi nepřijde v pořádku, když se holky ve věku deváté třídy porovnávají, kdo je "JEŠTĚ" panna a pak se na dotyčných pár slušnějších dívají skrz prsty. Jenže ono se to za pár let obrátí. Spolužačky "akční" v téhle oblasti už v tak nízkém věku mají teď už tolik negativních zkušeností, že ani nedokážou věřit v normální zdravé vztahy založené na důvěře a dokonce některé zpětně hodnotí, že jednaly dřív dost neuváženě. Je mi jich spíš líto... A tak je to ve víc oblastech. Kuřáci z té doby teď chtějí poradit, jak přestat, chroničtí vysedávači po hospodách zjišťují, že místo vypitých panáků mohli mít třeba i dovolenou (a pár nepoškozených mozkových buněk k tomu). Teď jsem už ráda za svojí jinakost, dokonce si na ní i tak trochu zakládám ;) Přeju Elišce, aby to ve škole měla co nejmíň komplikované, děti v tomhle věku jsou opravdu často zlé, většinou je to ale proto, že jim něco (často láska) chybí doma a jsou pak frustrované... Je dobré naučit se na tyhle lidi dívat jako na ty, co vlastně mají problém...

    OdpovědětVymazat
  6. Nemůžete přece říct, že v dnešní době je "normální" jen kouřit, chlastat, tahat se s chlapama a že jste vděčná, že má Vaše dcera Aspergerův syndrom. Jsou tisíce jiných dětí, které AS nemají a přesto nekouří, nechlastají, dobře se učí. Takhle to zní, jako že všechny slušné a chytré děti jsou jen ty s AS. Ano, můžete být vděčná za to, že je Eliška chytrá, hodná, slušná, dobře se učí, ale proboha, nikdy bych si nedovolila říci, že jsem vděčná za to, že je moje díte nemocné!! To, co jste Vy vypsala, jsou extrémy, v každé třídě se pár takových dětí vyskytne, ale nemůžete to přece vztáhnout na všechny zdravé děti... Elišce přeji hodně štěstí a držím palce, vím, jak jsou děti v tomto věku netolerantní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Překroutila jste spoustu věcí:-) Nenapsala jse, že jsem vděčná za to, že je moje dítě nemocné. Nehledě na to, že Aspergerův syndrom není NEMOC, je to jistý handicap, ale nemoc ne. Je to JINÉ vnímání světa, jiné myšlení. Ale je pravda, že dítě s AS dovede v mnohém člověka obohatit. Mí autisté mě toho hodně naučili.
      "Pár takových dětí se v každé třídě" vyskytne? KDYBY to byl PÁR, řekla by Eliška, to jsou dva, bylo by to super:-P O tom, KOLIK dětí na základce ze třídy nepilo alkohol a nekouřilo, by Eliška mohla vyprávět... a co nosí za historky teď...Já žasnu, ale rozebírat to nechci... to je věc rodičů.
      Chtěla jsem jen vyjádřit vděčnost, nikoliv rozebírat chování cizích dětí:-P

      Vymazat
  7. Dneska vyrábějí pěkné zajímavé hry. Škoda, že to má Jeníček jen jak povinnost. A o holkách mi vyprávěj, můj kluk před lety na SŠ trpěl tím, že holky podobné věci, jako píšeš, dělaly i v 18 - 19 letech v době maturity!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliška se pak v takové hodině nemůže soustředit, neslyší výklad, nestíhá si psát poznámky a domů chodí úplně vyčerpaná... A nejhorší je, že jí neumím pomoct.

      Vymazat
  8. Ne jen dnesni deti byvaji krute. Deti byli, a pravdepodobne vzdy budou, krute vuci lidem co nejsou presne jako oni. A bohuzel v podstate to stejne plati i o vetsine dospelych. Drzim Elisce moc palce na skolu, aby se to aspon trochu zlepsilo.

    OdpovědětVymazat
  9. No nazdar, to co popisujete, že se děje na gymnáziu je docela tragédie. Já jsem před 20 ti lety dělala úplně obyčejný učňák, nebyli jsme žádní andílci ale toto by si nikdo nedovolil! Jasně, pár jedinců kouřilo, občas jsme se bavili, nedávali pozor, ale tak nějak v normě, když nás učitel napomenul, tak jsme se zase srovnali a výuka pokračovala dál... Nejsem žádný zatrpklý staromilec, ale protože máme v blízkosti našeho domu několik středních škol a ZŠ, tak vidím, že ty děti jsou dneska skutečně někde "jinde", bohužel. Eliška si musí jít svou cestou, nebude to lehké, ale je šikovná a určitě to zvládne. Má skvělou maminku i sestru, to je vždycky veliká pomoc! Hodně sil přeje Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to gymnázium. Eliška na gympl chtěla, ale když se tam byla podívat - velká škola, mnoho lidí, velké nároky ap. Nakonec tam přihlášku nedala. Děkujeme za pochvalu:-)

      Vymazat
  10. Já chodila na střední před 25 lety a přesto tam bylo dost holek, které kouřily a tahaly se s chlapy (chodila jsem na ekonomku, takže tam byl přebytek ženských), nebo spousta spolužáků (a to i na základce), kteří vyrušovali a nebo se dohadovali s učiteli a dost často byli i sprostí. Takže spíš mi přijde, že se snažíme vidět svoji minulost v růžovějších barvách, než skutečně byla:-). A nebo jsem chodila do tříd větších grázlíků:-). Tím samozřejmě neomlouvám vůbec toto chování, já patřila do "rodu šprtů", jelikož jsem tak byla vychována, ale ani nevím, co je vlastně normální? Pro každého asi něco jiného.

    Ale jinak k Elišce: je mi líto, že musí opět procházet obdobím, kdy je ze všeho rozhozená, ale snažila bych se to brát pozitivně. Třeba ji to více zocelí a pomůže do budoucna. Aspoň si o lidech nebude dělat iluze a třeba si i ošklivé narážky přestane brát k srdci. Lidé jsou prostě různí a v životě se s tím setká ještě mockrát. A přeji do budoucna celé vaší rodině už více pozitivních dní, vidím, že stále je to boj.
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  11. To, co zažívá Eliška ve škole se dělo loni u Lukiho ve třídě :-( a to jim bylo 13. Luki měl ke konci roku úplný strach tam jezdit, takže věřím Elišce, že se jí tam nelíbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliška to zažívala i na základce, doufaly jsme, že na střední to bude lepší.

      Vymazat
  12. Také jsem před třiceti lety chodila na gymnázium. Tehdy se v oficiálních médiích komunističtí reportéři chlubili, jak máme u nás v republice dobré lidi.
    Já se do té školy těšila, že si najdu kamarádku a bude to prima. Kamarádku jsem si našla fakt senzační, taková se hned nenajde, jenže se mnou nechodila do třídy. Tam se se mnou nikdo nebavil, nikdo se mnou nechtěl sedět, pro všechny jsem byla exot a pokud mohli, chovali se dost sprostě, mně dokonce připadalo, že se v tom snad předháněli.... Byla jsem po čtyřech letech ráda, že jsem z té školy vypadla, a dlouho mi to vězelo v paměti, než jsem se s tou situací vyrovnala. Prakticky se s tím nedá nic dělat, než to přetrpět, anebo jít na jinou školu. Jinak musím souhlasit s předcházejícím komentářem. Většinou to dělají lidé, kterým chybí láska doma a svou frustraci ze života si vybíjejí na těch, kteří jim v tom nedokáží zabránit. Skutečně byste mohla Elišce vysvětlit, že jsou to spíše tito lidé, co mají problém, nevědí si rady a pak jednají tak, jak jednají a jednou přijde doba, kdy se jim jejich chování v zesíleném účinku vrátí, neboť existence funguje jako ozvěna. Člověk zavolá (něco udělá) a několikrát se mu to vrátí zpět. Je dobré zaujmout k takovým lidem soucitný postoj. A nenechat se k něčemu idiotskému vyprovokovat.
    Pravda je, že mně chování mých spolužaček naprosto znechutilo jakoukoli školu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S Eliškou to rozebíráme skoro každý večer. Něco jiného je to vědět v klidu domova a něco jiného být ve stresu ve škole. A je pravda že tohle si člověk pamatuje dlouho, možná navždy.

      Vymazat
  13. to je přesně to, co se stalo Petrovi na střední škole.
    Také tam nezapadl do kolektivu a to to byla třída složená z kluků.
    Profesoři měli veliké pochopení.
    Přesto se 2 x zhroutil.
    Pak jsme to vzdali.
    Prostě nešlo dále.
    Míša z Plzně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak: i přes velké pochopení a podporu učitelů to nejde. Pořád doufám, že bude líp....

      Vymazat
  14. Mám kamarádku, která děla asistentku chlapci s AS na gymnáziu a mimo jiné dělá jakousi "spojku" právě mezi autistickým světem onoho chlapce a ostatními spolužáky a zdá se, že úspěšně. Nebylo by pro Elišku toto řešením? Přece jenom by na všechno nebyla sama, měla by jakousi psychickou podporu vedle sebe.....
    Yva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řešením by to určitě bylo. Už jsem to paní učitelce navrhovala. Ale ve své podstatě nevím, kdo by to zaplatil a zda s tím třeba nemusejí souhlasit všichni učitelé. Podrobnosti zatím nevím.

      Vymazat
    2. Prave to platenie a ten suhlas je dost problem. My sme mali stastie a mame dost akcnu riaditelku v skolke a ta zohnala dotaciu na polovicu asistenta(teda aspon dufa ze ju dostane) a uz dochadza aby sa zaucil ale zatial tam som aj ja. Takze pravdepodobne zaplatime len polovicu. Dalsi problem je hromada protestujucich rodicov a to je Mathis len v skoke.
      Zuzana

      Vymazat
    3. Zaplatit ani "jen polovinu" bysme nezvládli, takže to by nešlo.

      Vymazat
    4. Jak je to s placením nevím, nicméně vím, že má uzavřenou smlouvu s gymnáziem na dobu určitou a čekalo se, jestli bude asistence schválena na další rok, tudíž předpokládám, že je placena z prostředků kraje nebo magistrátu. Je možné, že rodiče něco přispívají, na to jsem se nikdy neptala. Asistence schválena byla, takže pokračují druhým rokem. A právě mu pomáhá i v tom, že píše část poznámek, které on by sám nestihl napsat, upozorní ho, co si má nachystat před hodinou, atd... a nejdůležitější je to, že kluk je v pohodě, nikdo mu neubližuje, nešikanuje ho a i ostatní spolužáci se učí jisté ohleduplnosti.
      Yva

      Vymazat
  15. Ach, paní Amelie, nedoufejte. Líp nebude. Také jsem doufala a bohužel... Lépe nebylo. Víte, ani nevím, co bych Vám v Eliščině případě mohla poradit.
    Asi změnit školu? Snad to nedojde k tomu, že se Eliška zhroutí...

    OdpovědětVymazat
  16. Možná taky těm holkám ještě nedošlo, že už nemají povinnost školní docházky, tudíž je -na rozdíl od základky- můžou ze školy klidně vyhodit, když tam nechtěj bejt...nešlo by, aby učitelka promluvila i s rodičema? Třeba na schůzkách? I když vím, že někteří rodiče by si taky zasloužili pár pořádnejch facek, stačilo mi, co jsem jednou viděla u nás na gymplu :-(. Snad se to nějak vyřeší, ať už nemusí nikam přestupovat nebo dokonce to úplně vzdát - byla by to velká škoda, je hodně chytrá!

    OdpovědětVymazat
  17. Možná by neškodilo Elišku poučit o tom, že pokud bude chodit mezi lidi, zcela určitě se nevyhne "srážce s blbcem". A že není sama, komu se to stává. A že je docela možné, že těch "nevědomých lidí" může být víc a těch srážek s nimi také víc. Je to blbá útěcha... ale útěcha to jakž takž je.
    Můžete Elišce také vysvětlit, že vzděláním se člověk určité formy vlastní blbosti nezbaví, aby ji nepřekvapovalo, že to, co se jí děje, se děje na střední škole, kde by normální člověk jaksi očekával chování studentů na úrovni.

    OdpovědětVymazat
  18. Ještě jedna věc. Protože se zřejmě v životě nevyhne nikdo tomu, že se setká s někým, kdo mu nebude po chuti svým chováním, ani já jsem se tomu nevyhnula, radím toto: Nejlepší je nenechat se vytočit. Brát to tak, že každý má právo žít si, jak chce, pokud tím neohrožuje druhé...Máte jiný názor, než já? Jste dospělý, je to Vaše volba. Vím, že na gymnázia chodí vlastně ještě děti, ale domnívám se, že by v sobě měli mít tolik inteligence, aby dokázali rozeznat dobré od zlého, takže než se rozčilovat, raději bych to přijala tak, jak to je, pokud mne to neohrozí na zdraví. Když má někdo potřebu házet po učiteli jídlo, je to jeho problém, ne můj. Zaujmout takový postoj vyžaduje mít v sobě ovšem obrovskou psychickou sílu a pravda ne vždy se dá se vším vyrovnat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle řešíme každý večer. A vím, jak je to pro ni těžké. Zaujmout tento postoj se mi daří až v mém věku, určitě mi to nešlo v patnácti. Já jsem na to musela přijít sama, Eli má tu výhodu, že to spolu rozebíráme, takže na to přijde dřív. ALE aplikovat teorii v praxi je mnohem těžší. Heleno, díky za podporu:-)

      Vymazat
  19. Dobrý večer,nebylo by lepší,aby Eliška na gympl přestoupila? Na střední školu dnes chodí děti,které dříve patřily na učňák.
    vloni mi pouštěla dcera kamarádky video,které natočili ve třídě (SŠ). V hodině házeli žáci po učitelce šlupky od banánů a pomerančů,sprostě řvali. Byla jsem naprosto v šoku..
    Moje mamka učí na gymplu a toto se tam nikdy nedělo. Vždy říkala, že problematické má max. 2 žáky ve třídě a ti ostatní si je už usměrní. Nejedná se o výběrový gympl, ale běžný v menším městě.
    Třeba by byla změna možná a Eliška by na ni přistoupila, když vidí, jaké tady jsou děti...
    Přeji hodně sil, Kamila

    OdpovědětVymazat
  20. Igor Hnízdo na ty problematické !

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...