Jeníček má masívní úzkosti a venku se bojí.
Málokdy je ochoten jít ven. Většinou k tomu potřebuje silnou motivaci.
Ale když se jedná o zvířata, tak se občas nechá i ukecat.
Betynka je venku ráda, ale Lentilce se na vodítku moc nelíbí.
Ale pořád je na tom lépe než Matýsek. Ten, jakmile dostane vodítko, švihne sebou o zem neudělá ani krok.
Jeníček je nadšený. Poskakuje, pozoruje zvířata, třepe ručičkama a usmívá se.
A dokonce mi zamával do okna....
Kočičky se na vodítko musí učit od koťátka, ale ani tak tyto vycházky nemusí,taky je venku vyplaší kdeco.Matýsek mi pobavil. Lída
OdpovědětVymazatTo je moc dobře, že Jeníček jde se zvířátky ven. Zvířátka to s našimi autisty umí. Lentilka je šikovná, že zvládne vodítko. My to kdysi zkoušeli s Hepinou a té se to nelíbilo. Pořád mířila do křoví. Tak jsme to vzdali.
OdpovědětVymazatMíša z Plzně
Zvířátka Jeníčkovi velice pomáhají! A jak vidím, venčíte jako já - v croskách :-)
OdpovědětVymazatPejsek a kočička na procházce. :-) Moc hezké to u vás před domem není, ale snad to už nebude dlouho trvat a zazelená se aspoň ten pruh trávníku. Venčení splnilo své poslání a nejen zvířátka, se trošku nadýchala čerstvého vzdoušku.
OdpovědětVymazatFotky jsou krásné, takové hezky obyčejně obyčejné :-) Je vidět, že si to všichni užívají. :)
OdpovědětVymazatMůžu se zeptat, z jakého popudu tu kočku venčíte? Není to pes, přivázání na vodítko se jí dost pravděpodobně dost líbit nebude, tak je třeba ji stresovat?
OdpovědětVymazatUdivuje mě, že se nad tím ještě někdo pozastavuje. Myslím, že v dnešní době už se dá koček, které chodí ven na vodítku vidět celkem dost (a rády - tzn. jdou, neškubají, nelehají si, nevztekají se.....). Můj otec byl průkopníkem ;). Před 15 lety byl raritou. Ale bavilo to kočku i jeho. Tak proč ne? Stresovaní rozhodně nebyl ani jeden. Kočka když nechce, tak prostě nechce a nehnete s ní, jak známo. A Lentilka nevypadá podle fotek, že by nějak trpěla a vzpouzela se. Mimochodem, já nedávno viděla maminku s capajícími rozjívenými dvojčátky na vycházce....a obě děti byly na vodítku. Samozřejmě ne kolem krku, ale popruhy na tělo (jako i pro kočky a jiná menší zvířátka). Co asi říct pak k tomuhle?? :) To teprve vypadá jako týrání, ne? Já bych jen dodala, že paní bydlí ve městě, všude silnice, tak aby to vyvenčení přežili ve zdraví, tak musí maminka holt takto.... Možná, že i pro ty kočky to bude bezpečnější na vodítku, než mít na vesnici dům se zahradou a kočky lítají kam chtějí. Pak se není čemu divit, kolik rozjetých miláčků najdeme na silnici. S podpisem, Jasimonka.
VymazatPřed domem je docela rušná silnice, kde je velký provoz. Eliška se o ni bojí, takže bez vodítka by ji ven nevzala. A Lentilka určitě netrpí.
VymazatVodítko na děti? Proč ne? Měla jsem holky 17 měsíců po sobě a uhlídat hyperaktivní Elišku (a k tomu kočárek s miminem v kopcích a leckde bez chodníku) byl nadlidský výkon. Takže vodítko (určené pro děti) úplně s klidem, aspoň má člověk jistotu, že dítě nevběhne pod auto...a obzvlášť třeba autista, který neumí (v malém věku) rozpoznat nebezpečí. U Jendy mi to neprošlo, lehl si na zem a ječel jak hysterka, ten by na "vodítku" nešel. Musel být připoutaný na kočáře, aby neutíkal, jednu dobu to byl chronický útěkář:-)
S útěkářstvím máme taky své zkušenosti :). Bylo období, kdy zásadně nechodil venku za ruku, nesnesl to, tak jsem ho musela přidržovat venku aspoň za kapuci, protože jeho časté: Mami hele! a následoval úprk .... s tím, že dítě s PAS zřejmě nemá ten správný pud sebezáchovy a navíc malé dítě... jímá mě hrůza z doby, kdy nám venku, kdekoliv kdykoliv utíkal. Tenkrát mě vodítko ani nenapadlo, ale bylo by to určitě bezpečnější. A bez těch šílených stresů, že uteče, spadne pod auto.... dokonce, když chodil a nedával pozor na cestu, byl schopný se srazit se sloupem nebo lampou :). Pěkný večer, Jasimonka.
VymazatTak tu hrůzu jsem taky ještě nezapomněla. Něco málo zde: http://auticekjenicek.blogspot.cz/2011/03/nejak-se-nam-hrouti-prochazky.html
Vymazata zde: http://auticekjenicek.blogspot.cz/2011/03/jak-jsme-zabranili-utekum-na-prochazce.html
Ano, to byly opravdu krušné časy. Nedokážu si představit, jak těžké to musí mít děti a maminky s dětským autismem. Ale naštěstí je snad už to útěkářské období za námi :).
VymazatA koukám, že cestovat nejen v MHD s našimi dětmi je zážitek. Cesta autem a parkování na místě pro postižené má taky svá rizika. Je mi jasné, že lidé kolem nás je nutné informovat, ale aspoň u nás je to vždy v tu nejmíň vhodnou dobu, kdy dítě ječí, válí se, nevnímá a do toho někdo potřebuje řešit, jestli to děláte správně :). Jasimonka
Nikdy jsem nikoho venčit kočku na provázku opravdu neviděla, nepřipadá mi to běžné a venčit bytovou kočku za nutné nepovažuju. Jasně, na vesnici na dvorku se vystavujete riziko, že se vám kočka otráví nebo ji něco přejede. Neříkám, že je to bezpečné a neříkám, že kočku je tudíž vhodno vypustit před panelák, protože opravdu nevidím důvod, proč by naučené bytové zvíře mělo být vypouštěno kamkoli.
VymazatEliška je báječná sestřička, když vezme Jeníka na venčící procházku. U nás máme jednu hromadnou kategorii za odměny: úkoly, uklízení a pozor: starání se o mladšího brášku ;). Venku jdou spolu za ruku, doma si čtou nebo hrají.... je toho poskrovnu, ale každá pěkná společná chvilka se počítá. Samozřejmě, někdo může protáčet oči, že za tohle dávat odměny....ale co si budeme vykládat, pro upevnění soc. vztahů a slušného chování u dětí s PAS (a klid v domácnosti k nezaplacení) udělám cokoliv ;). Pěkný den, Jasimonka.
OdpovědětVymazatAhoj Jasimonko, já to chápu, protože to máme nastavené podobně. Těch chvil je velmi málo, ale díky Bohu za pár minut, kdy Jenda třeba jednou za týden sedí s Eliškou u notebooku a hrají společně hry, nebo si na youtube pouštějí dětské písničky, nebo jsou pár minut před domem se psem. Vím, že se mají rádi a to je to nejdůležitější.
VymazatI kočka se dá naučit na vodítko (moje teta jednu takovou má, to zvíře je na něj odmala zvyklé a je zjevně šťastné, že se na pár minut podívá ven). Kdyby to nešlo, tak ven chodit nebude. Kočka se ani nedá k ničemu nutit a kdyby byla ve stresu, tak před tím vodítkem buď uteče, nebo na něm bude dělat takový psí kusy (třeba začne zoufale mňoukat, škrtit se...), že to páníček radši vzdá. Ostatně, kdyby šlo jen o stres, neprodávaly by se a nevyráběly se vodítka pro kočky, pro králíky a podobná zvířata. :). I náš pes když se jako štěně učil na vodítku, byl ve stresu a urážel se (nenapadlo by mě, že tohle pes umí), teď by radostí zbořil barák, když ho vezmu do ruky. Misa J.
OdpovědětVymazatUrčitě kočky netýráme, ale nasloucháme jim. Pokud nechtějí, tak je Eliška na vodítko nenutí. Musí to být příjemné všem. A tohle jsou krásné chvilky pro oba moje autíky i pro naše zvířátka. A stejně je nenápadně hlídám z okna:-)
VymazatTak to, že se to vyrábí, neznamená, že je to v pořádku. Vyrábí se hromada věcí pro zvířata nevhodných a musíte přemýšlet, než to tomu zvířeti dáte. Jo, uznávám, že třeba někteří králíci se venčit chodí, můj by se na provázku zbláznil... S kočkama je to, myslím, podobné, nikdy jsem na vlastní oči opravdu neviděla takovou, co by vodítko dobrovolně snesla a tudíž by pro ni venčení nebylo trápením, ale tak asi vlastníte světlou výjimku.
VymazatOno tu nešlo o to soudit, zda kočku na vodítko ano či ne...šlo o to ukázat velmi vzácné, pohodové a klidné chvilky dvou autistů:-)
VymazatHlavně že jsou děti štastný.. :)
OdpovědětVymazat