Nevinná rodinná situace.
Eliška přišla ze školy a chystá si u stolu palačinky.... Hyperaktivní Jenda kolem poskakuje.
V jednu chvíli se Eliška zohne pro něco, co jí upadlo na zem....a jak Jenda poskakuje, tak ji (nechtěně) praští do obličeje....
Eliška zařve (je přecitlivělá na bolest a vnímá ji víc než my)...
A Jenda jde do afektu (protože na něho Eliška křičí):
- "Co děláš?!
Co děláš?!
Co děláš?! Co děláš?! Co děláš?!!!!..."
Jenda opakuje ta dvě slova pořád dokola, vyplazuje na Elišku jazyk a hází po ní všechno, co má zrovna po ruce - utěrky, plyšáky, polštářek...
Musím zasáhnout a ho odvést do obýváku, protože mám zrovna doma dva naštvané autisty, a hrozí kalamita.
Nedaří se mi vysvětlit Jeníčkovi, že když někomu něco (i když omylem) udělá, že se musí omluvit.... pokaždé ho vytočí reakce "ublíženého" a reaguje neadekvátně....
A to jsem měla v plánu dojet nakoupit. Jenže teď Eliška nemluví s Jendou a Jeníček s ní taky ne. Předpokládám, že jim to vydrží až do večera. A to už mám vyzkoušené, že tohle není ta správná doba, kdy bych mohla odejít z bytu.
Mila Amelie tvoj blog sledujem uz nejaky cas. Obdivujem ta, tvoju trpezlivost a najma silu. Nemam v rodine ziadneho autistu ( i ked -ked toto vsetko citam, viac chapem svojho syna, introverta.) no osud na obdaril schpnostou vnimat a chapat. Odklikavam preto niekedy tvoje pohlady ocami autistu na Fb, snad to niekomu pomoze. Nevadi?
OdpovědětVymazatNevadí, naopak:-) Jsem ráda, kvůli osvětě to přece dělám. Děkuji za sdílení dál.
VymazatJe mi to silně povědomé. Řeším to spíš z druhé strany - snažím se vysvětlit Anči, že nemůže ječet pokaždé, když do ní někdo trochu šťouchne. "Nebuď ciťa!" je momentálně jedna z mých nejužívanějších vět.
OdpovědětVymazatNo právě, že to znám. To jsem s Eliškou řešila odmalička. Někdo kolem ní prošel, omylem zavadil (možná ani to ne) a ona řval, že ji praštil... cítila se ublíženě a nemluvila s ním...
VymazatTo já se taky urazím, když do mě někdo vrazí - ale záleží na tom, jak silně. Jsem ale typ, co rychle vypění a stejně rychle se uklidní a vztek ho přejde - většinou :-)
OdpovědětVymazat