úterý 12. června 2012

Řev u jídla


Poslední rok se nám moc nedařilo.
Teď se mi zdá, že je to lepší.
Nezdá. JE.
Jenda mě nechá občas stát 5-10 minut u vaření.
Většinou tehdy, když je něčím zaměstnán - nejlépe když jí.
To nemá čas ječet.


Naučil se ujídat potraviny, se kterými pracuji.
Nejraději má (měl) suchý rohlík, červenou papriku,  čínské zelí nebo zelený salát.
ALE papriku,  zelí a salát (asi) JEN v kuchyni.


Ptala jsem se ho, co chce k obědu.


Neodpověděl. Tak jsem se zeptala, zda chce papriku a salát.


Řekl, že jo...


Dala jsem mu to do misky na stůl.


Myslela jsem, že než se nají, tak budu něco dělat.


Jenda však spustil hysterický ječák.


Držel papriku a vypadal jako kdybych ho mučila.


Zavíral oči, vyplazoval jazyk a plakal.


Na otázky neodpovídal, tudíž jsem se NIC nedozvěděla.


NĚCO bylo špatně.


Jí papriku a salát JEN v kuchyni?
Chtěl jinou barvu misky?


Nechtěl dvě potraviny na jedné misce?
Nebo se paprika nesmí dotýkat salátu?
Co když je salát moc "mokrý"?


Odpověď jsem se nedozvěděla a ani nedozvím.


V afektu Jenda na otázky neodpovídá.


(A někdy ani "normálně".)


Seděl u stolu asi pět minut . Občas zvedl papriku ke rtům, pak zase salát...ale myslím, že si do toho ani nekousl.


Pak už mě to přestalo bavit a jídlo jsem odnesla do kuchyně.


Nechala jsem ho chvílli být, aby se uklidnil....
(v pozadí VŽDY běží jeho oblíbená pohádka na DVD - teď zrovna to je "Cesta do fantazie".)


Uvařila jsem kolínka a postavila jsem před něj tentokrát modrou misku.


 Za odměnu (želatinový bonbón)  se v klidu a v pohodě najedl. Suchá kolínka někdy sní, ale také to není pravidlem.
Fotky jsou měsíc staré. Od té doby Jenda papriku, salát ani čínské zelí nevzal do pusy...
....a já ani nevím PROČ....

Musím Jeníčka pochválit, protože se naučil jíst u stolu.... (tedy většinou). Je-li nervózní, nebo je tu moc lidí, tak jí buď v křesle u televize nebo v ložnici u pohádky...
LONI jedl na zemi nebo v křesílku u televize, ale nikoliv s námi. Násilím s Jendou nikdo ani nehne.

 Teď dokonce Jeníček opakuje moje slova. Když si holky chtějí vzít jídlo k notebooku, do jejich pokojíčku nebo k televizi, tak Jenda volá: "Jí se  u stolu"...
Přesně tak, jak mu to říkám já. Často prosím holky, aby mu šly (správným) příkladem. Aby nedělaly to či ono (i když jim to teď v pubertě přijde třeba "děsně směšné"..)
Snad mi to jednou obě odpustí.
Říkám jim, že to, co se Jenda  naučí teď, to bude s velkou pravděpodobností dělat celý život.
Já už manžela nenaučím jíst společně s rodinou, ale u Jeníčka se mi to daří.

jídelníčku  Jeníčka nadále zůstává suchý rohlík, suchý chléb (občas se žervé a nakrájený na kostičky), občas kuřecí vývar se zeleninou, borůvky, banán se šlehačkou, brambory s kečupem, občas kuřecí šunka, někdy mrkev s jablkem, a to je asi všechno.
S jídlem je na štíru už delší čas...

21 komentářů:

  1. Marci myslím že mu vadila paprika polečně se salátk,Justýnka by hned jedno nebo druhé vytřídila:-)a v misce by nechala jen jedno:-)Tak soudím že to mohlo být ono...Justy nám ted jí uplně vše,mám z toho velkou radost...No a to sezená u stolu je super to je velký pokrok...nádhra..Justy je tak navyklá od mala..na svojí židličku u stolu nedá dopustit:-)Jak vidí jídlo už si tam sedá...

    OdpovědětVymazat
  2. Ale Jeníček nevypadá jako podvyživené dítě. Má asi dobré spalování a využije "do poslední mrtě" vše co sní. Hlavně, že jí zeleninu. Ten salát vypadá jako čerstvý z vlastní zahrádky.

    OdpovědětVymazat
  3. Vím, že hodně autistů má problémy s jídlem.
    Jí jen některé druhy.

    Peta je v tomhle opak. Od malička jí velmi rád a všechno. Snad jen koporovou omáčku nemusí.
    Jídlo je jeho radost. Dokáže si nakoupit delikatesy a vychutnat si je.

    Je zvláštní, že Peta ač autista AS neměl problém s odplenkováním a jídlem.

    Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás taky Michálek autík-neměl naštěstí problém s odplenkováním. Ale asi jsme to podchytili dřív, než se to začlo rozjíždět. teď mu je 4 roky a neví, jestli teď by to pochopil, tak jako ve dvou. Míša

      Vymazat
  4. Marcelko Jeníček je čím dál tím šikovnější ve všem.. a je to tím jak se o něj staráš učíš ho, máš můj obdiv za neskutečnou trpělivost a ochotu se mu věnovat a učit ho věci pro něj důležité. Moje Tery má ve 3,5 letech jídelníček hodně podobný jako Jeník a jídlo jí nic neříká, zkusila bych snad všechno abych do ní dostala něco zdravého a dobrého..lidé kteří nezažili to nechápou.. hezké dny pa Dita

    OdpovědětVymazat
  5. Ono mu začne chutnat. Zkoušela jsi jídlo v podobě pohádky...že mu jídlo představíš, jako jeho kamarády z pohádky??? Někdy to zabírá. Je zvláštní, proč začal křičet. Zajímalo by mě to.

    OdpovědětVymazat
  6. Jako holka, jsem byla taky s jídlem na štíru a hned tak něco do mě mamka nedostala. Zeleninu vůbec, trochu tučné maso taky vůbec, jedla jsem jak mraveneček a podle toho taky vypadala. Pamatuji si, že jsem měla problém ve školce i ve školní jídelně, ani nevím, kdy nastala změna, ale teď už baštím snad vše. Doufejme, že i Jeníček, ze své nechutě vyroste.

    OdpovědětVymazat
  7. Páni Amelia... ty si taká trpezlivá... ja by som zrušila nervy. Tú rozprávku "Cesta do fantázie" milujem... je krásna. Mňa napadlo, či tá paprika nebola štipľavá... ale myslím že nie a že ty si ju pred tým ochutnala. Raz sú dobré dni, raz zlé... tak to už raz chodí... Pekný zvyšok dňa :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, paprika pálivá nebyla. I Tobě krásný den, Merry.

      Vymazat
  8. Dočítala jsem poslední tři příspěvky co mě utekly a Jeník je moc šikovný kluk :o)Přeju Vám oběma krásné dny.Martina

    OdpovědětVymazat
  9. Jednou určitě nastane doba, kdy mu bude chutnat až moc.:)

    OdpovědětVymazat
  10. Jednou se určitě dozvíte všechny odpovědi. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen aby, někteří autisté nebývají sdílní ani ve vyšším věku.

      Vymazat
  11. S tím jídlem to máte u Jeníka fakt náročné. U nás to naštěstí probíhá celkem hladce. Akorát Vám závidím, že Jeník sedí u stolu. Míša sice jí, ale zásadně v poklusu. Jídlo má u něj velmi nízkou prioritu a tak se vždycky najde něco zajímavějšího. Udržet ho u stolu, je zcela nemožné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nesedí u stolu vždycky, ale jen občas, ale i tak je to fajn...a vlastně s tím začal až po 5. roce věku, tak máte ještě čas. :-)

      Vymazat
  12. Pokud si pamatuju - Jeníček nemá rád teplé nebo naopak studené věci, nezdálo se mu třeba, že je jídlo moc studené? (pokud stejně jako my skladujete potraviny v lednici...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nenene, zeleninu jsem v lednici neměla. Nemá rád hlavně horké jídlo. Studené mu nevadí.

      Vymazat
  13. Ale musím také říct, že nevypadá, že by nejedl, není hubený, je tak akorát, to je co říct při tom množství, co sní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to je na tom to zajímavé...roste, sílí, ač toho moc nesní..asi mu stačí k životu láska, voda a vzduch.

      Vymazat
  14. Zajímavý poznatek, že Jeníčka je oproti manželovi ještě možné naučit jisté zvyky. Jsi všímavá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Starého psa novým kouskům nenaučíš. A když, TAK musí chtít sám... :-P
      Pětileté dítě se ještě dá naučit mnohým věcem...jak říká Jendova psychiatrička : ..."právě proto, že vidíte to, co neumí dospělý člověk a přesně TO musíte naučit JENDU. Číst o vesmíru si může i ve 30, ve 40, v 50"...
      .. sociální návyky musím vštípit TEĎ. Za 5-10 let už by bylo pozdě.

      Vymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...