A stejně tak svítí slunce i v mém srdci.
Nedávno se mě na přednášce ptala přednášející, co bych dělala, kdybych měla volný den...
Legrace byla, že mě NIC nenapadlo. Užívám si času se svými dětmi a nemám "potřebu" prchat pryč.
Občas na hodinku na dvě - nakoupit, na poštu a zase domů...ale celý den?
Jediné, co jsem vyhrkla, bylo:
"Asi bych konečně vyhodila muškáty". :-)
Chudáčci moji malí jsou na oknech už od léta.
Nebyl čas je vyhodit, uklidit truhlíky ani otřít zaprášené parapety.
Moje babička by se zhrozila, kdyby přijela. Už si představuji to "její": "Vyhoď to, co si řeknou lidi..."
Tak co si řeknou lidi...?! A dokonce na moje muškáty? :-) Tak to je mi docela fuk.
Ale zase jsem originální, ne?... Kdo má ještě v únoru či v březnu na oknech muškáty? :-)
Protože je teplo, trávíme hodně času na zahradě.
Včera jsem odešla domů zamíchat polévkou vařící se na sporáku a Jeníček si spokojeně hrál na písku.
Nerušila jsem ho.
na celé kolo volal:
Není náádherná? :-)
Náádhera!!! Je úžasnej a néé že ne!
A díky Bohu za muškáty na okně... I v březnu mohou udělat radost! A jakou!
Poslední rok intenzivně nacvičujeme sociální situace - když mě "nechá", komentuji jeho DVD s Krtkem, Pata a Mata, prasátko Pepinu aj...co je tam špatně, co dobře, co se smí a co ne... Kdo je veselý, smutný, ukazuji, když někoho něco bolí....ap.
Podobné situace vyhledávám i v knížkách.
V tomhle mám jasno: "Bude si všímat emocí jiných lidí".
Vyrobila jsem mu také papírové strukturované úkoly, aby se naučil poznat rozdíl "veselý a smutný"....
Moje papírové úkoly má raději než ty dřevěné.
Asi 3 měsíce nechápal, co po něm chci...
A teď občas Jeníček sám od sebe přijde a říká: "Maminko, jsi smutná?"
Už to pozná.... Když vidí, že se neusmívám, tak volá:
Dělej CHI-CHI-CHI...
A tak se usmívám, i když mi někdy do smíchu není.
Podobně nacvičujeme sociální situace - pozdravit, poděkovat, poprosit.
Mám z něj velikou radost.... Jde pomalými krůčky stále vpřed.
Díky Bohu.
Na otázku: "Jak se říká?"...odpovídá: "Děkuju"... místo "Prosím", ale to vypilujeme.
Pořád lepší "něco než nic"...
Učí se, že je hezké někoho obdarovat.... Když přijdu z nákupu, vždy mu něco donesu - maličkost - Kinder řez, dudlíka...cokoliv.
A stejně tak, když jsme ve městě a vybírá si v obchodě ty "své rituály", tak ho pobízím, abysme něco koupili holkám.... A je vidět, že ho to těší.
Sáček s JOJO bonbony drží v ruce klidně celou cestu domů a doma ho holkám poctivě předá.
Naučil se "o něco se rozdělit"... Ještě nedávno by mi NIC nedal, ted se dělí o bonbony i o hranolky a už se nevzteká, když si někdo vezme...
Když ho ukládám do postýlky, tak po mě zopakuje "Dobrou noc"....
Včera se spletl a na mé "dobrou noc" odvětil: "Není zač".... :-)
Když ráno vstává, říká "dobé láno" (dobré ráno) a někdy se splete a řekne "dobrou chuť"....
Vím, je toho na něj moc, ale ON se všechno naučí.
Dnes ho hlídala moje maminka a když jsem přišla z nákupu, vítalo mě Jendovo: "AHOJ".
Ale já jsem byla unavená z tahání těžkých tašek a kartonů.... Maminka si "objednala" 12 litrů mléka, 10 kg mouky, 10 kg cukru, 3 balíky slazených minerálek a další věci...A dotáhnout to do auta, z auta k jejímu domu, do výtahu a nakonec do jejího bytu... Nějak mi to vzalo elán a sílu.... Nákupy nejsou moje hobby.
A tak na Jeníčkovo: "AHOJ" jsem tak nějak automaticky odpověděla: "Nazdar"....
A Jeník zase: "AHOJ"...a protože mi to nedošlo, řekla jsem znovu: "Nazdar"...
Když zopakoval své ahoj potřetí, tak mi to došlo... Nacvičujeme pozdrav s plyšáčkama, ale oni přece "NAZDAR" neříkají.... :-)
A tak jsem s úsměvem odpověděla: "Ahoj" a Jenda byl spokojený....
Sláva blížícímu se jaru, sláva Jendovým pokrokům a sláva březnovým muškátům.....
Krásné, Jeník dělá pokroky.
OdpovědětVymazatA to je dobře.
Z vlastní zkušenosti vím, jak to udělá dobře.
Mám také radost, když mi Peta veselým a příjemným hlasem popřeje dobrou noc.
Moc krásně jste vše napsala, žel Bohu, nemoci existují a jsou tu, najdou si nás mnohdy nepřipravené a proto je pro nás velmi obtížné se s tak složitou věcí pak vyrovnávat. Nemoci neušetří ani naše děti a proto jsme tady aby jsme jim pomáhali a byli dětem těmi strážnými anděli, milovali je takové jaké jsou a protože tu jsou.))) Kdysi jsem napsala jednu básničku, která se mě moc zalíbila a tak si ji dovolím sem vložit. Jeníčkovi přeji hodně a hodně zdraví, lásky, trpělivosti a hodných lidí kolem sebe, protože tohle právě autisté potřebují a mamince, aby pro Jeníčka byla stále tím andělem s křídly pod které se může kdykoli tulit. Jind.
OdpovědětVymazatA pak že nejsou andělé
OdpovědětVymazatMaminko milá vědět bych chtěla
odkud jsem na zem přiletěla
kdopak mi dal tak hebké vlásky
Přece já a tatínek z lásky.
Jednoho večera když měsíc slunce schoval
láskou nás zlatíčko Bůh obdaroval
na nebi hvězdy začaly tát
táta mi říkal jak má mne rád
0bloha zářila jako hořící svíčka
pak hřála jsem tě u srdíčka
a čas ten trpělivý vládce
hýčkal tě drahá jako květy na zahrádce.
Jestlipak také mám svého anděla
povídej honem ráda bych to věděla
a kdo mě všechno naučil
to anděl vám žít poručil?
Nádherná příroda bere i dává
v ní slunko zapadá a ráno vstává
po zimě jaro mízu do kmenů vhání
po létu začíná čas dozrávání.
Tohle jsem mami vědět nechtěla
tak řekni má každý člověk svého anděla??
Každý má svého strážného anděla
„jeho tvář je všem tolik známá“
Ty jsi ho také už viděla??
Viděla mé dítě viděla - vždyť jmenuje se
„MÁMA“
Z almanachu - Stoupající hvězdy Sidy
ISBN 978-8086763-61-3
Alisa
Náádherná básnička! Zito, díky!!!
OdpovědětVymazatšikulka :-) kytičku ti dal a to objetí taky přijde :-)
OdpovědětVymazatMám z Jeníčka radost. A ten závěr mě rozesmál. :-)
OdpovědětVymazatJeníček je velká šikulka a je vidět jaké má dobré srdíčko :-) úplně mě to dojalo, kolik citu je zakleto v tom dítěti. nevím jestli sleduješ seriál teorie velkého třesku, je to komediální seriál, jeden z hlavních hrdinů je autista, herec, který ho hraje dokonce dostal ocenění za přiblížení světa autismu běžným lidem. Na spoustu věcí má Sheldon návod, manuál, a kouzelné slovo je společenská konvence, úplně mi to teď připomnělo tvůj nácvik situací;-) jinak má přesně sepsanou smlouvu o bydlení se svým spolubydlícím, která upravuje situace, které mohou nastat a obsahují řešení. Vždycky si vzpomenu na tvé trampoty s tvým "spolubydlícím" , že by se ti taková smlouva taky šikla:-))
OdpovědětVymazatTEDY AMELIE, TY BY JSI MĚLA NAPSAT KNÍŽKU !!!!!!!!!!!!!!!!!
OdpovědětVymazatTanzi, ten nápad by se mi líbil, ale schází mi k tomu desítky tisíc Kč.
OdpovědětVymazatAmelie, tou kytičkou mne Jeníček zcela dostal. Muselo to být krásné a moc ti to přeji. Je úžasný!!!! Ohledně nácviku emocí se máme se Sárinkou ještě hodně co učit, jste šikulky a jste pro mne velkou inspirací. Pořád jsem sháněla nějaké přijatelné tváře na vyjádření emocí, ale tvoje verze mne vůbec nenapadla. Díky za to, hned něco podobného vymyslím. Užívej si sluníčka a nenech se nikým a ničím otrávit.
OdpovědětVymazatAmelie, knizka napsana byt muze, no a penize na to vydani, ty se najdou. Tomu verim. Zkusit najit vydavatele, ktery by se o naklady postaral. Dulezitejsi je, aby tu byla knizka, kterou kdyz si nekdo precte, tak rekne: do toho jdu. Ja jsem pro. Vzdyt na blogu uz je materialu dost. Jarka
OdpovědětVymazatted' jsem se od srdce zasmála nad Jeníčkovo "není zač" :)))
OdpovědětVymazatA kytička je nádherná!!!
Jinak já mám muškáty taky ještě od léta venku. A co si pomyslí lidi mě opravdu nezajímá :)
Amelko, Jeníček toho - díky tobě - umí mnohem víc než spousta zdravých čtyřletých děcek.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatjmenuji se Marta Smékalová a studuji obor Speciální pedagogika-komunikační techniky, III. ročník, PdF UP Olomouc. Pracuji jako asistentka chlapce s autismem a nyní píši bakalářskou práci na téma "Alternativní a augmentativní komunikace u dětí s autismem".
Dovoluji si Vás tímto oslovit s prosbou o vyplnění dotazníku k praktické části své práce. Budu velice ráda, rozhodnete-li se dotazník vyplnit a zaslat na uvedenou emailovou adresu. Případně děkuji také za rozšíření dotazníku mezi další rodiče dětí s PAS.
http://m.aramej.sweb.cz/Dotaznik.doc
Děkuji za případnou ochotu věnovat mi tímto trochu ze svého času. S přáním hezkých dnů,
Marta Smékalová
Krásné. Mám radost. A asi vím, jakou radost ta "slaměnka" udělala Tobě. Jeník je gentleman.
OdpovědětVymazatpotěším já mamičku
nesu já jí kytičku
že je suchá nevadí
srdíčko jí pohladí
A mne pohladil tento článek.
OD MAGDY:
OdpovědětVymazat...Nedivím se, že jsi zrušila "anonymní" kategorii na blogu, ale já tam te´d nemůžu
psát...snad už to budu umět se tam nějak přihlásit, pa
Vypněte mobily, zastavte se
a uslyšíte zázrak, věřte mi,
v tom tichu skrytí mezi námi
jak chodí andělé po zemi...
Podají ruku pomocnou, pohladí slovem,
teplou dlaní,
náruč jak přístav otevřou
a zázrak je tady znenadání...
Úsměvem zmatky zaženou
a s cennými radami se vrátí klid,
otázkám dají odpově´d a nechtějí ani zaplatit.
Andělům stačí vědomí
že zachránili duši,
že pomohli někomu ode dna,
ta skromnost jim moc sluší.
Nevíme kolik je andělů, kolikrát denně jejich křídla uslyšíme,
my jsme však anděla potkali
a je v našich srdcích, to my víme.
Amálko, tak moc Tě máme rádi,
v malých slovech nejde popsat velký čin,
je to jak zdolat velkou horu,
aby byl šťastný Tvůj malý syn.
Děkujeme za vše co pro nás děláš,
Tvůj blog je náš přístav a zázemí,
moc si Tě za to vážíme ...
A UŽ VÍME, ŽE ANDĚLÉ CHODÍ PO ZEMI...
A ty jsi Jeníkův anděl.
tahle básnička je ode mě pro Tebe.
Pa Magda
(tohle je tvůj bezkonkurenčně nej nej článek, to že na Tebe Jenda zavolá a "vysloví se"...je také malý velký zázrak!!!!!!!!!!!)
Úžasné čtení Amélie. Jeníčka miluju. A ty jsi skvělá. Já v životě neviděla krásnější kytku.
OdpovědětVymazatAmelie,
OdpovědětVymazati březnový muškát může být nejhezčí kytičkou pro maminku!!
Jeník je skvělý!!
Moc se mi líbilo Jeníkovo : "není zač!"
To je tak kouzelný!! :o)))
A o knize určitě uvažuj,
protože jsi báječná!!!
Hezký víkend
Jarka
To je také nádherné! úplne všetko- kytička, Janíčkove pozdravy a šikovnosť! ste skvelí
OdpovědětVymazatAmálko, krásný :-), krásná kytička a je skvělý, že se objevují tyhle sluníčkový chvíle, kdy tě to nabije energií. Krásně nacvičujete pocity a sociální situace, úplně jsme se shodly, zrovna děláme totéž. Půjčila jsem si v aple pár těchhle her a obličeje, tak uvidíme. A to pletení má Betka taky, věřím, že to oba brzy zvládnou. :-)))Hezké chvíle a hodně "muškátů"
OdpovědětVymazatJeník je šikulka, no vidíš, jak má všechno nějaký smysl, i ty zapomenuté muškáty:-)
OdpovědětVymazatAmélko, je báječné vidět Jeníkovy pokroky. To, jak se mu věnuješ, je úžasné. Kytička je nádherná. A já trochu se stydím za to,kdy jsem kolikrát pokrok svých dětí dostatečně neocenila, přešla bez povšimnutí...není to samozřejmost.
OdpovědětVymazatAmélije jsi úžasný človíček,Jeníček je moc šikovný a snaživý:-)Spousty toho má náš Mireček který je také autista podobně.Držím palce a piš dál moc krásně se to čte!!!Muškáty také myluju a mimochodem mám je také ještě od lonska i když ne na ulici za oknem......taky je rád vysipává z květináčů a otrhává:-)
OdpovědětVymazatMilá Amélie,
OdpovědětVymazatněkdy mě zaráží lhostejnost lidí, tady jsem se ale setkala s opakem, všichni ti dávají sílu a proto jsme se apolečně s přáteli z literu.cz rozhodli takto:
LITERÁCI.sezmam.cz DĚTEM
Kniha Veršovánky pro mazánky a dvě kresby v rámečcích, poputují už brzy do dětského autistického centra MOTÝL v Plzni, jako dar.
Jind.
A Bohoušku, tobě děkuji za to, žes mi sem pozval.
Je krásný,že jsi ty muškáty nevyhodila...:-)je to pěkné,moc!
OdpovědětVymazatZito, nádhera...díky za dar autistickému centru. Moc si toho vážím.
OdpovědětVymazatMilá Amélie, Bohoušek mi dal odkaz na tvé stránky a já byla moc ráda, Jeníčkovi jsi velikou oporou a já tě obdivuji.)))
OdpovědětVymazatTEDA, TEĎ UŽ FAKT MUSÍM (I KDYŽ HODNĚ ZPĚTNĚ) REAGOVAT...
OdpovědětVymazatPSALA JSEM TI, ŽE POSTUPNĚ DOČÍTÁM, CHVILKAMI JE MI TÁÁK SMUTNO, ALE TEĎ MI FAKT VYHRKLY SLZY DO OČÍ. ALE Z RADOSTI!
NA PODOBNÝ ZÁPISEK JSEM PŘI TOM OBČAS SMUTNÉM ČTENÍ TOLIK ČEKALA A ANI NETUŠILA, ŽE SE DOČKÁM NĚČEHO TAK KRÁSNÉHO.
JENÍČEK TI PŘINESL KYTIČKU A JEŠTĚ TI TO ŘEKL. TO UŽ JE JEN SKOK K TOMU, ABY TI ŘEKL, ŽE TĚ MÁ RÁD!
COPAK BY NA TO ŘEKLA PANÍ XY?
TVÁ VÝCHOVA JE TA JEDINÁ SPRÁVNÁ, JENÍČEK DĚLÁ VELIKÉ POKROKY!!!
VYTRVEJ, MARCELKO, PROTOŽE TRPĚLIVOST I USCHLÉ MUŠKÁTY PŘINÁŠÍ :))
Nemůžu se od čtení tvého blogu odtrhnout...:-)
OdpovědětVymazatMirku, děkuju, ale to je přece ta největší pochvala. :-)
OdpovědětVymazat