Psychicky ano, ale fyzicky ne. Nejsem stroj a tohle příšerné tempo na mě začínalo být moc.
Když se pan farář zeptal před vánoci, co bych si přála, vypadlo ze mě, že občas se na chvíli zbavit Jeníka...
Aby ho vzal někdo ven, na procházku nebo na zahradu.
Celodenní a každodenní kolotoč od dopoledního uklízení, vytírání, vaření, strukturovaných úkolů, přebalování, odpolední procházky, nákupů, úkolů s holkama, nácviků Jeníkova chování, přes vaření teplé večeře, čtení knih s Jeníkem....
Tisíceré uklízení nepořádku, který po sobě Jenda zanechává....Tolik "bordelu" nenadělá ani demoliční četa, co zvládne Jenda x krát za den....
A hlavně neustálá pozoronost, kdy nesmíte svého Autíka spustit ani na chvíli z očí, už mě vyčerpávala.
Pokud totiž Jenda zůstane na minutku bez dohledu, vždy hrozí nějaká kalamita - od převrácených židlí, dítěte na stole, vylitých šamponů, roztrhaných knížek, rozházeného prádla...
....
...od zničených VHS či MC kazet....
Dítě skákající z výšek...
Takových "lahůdek" bych mohla vyjmenovat...
Po nocích jsem pro změnu vyráběla obrázky, kartičky, cestovní proužky, komunikační knihu, strukturované úkoly a do postele jsem se dostávala až okolo 02., někdy i 03.hodiny ranní.
Tohle zběsilé tempo začínalo zavánět sebedestrukcí.
Nehledě na to, že jsem neměla čas na sebe ani na holky.
A tak jsem požádala o asistenci.
Pamětliva mnaželových slov o tom, že je tady "bordel", jsem si zpočátku říkala, že ten volný čas vždy využiji k úklidu, ale ONO to není vidět a nikdo to neocení.
Vzpomněla jsem si na heslo: "Bordel v bytě, šťastné dítě" ...a zase se jím budu asi pár let řídit.
A budu se těšit na důchod, kdy budu mít doma náádherně uklizeno.
S autíkem uklizeného domova docílit nelze.
Teď pevně doufám, že ty drahocenné volné minutky, které tráví Jenda s asistenty, dělím spravedlivě mezi sebe, děti a domácnost. A čas věnovaný dětem je to nejdůležitější - jednou budou vzpomínat na společné chvilky s maminkou, určitě ne na umytá okna, vyprané záclony nebo vyšůrovaný byt...
Jednu středu byla tragédie, protože Jenda zpozorněl už v 10:43 a volal a vyhlížel Tadeáše. Nedal si vysvětlit, že 10:43 a 14:30 není to samé....
Ani jsem netušila, co se za hodinu bez dítěte dá zvládnout práce.
Lucku Jenda nemá moc rád... Netěší se na ni a vyvádí jak hysterka...
Nevadí, ten klid za to stojí...
A co dělám já? Jednou jsem hrála s holkama karty, jindy Dostihy a sázky, nebo jsem uklidila a napekla, někdy dojedu na nákup... nebo něco vyřídit na úřad.
Jednou jsem si udělala radost a došla jsem si s kamarádkou po roce do cukrárny.
A také se mi po skoro 2 letech povedlo navštívit kamarádku, která bydlí cca 200 metrů od nás...kafe, klid a povídání...Může být něco krásnějšího? :-)
Mám Jeníčka moc ráda, ale miluju tu hodinku (nebo dvě) 2x týdně, kdy ho nevidím... :-)
Někdy upravím fotky a napíšu povídání = to je moje relaxace.
A tak díky Bohu za asistenci, protože bez této POMOCI bych asi brzy skončila v blázinci....
Vůbec se nedivím a co se bordelu týče..mám ho taky ato nemám autíka...
OdpovědětVymazatDíky Bohu... uměla jsi včas poznat svoje hranice..svoje potřeby...je nutné také brát, když tolik dáváš, bravo !!!
OdpovědětVymazatJakpak si Jeník zvykal na nové lidi, jak je pojal do svého programu? I přes tu obrázkovou knížkovou přípravu to musela být přeci změna a ty autík nemá rád, jako i cizí lidi.
OdpovědětVymazatZaplať pánbuh za ty mladé lidičky a těch pár hodin v týdnu pro sebe, holky, případně dům. Stejně bych ještě přál i jednou za rok, za půl roku relaxaci jen pro maminku, nějaký víkendový wellness pobyt pro zotavení ducha i těla. Amelie by si to zasloužila! Ale to by zase byla "změna" pro zbytek rodiny, že? Maminka ale potřebuje být silná teď a ne až v důchodu!
Aranel, máš pravdu. Dělá mi problém "požádat o pomoc". Za ta léta svého manželství jsem si zvykla, že to nemá cenu, protože Ti většinou nikdo nevyhoví. A tak se učím prosit o pomoc cizí lidi..a ti mají mnohem více pochopení... Díky Bohu za dobrovolníky a asistenty.
OdpovědětVymazatTaké bych podobnou pomoc přivítala, např když já musím po doktorech :(
OdpovědětVymazatAle vůbec netuším na koho se obrátit. Přes koho ty asistenty máš? Sama jsi si je sehnala? Nebo jak se to dělá??
A ještě jeden dotaz, kolik se jim platí? asi na hodinu, že?
Tanzi, zavolej si do APLY ve vašem kraji, kam spadáte. Existuje respitní péče a různé odlehčovací služby... i na víkend, tábory ap. Tadeáše jsem si našla sama...a platí ho Raná péče z nějakého grantu. Lucku mi našla APLA a platit budu asi 60 Kč za hodinu, ještě přesně nevím - bude to zpětně podle hodin za měsíc...
OdpovědětVymazatJak si zvykal na cizí lidi? Bylo to náročné, ale jsou horší věci. :-) První návštěva byla u nás doma - já jsem si povídala s asistentem - co Jenda dělá, co na něj platí, udělala jsem fotky do komunikační knihy, na denní režim apod. V cestovním proužku je vidět, že odměna byla hned, když asistent přišel, pak procházka...a další odměna - po procházce lízátko a oblíbená televize.... A jinak je Jendovi jedno, KDO ho hlídá, pokud toho člověka zná a je na to dopředu obrázky připravený....není na mě závislý, tak je to fajn...Naopak si myslím, že si to užívá. Se mnou musí do obchodu, na poštu, do lékárny...s asistentem jdou mimo civilizaci. :-)
OdpovědětVymazatdíky za odpověd, zkusím to
OdpovědětVymazatmoc ti ty chvilky přeju :-) a i pro Jeníka bude fajn -že nebude jen s maminkou :-)
OdpovědětVymazatAmélko, je fajn, že máš tuto pomoc a že můžeš mít tu chvilku pro sebe.
OdpovědětVymazatAmelie, tohle máš dobré...náš problém tkví v závislosti na matce...mě ,když odvezli se slepákem,tak Terinka prostě musela se mnou,nebylo vyhnutí,a domů nás pustili po třech dnech a velmi ochotně,protože chirurgie nebývají zrovna vybavené na pobyt autíků:-))
OdpovědětVymazatZní to chvílema šíleně! Bůh ti pomáhej to zvládat! smekám!
OdpovědětVymazatMůžeš podle fotky usoudit, jestli Jeník bude nebo nebude někoho aspon "snášet"? Můžou k vám návštěvy?
Neboj, nepozívám se a možná se hloupě ptám, neumím si toho ještě spoustu představit:)
Hodně síly přeju!
Markéta
Markétko, v poslední době je to lepší..některé návštěvy toleruje a sedí si u TV, jiné ne, tak s kamarádkou sedáme venku na zahradě a on se dívá v obýváku na pohádky. Ale většinou to přežije.
OdpovědětVymazat