...a není Ti co závidět...
Tolik ses lidí na ulici bál...
a přesto musíme jít dál a dál....
Pomocí obrázků do světa se vydávat
a NIKDY, nikdy to nevzdávat.
Nechceš, aby se lidé dívali na Tebe,
z jejich pohledů asi Tě zebe...
Jejich slova nemáš rád,
toužíš rychle od nich utíkat...
Když tvým tělíčkem lomcuje vztek,
přes okna, dveře slyšet je tvůj brek.
Spolu vzepřeme se osudu,
vždy, synku, pro tebe tu budu.
Pod tvojí autistickou páskou
skrývá se srdíčko protknuté láskou.
Tvoje duše nevinná je, čistá...
autismus zabírá ve tvém životě moc místa.
Na jedno Tvé něžné objetí,
chci čekat i půlku století....
Věřím, vím, že se toho objetí dočkáte. Oba!
OdpovědětVymazatHezké verše :)
Moc přeju, aby to objetí přišlo dřív než za půl století!
OdpovědětVymazatTo je tak krásne, až ma z toho mrazí :)
OdpovědětVymazatKdyz jsem byla mala
OdpovědětVymazatcasto jsem jak Jenik rvala.
Vadili mi lidi kolemjdouci
muj plac tehdy byval srdcervouci.
To stesti co ma Jenik nebylo mi dano
me chovani s autismem nebyvalo spojovano.
Byla jsem jen jina
a byla to moje vina.
Vsechno tvoje psani
nadeje mi vhani.
Protoze se dozvidam
jak se to vlastne chovam.
Jak to vidi druha strana
ta co nema Aspergera sama.
Katarino, náádherná básnička!!! Děkuji Ti za ni, jsi úúúžasnááá!
OdpovědětVymazatDiky Ameli! :) Uzasna jsi ale TY! :)
OdpovědětVymazatVíš, Katarino, jsem moc ráda, že JSI a že jsi se mi ozvala mailem. Jen díky Tvým mailům, díky komunikaci s Tebou a díky Tvým pocitům, ted vím, jak se ASI cítí moji Aspíci...Ti MOJI mi to totiž neumí říct tak, jako TY. Děkuju!
OdpovědětVymazatBože.... to jsou nádherná slova, Amélko.
OdpovědětVymazatDerou se mi slzy do očí, jsi báječná maminka a úžasná žena!-)
A já děkuji, že se ještě někdo vrací do minulosti.
VymazatJe to nadherne napsano... Bobecek maly:(
OdpovědětVymazat