úterý 8. března 2011

Rituál s babičkou

Předem se omlouvám, že jsem zablokovala anonymům možnost vkládat komentáře.
Vím, že jsem tím znemožnila komentář i mnoha milým lidičkám, kterým se tímto hluboce omlouvám, ale anonymové si o zákaz sami "říkali".
Pokud mi pošlete komentář mailem, tak ho po schválení mohu vložit sama...

Číst TADY, že já i můj syn jsme přítěží pro společnost, že vědomě vyrábím "zmetky" a že by mi někdo nafackoval, na to fakt nemám sílu.

Je to jejich názor... a já jim ho neberu. Ale kéž by v sobě ti lidé měli alespoň špetku empatie a citů a nechali si ho pro sebe....

A těm ostatním ze srdce děkuji za milé komentáře,  za podporu, za držení palečků, za rady, za povzbuzující maily...zkrátka za všechno.
Díky vám mám pocit, že psát VEŘEJNĚ o AUTISMU má SMYSL.

"S babičkou házet papílkem....."


Jeníček je silně závislý na svých rituálech. Ty "neškodné" se mu snažím  nebrat.

Už asi rok a čtvrt má Jenda rituál: "házet si s mojí maminkou papíry...."


Jen babička vejde, místo pozdravu Jeník volá: "
"S babičkou házet papílkem....."

A tak házejí...
a házejí....

...a moje maminka už toho má kolikrát "plné zuby"....

Ale hází dál...

...
Ještě má v paměti, jak na ni Jenda na podzim útočil, když přijela na návštěvu, jak jí nadával, vyháněl ji pryč, tahal ji za svetr, házel jí cokoliv do výstřihu, snažil se ji mlátit flétnou....ap.


To všechno jsme pomalu odbourali....

Takhle už návštěvy naštěstí nevítá....

Ono je "možná" roztomilé, když 3 leté dítko hází babičce hračky za výstřih a oba se tomu smějí, ale Jenda by si to zritualizoval...
 A např. třeba u 18 tilého člověka  by to roztomilé vůbec nebylo.
Takže podobné "aktivity" zatrhávám IHNED.


Házení papírkem zatím ponecháváme....
Nikomu se neublíží, nic se nerozbije.... i když k ideálu  to má zatím daleko.

Ale i tak nám zbývá spousta dalších rituálů na jejich odbourání, jen někdy nevím, JAK....
Jeden s velkým úsilím naruším.....a dalších 5 si Jenda zase vytvoří....

A taky se ani neodvážím podívat do budoucnosti... copak mu to "ritualizování si všeho"
...... zůstane???

9 komentářů:

  1. máme tady babičku
    hodím na ni kouličku
    kuličku z papíru pro ni mám
    koulovanou ji přivítám

    Jeník je šikula. Přišel na to, že se dá koulovat bez sněhu i doma. Na fotografiích je vidět, že má radost. A to přeci za tu trochu "otravného" sportu i babičce stojí. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Doufám pěvně že ne..s tebou a myslím, že babi vítá,že jí Jeníček přijímá...

    OdpovědětVymazat
  3. Věřím, že to babičku někdy znaví, ale souhlasím s tím, že dobrý rituál je lepší než projev zloby. Je to úžasný důkaz toho, že ji Jeník přijal, že ji respektuje, že ji zahrnuje do svých rituálů - a co si budeme my zoufalí rodiče namlouvat - o to nám jde:-))
    Přijede babi? Fajn! A projev zloby není...
    A že si vymyslí dalších 5 rituálů - pokud jsou to ty dobré, je jen vidět, že ta hlavička přemýšlí...
    Tobě i mamince přeju pevné nervy:-))
    Magda

    OdpovědětVymazat
  4. Ahojky.
    Už delší dobu si tady čtu.Už několikrát jsem chtěla napsat a pak jsem to zase odložila.Ale dneska jsem si řekla že už musím.
    Že existuje autismus to jsem věděla ale nějak jsem nevěděla co vše to obnáší.A píšu ti proto abych ti vlastně poděkovala že v padesátidvou letech jsem se o této nemoci dozvěděla trošku víc.
    Podle mého názoru děláš dobře že takhle píšeš.Hlavně si myslím že si tu čtou i maminky s dětmi se stejnou diaghozou a že jim to třeba i pomůže.
    Jsi velmi silná žena a já před tebou smekám jak vše zvládáš.Jako matka zdravích dětí jsem si doteď neuměla představit co vše to obnáší.
    Zase budu nakukovat a sledovat jak postupujete dál.Děkuji za to že jsi.

    OdpovědětVymazat
  5. Čarodějko, moc děkuji. Jsem ráda, že jsi napsala.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak si to tu pročítám a odhodlávám se napsat. Ale ona už to vlastně udělala čarrodějka. Až na ten věk se s jejím komntem ztotožňuji a zcela upřímně říkám, že tě obdivuju. Nevím jestli bych to dala....

    OdpovědětVymazat
  7. Ivo, děkuji, že ses odhodlala napsat. Vážím si toho.

    OdpovědětVymazat
  8. Na tento blog jsem narazila vlastně náhodou a nemohu se od něj odtrhnout aniž bych: napsala a smekla před tebou hlubokou poklonu a složila obdiv nad tvou nezměrnou láskou a sílou, kterou zvládáš svůj život. Klobouk dolů. Zdraví i Boží požehnání do budoucna...

    OdpovědětVymazat
  9. Anonymní, děkuji za krásná slova i za to, že se zdržuješ na mém blogu. Jsem ráda, že mám své milé čtenáře, kterým můj blog něco přinese do života... i kdyby "jen" povědomost o autismu...a některým i mnohem víc....

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...