Paní z Rané péče nám půjčila velké korálky na tyčce.
Mně se moc líbí. Myslela jsem si, že by se tento úkol mohl Jendovi taky líbit.
Korálky jsou hezky barevné a dost velké na malé, nemotorné ručičky.
Jenže Jenda to pojal po svém....
Popadl tyčku a zpíval pořád dokola nějaké echolálie...
Kýval se ze strany na stranu a očividně byl spokojený.
Pusu otevřenou dokořán a prozpěvoval si:
" Ná - ná -nááá- ná - nááááá..."
Na tyčku dal jediný korálek a ještě špatně - trefil sice barvu, ale nikoliv tvar.
K další spolupráci už jsem ho nedonutila.
Hladil se korálkem po uchu...
...přejížděl si po bradě...
...po nose nebo po čele a vůbec mě nevnímal.
Nakonec si párkrát šťouchnul do korálku tyčkou...
....a já jsem se marně snařila ho usměrnit, přimět ke spolupráci nebo navázat smysluplný kontakt.
Nepovedlo se.
Málokdy se mi stane, že by Jenda nevypracoval zadané úkoly, a tohle byl jeden z mála případů.
Škoda. Taková krásná hračka a úžasná pomůcka a Jenda mi to bojkotoval.
Jasně: můžu to zkusit znovu, ale Jendovi stačí něco udělat jednou a už je z toho rituál, tudíž s velkou pravděpodobností bude své chování s korálky opakovat.
Ale zase na druhou stranu u toho vypadal tak spokojeně....
Jenda o kontakt a o hlazení téměř nestojí a tady se hladil "sám".
Podobně ho "hladí" i jeho dudlíčci.
Na závěr jsem si alespoň vyfotila předlohy, podle kterých by se mohlo korálky navlékat.
:o)))) Jako bych se ocitla v Jeníkově kůži :o))). I v jeho postoji je logika a velká představivost, - chápu, že se mu nechtělo navlékat korálky, když měl najednou v tyčce mikrofón, pak masážní kuličku a nakonec kulečník :o))).Hned 3 v jednom...lákavé :o))). Tvary zná, barvy zná, - tož proč si nezazpívat ? Jo, jo, - myslí mu to, klučinovi....
OdpovědětVymazatBára
Mathis by sa toho ani nedotko akonahle by zistil ze to ma ukol. Ked sme boli v poradni tak tam nespravil NIC co sa po nom chcelo. Doma ked ma nieco spravit u stolecku je to podobne. Keby sa s tym pohral aspon takto som rada.
OdpovědětVymazatZuzana