Jenda se hystericky bojí hmyzu. Když vidí mouchu nebo včelu, tak zdrhá z místnosti.
Dřív ječel, když jsem mu postižené místo mazala Fenistilem, teď se o "mastičku" sám hlásí...
Dnes ho píchl komár. Začal nabírat a musela jsem přerušit pečení piškotu a rychle najít Fenistil...
Jenda mě popobízel:
- "Honem, honéééém!!! Pojď už..."
- "Kdyby jsi umžela, kdo by mi dal mastičku?"
- "...babička nebo holky..."
- "A kdyby všichni umželi?"
Líbí se mi jeho hlášky, i když možná zní necitlivě, ale uvažuje prostě logicky, je to jeho pohled na svět:-)
OdpovědětVymazatLenka
I mně se líbí, proto se snažím občas něco zaznamenat, pokud mám po ruce papír a tužku. Pořád tvrdím, že si budu nosit nějaký notýsek a tužku pořád u sebe, ale...skleróza je hrozná věc:-P
VymazatMyslí logicky, to je pravda, ale já bych se zamyslel nad tím, jak ho tato otázka mohla napadnout.
VymazatTyto děti uvažují jinak, je zbytečné se ptát proč. Mají jinak fungující mozek a každý autík ještě ke všemu jiné chování a jiné myšlení. A to je na tom to zajímavé. Mé dítě také přemýšlí daleko více nad smrtí, ačkoliv si nejsem vůbec jistá, zda chápe, co to ve skutečnosti je. Také mě to dost překvapilo, protože v jeho věku mě takové myšlenky vůbec nenapadaly, ale já jsem v jeho věku také neprocházela encyklopedie, nevěděla, kde leží Etiopie a nevěděla skoro nic o vesmíru a o lidském těle na rozdíl od něj. Takže proč to řešit, líbí se mi jejich zvláštní myšlení, Jeník zase vypadá na geniálního počtáře, kdo v jeho věku takto počítá....
VymazatLenka
I mně se to líbí. Tedy... Ať mi nikdo neříká, že ten kluk má mentální retardaci !
OdpovědětVymazatVždyť tohle přece nevymyslí ani jeho "normální" vrstevníci ! Já bych v tom věku nikdy na něco takového nepomyslela. Že by mi maminka... v tom věku
mohla umřít. Na něco takového mi v tom věku na mysl nikdy nepřišlo ...
Tohle si nedovolím posoudit. Často to tak vypadá, ale někdy o tom pochybuji i já...Ví Bůh. To se pozná jen časem.
VymazatPripada mi, ze ma v sobe obrovsky strach, se kterym si ta jeho mala dusicka nevi vubec rady... A jeho chovani j jen snahou dostat jej ze sebe pryc, snahou, aby mu nekdo pomohl, uklidnil ho. Myslim, ze za temi vsemi ritualy a afekty se skryva moc fajn a chytry kluk, jen ta ztracenost v okolnim svete mu brani v pro nas prostem (beznem) ziti :)
OdpovědětVymazatAle mozna jsem upne vedle :)
Milá Miriabel, přesně tak to je. Jeníček je úžasný, veselý kluk se smyslem pro legraci, denně se učí něco nového, dělá pokroky, jen v sociálnu je na úrovni dvoletého dítěte a neví si rady s naším světem a hlavně s JINÝMI lidmi. Proto potřebuje předvídavost, rituály, neměnné prostředí, potřebuje vědět, kdo přijde, co řekne, kdy odejde.... Uklidňuje ho to. Ale i tohle pomalu zvládneme. Denně překoná nějaký svůj strach...
VymazatKluk holt myslí na budoucnost :-))
OdpovědětVymazatMalej egoista. :D Připomněl mi mého o devět let staršího bratra. Vyčítal mi emigraci, že se o něj nebude nikdo ve stáří starat.
OdpovědětVymazatTo není o egoismu, ale o strachu:-P
VymazatI já jsem u své dcery slyšela tuto otázku několikrát, když byla menší. Asi to je normální. :-)
OdpovědětVymazatMarci to je zvláštní, jak se Ti autisté bojí hmyzu. Petr je dospělý ale také má až panický strach ze hmyzu.
OdpovědětVymazatA také má obavy, co bude, až tu už nebudeme. Má velký strach, že bude mít hlad. Jak se uživí.
Míša
Taky mam hruzu z hmyzu, mam hystericky zachvat, kdyz vidim vosu, vcelu, nebo nedej boze srsen. A ceho se "bojim" vic, mrtveho hmyzu. Rukou bych se mrtve mouchy nedotkla.
VymazatA obavy, co budu delat, az tu jednou... ani to nechci domyslet... mam neustale. Bojim se hlavne toho, ze vubec nevim, jak svet funguje. Co vsechno musi clovek zarizovat, predevsim formulare, papirovani, urady... A navic mi nikdo jiny nerozumi, nevi...
Ten má teda černé myšlenky :)
OdpovědětVymazatPán Bůh by ho nedal ;)
Když vidím vosu nebo včelu, tak také hystericky utíkám z pokoje... :D
OdpovědětVymazatPřekvapilo mě to s tím umíráním... Pokud je v sociálnu na úrovni dvouletého, tak tohle je překvapující... Zajímalo by mě, jestli se pídil dál, kdyby opravdu všichni umřeli... Netuším jak bych nějak na toto téma uklidnila nemocné dítě, natož nevyzpytatelného Jeníka. :-) Děti se obelhávají tím, jak jejich zvířátko uteklo do lesa apod. Zajímalo by mě jak on vnímá smrt... Jestli nějak zkresleně, dětsky a nebo opravdu reálně... Ale to ví asi jen on... :-)
JAK vnímá smrt? Nevím. Asi si to nedovede představit, nechápe to. Slyší jen to, že někdo odejde, že už se nevrátí, že ho nikdy neuvidí..ale to "nikdy" si nedovede představit. Myslím si, že ani zdravé dítě v necelých 7 letech neví...
VymazatAni já jsem nevěděla, ani ségra, ani sestřenka...mě umřel děda, když mě bylo sedm pryč a ségře necelých sedm, když umřela babička - já jsem se chvíli cítila trochu divně, stísněně, ale to bylo asi spíš reakcema okolí než tou událostí samotnou (co se týká emocí a projevů,hlavně negativních, jsem jako houba - bohužel pro mě), ségra byla chvíli zaražená a pak si šla hrát ven (to mě už bylo dvanáct pryč a reakce u mě už byla diametrálně jiná než o pět let dřív) a sestřenka reagovala nějak podobně, když jim umřela sousedka, která pro ni byla skoro jako babička...a slyšela jsem o více dětech, které reagují podobně. Takže taky myslím, že v tomto věku děti neví, nechápou, nemůžou chápat...asi naštěstí pro ně.
VymazatMyslí na budoucnost. Ale neboj, tyhle myšlenky ho rychle přejdou. (Asi to napadá každého, i dítě)
OdpovědětVymazatTo je teda docela desive, protoze Jenik mysli i na takove veci. V nekterych vecech je Jenicek opravdu hodne napred. V tomhle veku by me neco takoveho ani nenapadlo.
OdpovědětVymazatMuj syn uz ve 4 letech mel strach ze smrti. Jednou kvuli tomu plakal, tak jsem ho musela utesovat a nevedela jsem moc jak v tomto veku. Z vos a vcel ma panickou hruzu, mouchy nenavidi.
OdpovědětVymazatDokonce nechce ani zviratko, protoze uz dopredu premysli, jak by byl hrozne smutny, kdyby jedno umrelo.
Vzpomínám si, že kdysi jsem se taky na to ptala (kolem 7, 8 let) a moje mamka mi řekla: "Kdo zemře tak už nikdy neožije". Tu větu si pamatuju dodneska i když je mi o 20 let víc a když si vybavím ten pocit, cítila jsem jen prázdno a ticho. Asi jsem to přijala... Kristýna
OdpovědětVymazatNáhodou toto je krásne, že si uvedomuje, čo preňho robíš... :-)
OdpovědětVymazat