Nedávno jsem dostala od jedné milé duše mail.
Nabídla mi výrobu kartiček přímo na míru, podle potřeby.
Před pár dny mi obrázky přišly domů, tak jsem je zalaminovala a ukazovala jsem je Jeníčkovi.
Obrázky má rád, věděla jsem, že s tímto uspěju.
Díky obrázkové komunikaci, se kterou jsme začali v jeho dvou letech, začal chápat náš svět a následně i mluvit.
Bez obrázků byl v našem světě ztracený.
JEN po Jeníčkovi nesmím chtít, aby něco říkal ON. Odmítá na povel mluvit. Odmítá odpovídat na otázky.
(Ale už to vím a netlačím na pilu. Zeptám se, zkusím to a když vidím, že by šel do afektu, tak obrázky komentuji já.)
Takže nakonec povídám JÁ co tam je.
Probrali jsme ovoce, zeleninu, jídlo a pití.
V porozumění je Jenda asi na úrovni dvouletého dítěte, takže stačí velmi jednoduché věty: "..voda, Eliška pije vodu. Džus - Jeníček má rád jablečný džus. Kdo má rád džus? Ty...
Nejvíc se mu líbil obrázek s iPadem....
Nelíbily se mu postavičky, protože nemají krk a hlava je ve vzduchu. Rozčiloval se a zakrýval kartičky.
Nadával na kartičky zobrazující mytí hlavy a návštěvu u doktorky.
Říkal, že jsou "tlapný a nechutný".
Zmrzlina, nanuk, bonbónky a žvýkačka - to bylo správné téma:-)
Tohle se mu líbilo a vůbec neprotestoval.
Horší to bylo u kartiček z koupelny - česání, záchod, sprcha, nůžky - pro Jendu taková malá "tabu".
Nechtěl se na kartičky dívat a schovával si oči rukama.
Mě nejvíce zaujal obrázek "Venčit Betynku", protože Betka tam je jako živá.
A tady Jenda protestoval nejvíc: "Nikdy tam nepudu. NIKDY nepudu na úžad, nikdy nepudu do školy!! Nikdy!!!"
"Nikdy nepůjdu k doktolce!"
Plakal a odplazil se schovat za gauč.
Po chvíli se uklidnil a vrátil se. Nalákala jsem ho na ČÍSLA a na odměnu.
S čísly jsme si vystačili hodně dlouhou dobu. Jenda měl desítky otázek:
- "Co budu dělat čináct čicet?"
- "Co budu dělat patnáct nula nula?"
- "Co budu dělat osmnáct nula nula?" atd.
Pár dní kartičky nechám neroztříhané, aby si na ně Jenda zvykl. Potom je nastříhám a pokusím se je propašovat do denního režimu a vytvořit s nimi nějaké úkoly.
Závěrem mnohokrát děkuji grafičce Markétě Jinochové za její úžasnou nabídku, za její čas a za hezké obrázky. Moc si toho vážím.
Milá Amelie, byla to moc zajímavá práce, která mě bavila a těším se na další obrázky, které pro Jeníčka a ostatní děti vytvořím (budou také volně k prodeji). Každopádně, poznámka o krku a hlavách ve vzduchu je velmi podnětná a já si jí beru k srdci :). Je to zajímavé, nenapadlo by mě, že to může vadit a je dobré to vědět. Příště to napravím :).
OdpovědětVymazatMějte se pěkně.
Markéta
Zajímavé poznatky a rozhodně dobrá grafická pomůcka. Markéta je šikovná a je to od ní moc hezké, už samotný nápad a oceńuji i provedení.
OdpovědětVymazatŽe se některé obrázky nelíbily, není divu, myslím že jsi už několikrát psala, že Jeník je na obrázky lidských postav "alergický", že je nesnáší. Ale i lidské postavy jsou a budou součástí jeho života, ať se zlobí, nebo ne. Takhle si na ně aspoň postupně přivykne.