Je to asi 14 dní, co jsem Jeníčkovi koupila novou kalkulačku.
Nešla jsem pro ni cíleně.
Naopak.
Kupovala jsem jídlo a když jsem docházela k pokladně, byl vedle mne koš s nějakým zlevněným zbožím....
...a nahoře ležela kalkulačka....
Tak jsem si řekla, že 70 Kč zase není tolik. Co kdyby Jendovi přestala jít ta jeho, kterou má v postýlce....
Kde bych narychlo vzala novou?
Měla jsem z ní radost a doma jsem ji Jendovi s nadšením podávala.
Jenda šel okamžitě do afektu...
"To není kalkulačka, mamko zlá, hnusná, odpolná...."
Válel se po zemi, schovával se pod deku, vyplazoval na mě jazyk a plakal....
A tak jsem ji schovala ....
Zkusila jsem ji vytáhnout po týdnu znovu....
Reakce byla trošku mírnější.
Řekl, že nechce "krtkovou", že chce "sněhovou".
Nechtěl se na ni podívat a tak jsem mu řekla, že ji dám holkám a nechala jsem ji v obýváku na stole....
A uběhlo pár ní a Jenda si na ni zvykl a už s ní spí....
Vím, že si zvykne na všechno, jen se na něj musí jít POMALU.....
Kalkulačka jako hračka a ještě zlatíčko do postýlky? No to je super věcička..:) No a je super že si zvykl..:)
OdpovědětVymazatAsi taky začnu spát s kalkulačkou, třeba ji potom nebudu muset v matematice používát..:-P Budu všechno umět..:) :D
Kalkulačka místo plyšáčka....aspoň se tu člověk občas i zasměje... :-)
VymazatJe vidět, že víš jak na něj. To je dobře.
OdpovědětVymazatAhoj Marci, pro Jeníčka prostě není kalkulačka, jako kalkulačka. Ale hlavně, že si na ní pomalu zvykl!!
OdpovědětVymazatVy fakt vite, jak na to! :-) Tenhle blog by mohl byt ucebnice autismu a prakticke navody k tomu!
OdpovědětVymazatJana M.
Jani, děkuju.
VymazatDivila jsem se, co se Jeníčkovi nelíbí, když má ta nová kalkulačka tak perfektní čísla a ona to byla barva. Je fakt, že mezi bílou a černou, je obrovský rozdíl. Ale krtková, nebo sněhová, láska k číslům nakonec stejně vyhrála. :-)))
OdpovědětVymazatjojo, láska k číslům nakonec zvítězila.
VymazatNakonec si zvykl, to je hlavní! I když je krtková, tak hlavně že má čísla :-)
OdpovědětVymazat....čísla a tlačítka = jak málo stačí k dětské radosti...
VymazatJejda, trochu mě zarazilo, co Ti Jenda řekl...ale řekla bych, že už asi na to budete doma zvyklí, jen já se ještě pořád tak hloupě divím. Ale hlavně, že to nakonec dopadlo, jak to dopadlo a že krtková to zvládla :)
OdpovědětVymazatAno, jsme "zvyklí", že nám Jenda nadává, že nás vyhání, ale bolí to stejně...
VymazatA přitom krtečka má rád. :)
OdpovědětVymazatJak už bylo napsáno přede mnou, je dobře, že víš jak na něj. Pomaloučku, polehoučku a zvládnem všechno, milý kloučku.
A už je jeho kamarádka. :)
Krtek je oblíbenec, ale na Šmouly nemá.
VymazatDůležité je, že už víš jak na něj. Ona je spousta lidí, co si nerada zvyká na nové věci. Můj syn, když byl malý, tak nosil pouze jednobarevná trička, a to ještě takové obyčejné nevýrazné barvy, nejlépe šedé. Když jsem mu koupila něco nového veselého, musela jsem mu to nechat ležel nenápadně na židli, aby si pomalu přivykl. Jednou u nás natáčela televize dva dny a on jim vykládal, že má nejraději šedá trička a ukazoval, jak má ve skříni hromady nevýrazných triček a mikin, které nosí a pak hromádky prádla, které nenosí. Já se tenkrát strašně styděla, ale oni se tomu smáli. Naštěstí ho to jeho podivínství k šedým barvám v pubertě přešlo.
OdpovědětVymazat