pátek 22. července 2011
S Kopretinou v Táboře
Dnes byl můj poslední volný den.
Pět dní volna rychle uteklo a zítra ráno si jedeme pro Jeníčka.
Dopoledne jsme si daly sraz s jednou blogerkou.
Z internetového přátelství jsme udělaly přátelství "živé".
Zvládly jsme procházku po Táboře, oběd v restauraci, navštívily jsme Klokoty a prošly jsme se po hřbitově.
Vlastně to byl první človíček, kterému nevadila procházka na hřbitově. :-P
Můj manžel říká, že je to "morbidní" procházet se po hřbitově.
Ale mně na tom nic morbidního nepřijde.
Naopak si užívám toho ticha, klidu a míru.
Už jako dítě jsem se ráda procházela na hřbitově, ale až dnes jsem našla podobně spřízněnou duši.... :-)
A dnes tedy fotky z Tábora....
Klokoty si nechám na zítřek...nemůžu vás přece zahltit tolika fotografiemi naráz. :-)
Kopretinko, ještě jednou Ti děkuji za krásné chvíle.
Jsem ráda, že jsem Tě poznala.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Krásné fotky a hlásím se jako další spřízněná duše..na hřbitov chodím moc ráda, je tam klid, ticho, veverky..a baví mě si prohlížet jaké kytičky mají vysázené na hrobech. Zrovna minule jsem objevila na jednom opuštěném a zanedbaném hrobu krásně vzrostlou modrou hortenzii...všude se píše, jak jsou náročné na půdu a hlavně že modrá potřebuje sypat každým druhým rokem kamenec. Pochybuji, že v tomto případě to tam někdo dělá a přitom byla úžasná. Škoda, že jsem neměla foťák :-(. Tak že Marci nic morbidního na tom nevidím. Je to jako park, jen je tam větší klid. Hezký víkend a těším se na příjezd Jeníka a na tvoje info.
OdpovědětVymazatAhoj Evi, tak až se odhodlám zajet k Tobě, tak spolu zajdeme na hřbitov, jo?... Těším se. :-) Hezký večer, spřízněná dušičko.
OdpovědětVymazatTak to prd, velebnosti...
OdpovědětVymazatuý když jsem chodila s mojí babičkou, mě to prý až "neslušně" zajímalo. Te´d také koukám na náhrobky, v duchu rychlomatematricky počítám, proč ten či ten odešel tak brzy...o malých dětech pomlčím...tam si člověk mlčky představí jeho oblíbené hračky, polštářek...
A o historkách s jakubem ze hřbitova...to je na dlouho...jen jedna na odlehčení. Když mu byly tak 4 roky - 5?, říkala jsem mu, že andělíčkové berou lidi a děti spát do obláčků, kde nikoho nic nebolí...zřejmě jsem jako matka oslnila paní, co vedle plela kytky, no a náš mladej se na ní podíval a zcela bez rozpaků se zeptal:"A kdy půjdeš spát ty?"
Výraz té paní je zbytečné popisovat a její myšlenkové pochody ani dodneška znát nechci:-))
Mrzí mě (nebo žárlím:-)), že jsem tě také nevzala na procházku...a že je tu hezky...
Magda
(už se nemůžu dočkat, co Jenda)
No vidíš, Magdi, další společné "téma". :-)
OdpovědětVymazatMagdi :-D :-D není nad upřímnost dětí :-D
OdpovědětVymazatMarci určitě..ale půjdeme v Brně na ústřední ten je hezčí..my tu máme jen malilinkatej :-D
Hezkýýýý! Je prima vidět známá místa na fotografiích někoho jiného. Jen pořád dumám, kde jsi vyfotila toho koně na kolečkách?! :-) Dnes po obědě, jsem taky byla ve městě, možná jsme se potkaly! :-D A co se týče hřbitovů, tak se hlásím do party. Hřbitov máme nedaleko a jsem na něm častý návštěvník. Líbí se mi i v zimě, kdy jsou v čistém sněhu, jen prohrnuté úzké cestičky, jinak všude bílo, klid a mír. ;-)
OdpovědětVymazatJarko, mně to připomíná psa. :-) Bylo to na náměstí na rohu - asi u hotelu Nautilus... :-)
OdpovědětVymazatKrásné fotky! Určitě to byla příjemná procházka! :-) Jinak, také moc procházky po hřbitově nemusím, ale má to své ohromné kouzlo!
OdpovědětVymazatMarci, jsem ráda, že si užíváš volné dny hezky a s lidmi, kteří Ti rozumí. I já jsem měla ráda hřbitovy - do chvíle, než jsem se dověděla diagózy dětí.
OdpovědětVymazatMoni, to chápu.
OdpovědětVymazatProcházka hřbitovem, je procházka historií.Ať ty hezké zážitky,jsou velkou zásobou energie do dalšího koloběhu. Už se těším na zítřejší procházku s Tvojí fotoreportáží!
OdpovědětVymazatKrásné fotky a těch pět dní určitě stálo za to!
OdpovědětVymazatMarti, stálo to za to. Poznala jsem nová místa, nové přátele a hlavně jsem si uvědomila, o co všechno přichází matka dítěte s autismem. Po dlouhé době jsem se mohla zastavit, vzhlédnout k nebi, sledovat plující mraky, lehnout si do trávy a jen tak tiše relaxovat... fotit zblízka brouky a kytičky a pozorovat přírodní krásy. Zjistila jsem, jak maličkosti "všedního" života mohou lahodit oku a potěšit duši. Jenda mě nenechá se zastavit, lehnout si do trávy a obdivovat plující oblaka, listy tančící ve větru nebo chodit na neznámá místa. Bylo to nádherných 5 dnů a dlouho na ně budu vzpomínat.
OdpovědětVymazattaky hřbitov nemusím..ale to je prostě strach...já to vím:-( Škoda, že tě to netáhlo trochu do Prahy...
OdpovědětVymazatpekne fotky, mam rada margaretky :D
OdpovědětVymazatAndyPan, Praha mě láká..a hodně...třeba Ledeburská zahrada, Karlův most, Valdštejnská zahrada... Můžem se někdy domluvit. :-)
OdpovědětVymazatJSEM TI K DISPOZICI!
OdpovědětVymazatMarcelko, vložila si nádherné fotky. I já mám moc ráda hřbitovy, hlavně ty staré, na náhrobcích je vlastně historie města.
OdpovědětVymazatNapsala si nádherná vyznání své mamince, nazaponeň jí to dát přečíst!
Měj klidnou noc a zítra radostné setkání s dětmi!
Pa, Helena
AndyPan, super! To je slovo "do pranice"...Tak někdy v srpnu? Maminka mi pohlídá Jendu.
OdpovědětVymazatberu..řekni si..přizpůsobím se, budeme objevovat spolu..já se dovnitřní prahy nedostnu ajsem vůbec pražák na baterky:-)
OdpovědětVymazatHeli, maminka na blog nechodí, ale třeba jí to ukážu, až přijede...pokud si vzpomenu. :-)
OdpovědětVymazatAndyPan, cca za 2-3 týdny. Musím Jendovi nechat čas na aklimatizaci, pak mi to připomeň, mám sklerózu. :-P Dííky.
OdpovědětVymazatMarcelko, vzpomeň si, myslím, že by to měla vidět! Je to nádherné vyznání!
OdpovědětVymazatPa, H.
Jsem pro tebe opravdu rada ze jsi prozila bajecnych pet dnu a setkala se s fajn lidmi a dusevne si odpocinula.Hrbitovi mam take rada chodili jsme tam od mala byl tam muj bratricek ,dnes uz hrobecek nexistuje ale porad vim kde byl.
OdpovědětVymazatAmi, krásné - opravdu krásné fotky. Jsem moc ráda, že sis odpočala a nabrala sílu. Ze hřbitovů zvládám jen židovské.
OdpovědětVymazatKrása v Táboře jsem ještě nebyla:-)Hřbitovy mi taky nevadí:-)
OdpovědětVymazatOpět krásně užitý den s živou Kopretinou. :) Žeby se tu opravdu konala nějaká soutěž či dražba, kdo stráví den s Amelií? :))
OdpovědětVymazatTábor v Tvém podání vypadá moc hezky. Já tam byl jen jednou a vlastně jsem byl jen na náměstí a v kostelní věži a pak zase rychle jinam, takže jsem z Tábora moc neviděl.
Procházky "zahradami mrtvých" mi taky nevadí, už od mala. Je tam opravdu klid a mír. Bohužel ani tato místa nejsou dnes někomu svatá.
Přeji hezkou sobotu s Jeníkem už doma!
Moc krásné fotky a doufám,že to byl i moc krásný týden. Trochu odpočinku neškodí. A už se těším,jaké bude setkání s Jeníkem,jak se měl on,jak to zvládl. Ale určitě fajn,je to šikovný kluk.
OdpovědětVymazatA.
KRÁSNÉ FOTEČKY...
OdpovědětVymazatS MARTINEM TAKY RÁDI VYMETEME KDEJAKÝ HŘBITOV, KTERÝ NA NAŠICH TOULKÁCH POTKÁME. JE TAM TAK KLIDNO, TICHO...
ÚSTŘEDNÍ V BRNĚ JE HEZKÝ, ALE NAPROSTO FANTASTICKY KRÁSNÝ JE ŽIDOVSKÝ V ČERNOVICÍCH. JENOM POZOR - V SOBOTU SE TAM NESMÍ.