Jenda se vpravil do svého režimu tak rychle, jako kdyby ani nikde nebyl.
A zde je pár slíbených fotek z včerejšího výletu s Kopretinou....
Byl to prima den....
Dlouho budu mít na co vzpomínat....
A teď už jdu uspávat Jendu. Než jel na tábor, bylo několik večerů s bouřkami.
Jenda se moc bál, plakal a naučil se usínat za přítomnosti nějaké osoby...
Doufám, že usne dřív než já.... :-)
Přeji vám příjemnou "virtuální" procházku....
Krásné fotky... a ať je u vás dobře, po tom týdnu volna...
OdpovědětVymazatMoc krásná stavba na těch fotkách. Také se mi moc líbí jméno Tadeáš. Kdybych měl syna, asi bych mu dal právě toto jméno. Je úžasné...:-) Jinak v těch dotycích Jeníka chápu, já už mám 36 let a doteďka nemám moc rád, když se mě lidé dotýkají. Jistě, zraňuje to nejbližší rodinu. Zraňuje to i moji mámu. Já jsem například velmi citlivý člověk, ale před jinými lidmi a dokonce i před nejbližšími své city uzamykám. Asi jim tímto dost ubližuji. Proč to dělám? Jo, to kdybych věděl... Ale když jsem o samotě, rozpláče mě i pohled na tancující listí v korunách stromů. Proto tak chápu Jeníka právě v tomto. Jsem však přesvědčený, že Tě milá Amélie, má Jeník velmi rád, tak jako mám i já rád svou mámu, ale bohužel nedokážu ji to říct a asi ji to ani nikdy neřeknu.
OdpovědětVymazatMalé srdce, děkuji Ti za Tvá milá slova. Ano, vím, že mě má Jenda rád (svým způsobem)...A i když vím, s jakými problémy bojuje a že doteky nemá rád, přesto bych ho někdy tak ráda objala, pohladila, utěšila. O to víc si vážím okamžiku, kdy mi to náhodou dovolí. Krásný den přeji.
OdpovědětVymazatAmélko, už jsem vykoumala, co je to za broučka. Měl by to být zlatohlávek. Ty fotky s ním se ti moc vyvedly.
OdpovědětVymazatJak Jeník? Podařilo se mu usnout dobře?
Kopretinko, Jenda usnul krásně. Je rád, že je doma a zatím "nezlobí". :-)
OdpovědětVymazatMarcelko, Klokoty dobře znám, nádherné místo. A taky jsem se tam před dvěma lety vdávala. :-)
OdpovědětVymazatJinak je moc dobře, že to Tadeáš a Jeníček tak hezky zvládli a že si měla také čas pro sebe a mohla si odpočinout a někam se podívat. Jana
Závidím (v dobrém) Kopretině Tebe, Tobě Kopretinu a společně vám oběma onen hezký výlet, onen hezky strávený den. :) Já ještě musím chvilku vydržet doma, díky berličkám a jistému omezení.
OdpovědětVymazatKlokoty vypadají nádherně. Ač nevěřím, tak takováto místa mne přitahují. Škoda, že díky dnešní neúctě je většina kostelů a svatostánků pod zámkem.
A zlatohlávka mám v úvodu svého blogu. :)
Klokoty, jsem fotila nedávno a tvoje snímečky si náramně užívám. Moc mě baví, dívat se na místa, která znám tvýma očima. Zase jsi našla spoustu jiných úhlů pohledu a udělala jiné záběry, než jsem vyfotila já. ;-)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že Jeníček změnu prostředí zvládl bez problémů, aspoň sis vyzkoušela, že je s Tadeášem, v dobrých rukách a příště, už ho na letní pobyt, pošleš bez obav. :-))
Moc krásné...i já v tom nejlepším stejně jako Mutil závidím ..i když vlastně ani nevím, jestli je to závist nebo spíš čistá radost :o)
OdpovědětVymazatKRÁSNÉ..TVOJE FOTKY JSOU FAKT MOC POVEDENÉ, JSEM RÁDA, ŽE JENDA USNUL V POHODĚ.
OdpovědětVymazatNádherné fotky z Klokot. Jsem překvapena jak je to opravené a upravené, radost pohledět. Možná, že změna prostředí Jeníčkovi taky prospěla.
OdpovědětVymazatTO VYPADÁ KRÁSNĚ... DÍKY ZA TIP, TŘEBA SE TAM JEDNOU TAKY PODÍVÁME :)
OdpovědětVymazatJE MOC FAJN, ŽE SE VÁM SPOLEČNÝ VÝLET VYDAŘIL, HOLKY :)
K tomu není co dodat. Opravdu krásné místo.
OdpovědětVymazatKlokoty mám moc ráda. Moje maminka tam bydlela v domku číslo 13(?) (teď fakt nevím, nejsem si jista) až do své dospělosti. Moc mě potěšilo se tam zase Tvýma očima podívat.
OdpovědětVymazat