Foukací harmonika

Dělala jsem pořádek na půdě a našla jsem pár věcí po holkách.

Třeba malou foukací harmoniku.

Jenda ji nechtěl. Sepjal ruce okolo sebe a celý se klepal.

Když jsem mu ji  poněkolikáté nabídla, tak ji zahodil o kus dál na zem.

Tak jsem to nechala být a položila ji vedle nás.
Hráli jsme si na zemi a nevšímali jsme si jí:-)

Po nějaké době jsem mu znovu ukázala, jak se na ni hraje, jaké zvuky vydává, a on si dal říct. Přece jen - zvukové hračky miluje.

Dnes už to bylo v pohodě.

Nejdřív jsem mu párkrát ukázala, jak do harmoniky foukat a musela jsem ji přidržovat, nechtěl ji totiž vzít do ruky.

První pokus nevyšel. Spíš do ní plival, ale nevzdali jsme to.

Jednou maminka, jednou Jeníček.
Jednou maminka, jednou Jeníček.
To je hygiena:-P

To bylo radosti, když se mu to povedlo.

Bylo vidět, jak se mu to líbí....

V očích mu svítily šibalské ohníčky.

A když se to naučil, tak s tím zase pro změnu zlobí.

Otravuje ostatní v obýváku, v kuchyni i u jídla a jde jim hrát přímo do ucha...

I psa honí s harmonikou po celém obýváku.

Když na něj začala Betka vrčet, tak jsem mu musela harmoniku zase sebrat....

Protože vysvětlit mu, co smí a co nesmí, nějak nejde.
Dělá pravý opak toho, co by měl.

Nehraje si jen tak pro radost.
Zase funguje zákon AKCE a REAKCE. Zjistil, že když někomu zahraje nahlas do ucha, tak ten se čertí a ta "reakce" se mu líbí.