sobota 25. května 2013

Pravá nebo levá?

Jenda hrál nějakou hru na iPadu a zjistila jsem, že nechápe pojmy: začátek, konec a asi ani vpravo, vlevo...
U něj je těžké zjistit, co VÍ a co ne, protože na rozkazovací tón většinou nereaguje. Pokud cítí nátlak, zašprajcne se a nic nedělá. Překvapilo mě, že neví, kde má ten řádek začátek a kde konec. Chtěl něco poslat, tak jsem mu říkala, že to má na začátku a on čekal na konci. Už se to stalo víckrát, takže to nebyla náhoda.

Myslela jsem si, že tohle ví.
A tak jsem chtěla vyzkoušet, zda ví, která ruka je pravá a která levá.
Neuspěla jsem.
Podobně jsme vyplňovali dotazník v PPP.
Otázka třeba zněla:
- "Umí Jeníček skákat na jedné noze?"
- "Nevím.."
- "Ví, jak se jmenuje?"
- "...asi ano...ale na pobídku to nikomu neřekne...."
Paní se ho zeptala, jak se jmenuje a Jenda bez řečí zalezl pod stůl a na nic nereagoval...a tak podobně tomu bylo u všech otázek...
Většinou si chce dělat své aktivity a vyrušit  se nechá málokdy. V něčem exceluje, v něčem hluboce propadá oproti svým vrstevníkům. Těch oblastí, kde propadá, je mnohem více.

Třeba na iPadu zvládá hry, které já nezvládám, dojde do úrovně, kam já nedojdu a navíc na to, jak se ty hry hrají, přijde většinou sám. Neumí anglicky a přesto ví, jak to má hrát...V tomhle je bezkonkurenční. Kolikrát žasnu, JAK na to přišel, když mně chvíli trvá, než se v tom zorientuji.
Někdy mi dá některou hru hrát a já pak zjistím, že jeho rekord je i 10x vyšší než můj...


- "Jeníčku, kterou ruku máš pravou?"
- "Neukážu."
- "Jeníčku, kterou máš pravou ruku?"
- "Ty jsou MOJE. Nech mě!!"
- "Jaká je levá ruka?"
- "Tak mi to nežikej, seš jak malá."


- "Jaká je tahle ruka?"
- "Jdi plič."
- "Jaká je tahle ruka?"
- "Nežikej mi to."
- "Jaká je tahle ruka?"
- "Ploč ti to mám ukazovat?"


- "Řekni mi, jaká je tahle ruka? Pravá nebo levá?"
- "Ploč mi to fult žikáš?"
- "Která je levá?"
- "...žádná"


- "Jeníčku, která je pravá ruka?"
- "Nech mě být. Stačíííííííí. To je hovno."

- "Jak se jmenuješ?"
- "Ploooč?"
- "Jak se jmenuješ?"
- "Ploč mi to žikáš?"
- "Jeníčku, jak se jmenuješ?"
- "Ploč mi to žikáš? Žikej to někomu jinýmu!!"

12 komentářů:

  1. třeba si jednoho dne nechá pomalu něco kousek po kousku vysvětlit.. ale nenutit ho nu.. já se v tom prd vyznám, ale podle sebe vím, že když mě někdo do něčeho opakovaně nutí, tak to na just neudělám a prostě nechci.. a to jsem podle kalendáře dospělá..

    OdpovědětVymazat
  2. No a vo tom ten autismus je, nerovnoměrnej vývoj....IQ může být nezasažený ale je k prdu, když ho to dítko neumí použít, protože je zoufale nepraktický. Byla v tv nějaká reportáž, holčina s autismem studuje VŠ, ale neumí sama dojít na zaatávku tram...

    OdpovědětVymazat
  3. Má to nerovnoměrné, ale chytrý klučina to je určitě :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jeníček je šikovný kluk, pokroky dělá a to je hlavní. :))))

    OdpovědětVymazat
  5. Napada me a co zkusit ho trochu"vydirat"?
    Napr: "Chces bonbonek? Tak ho dostanes, ale jenom do leve ruky. Chces zmrzlinku? Dobre, tak ti ji dam do prave ruky." A tak byste zjistila,jestli vi, ktera je ktera. To by neslo?
    Hana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkoušela jsem...raději se té odměny vzdá a nechce nic.

      Vymazat
  6. Marci malík to taky neví ,ale zajímavé je ,že boty má vždy správně nachystané :o) neřeším zatím pravou levou stačí, když zvládnem počítat do tří a barvy,zbytek nezatěžuji...malý - velký pozná ,děje ne takže ani konec a začátek.

    OdpovědětVymazat
  7. Tyjo..když prostě nechce, tak s ním asi nikdo nepohne. Leda zkusit něco nového, nějakou metodu na co ho nalákat. Třeba mu vzít plyšáčka a hrát si s ním jako s manáskem a přes něj s Jendou komunikovat..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přes plyšáky nebo přes dudlíky komunikuji často:-)

      Vymazat
  8. Pro pobavení: Když byla moje Lída malá,doslova milovala pravou nožičku: objímala ji, okusovala si na ní botu (špičku natažené nohy bohužel dokázala vložit do pusy), zoufale plakala, když pršelo a já jsem jí na kočárku nožičky přikryla - a po odstranění krytu se až hystericky smála a pravou nožičku objímala (levou zcela ignorovala). Tak se stalo, že už ve třech letech nadšeně volala"prrravá noia", "prravá rrrukuka"a nebylo pro ni problém odlišit "tu druhou".(Samozřejmě se našly zase jiné problémy...)Jarmila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký. Ty jejich nevšední zájmy mě často fascinují.

      Vymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...