Dívala jsem se s Eliškou na TV na pořad "Zpívá celá rodina".
Najednou zpívala nějaká paní hezkou písničku....
..a říkám: "Eli, kdo tu písničku zpívá?" (myslela jsem v originále...)
A Eliška na to:
- "Ta paní přece...."
....začala jsem se smát, tak Eliška pokračovala:
- "Čemu se směješ? Ta paní to zpívá, to nevidíš? Se podívej na televizi a hned to zjistíš...."
Jinak v posledních dnech trpí Eliška záchvaty smíchu, které trvají několik minut, včerejší noc snad dokonce víc jak hodinu... Vzpomene si na jedno slovo, opakuje ho pořád dokola a chechtá se....
Asi mě brzy odvezou do Bohnic...
Jenda pro změnu po mně všechno stokrát opakuje:
- "Jeníčku, co tam máme za pohádku?"
..a Jenda:
- "Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku? Co tam máme za pohádku?"
- Neříkej to stokrát!"
- "Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát! Nežíkej to stoklát!"
- "Mě z Tebe klepne."
- - "Mě z Tebe klepne." Mě z Tebe klepne. Mě z Tebe klepne. Mě z Tebe klepne. Mě z Tebe klepne. Mě z Tebe klepne."
Dobrý den a což tu chuť k opakování zkusit v pozitivních větách (výchovných)- babička je hodná a nenadává se jí - Betynce se neubližuje apod.......pokud to neopakuje jak papoušek a význam chápe. ?Hezký den Lída
OdpovědětVymazatSamozřejmě že mu pořád dokola říkáme, že babička je hodná a neubližuje se jí ap. ale skutek utek.
VymazatMáte asi byt, kde je dobré echo:-)
OdpovědětVymazatPosílám spousty pozdravů!!!
A to se říká, že smích je zdravý. Tedy asi jak pro koho. :)
OdpovědětVymazatPamatuji z dětství když jsem chtěla kamarádku naštvat a pozlobit tak jsem po ní takhle papouškovala ,zabralo to dokonale.L.
OdpovědětVymazatTaky jsem rád zlobil papouškováním. Jako děti jsme byly škodolibé. :D
VymazatAno, i moje holky to dělají a vzájemně se tím "papouškováním" vytáčejí do běla. Marci, řeknem si v Bohnicích o společný pokoj, jo? ;-)
OdpovědětVymazatKamarádka dostala v prváku na gymplu strašný záchvat smíchu, když náš dějepisář vyřkl slova "primitivní platidla". Sama neví proč, ale od té doby to funguje naprosto spolehlivě jako spouštěč dalších záchvatů. To bude asi věkem :-)
OdpovědětVymazatKoukám , je u vás veselo . To bude tou pubertou , já v jejím věku , také chytal záchvaty smíchu , jen ze vzpomínky .. na něco , na slovo , při televizi ... no často .
OdpovědětVymazatTaky bych navrhovala na tohle papouškování pozitivní věci. Třeba "maminka je hezká a hodná!"
OdpovědětVymazatBuď by to několikrát zopakoval (což potěší, ne?), nebo by přestal opakovat (což taky potěší, protože poslouchat negativní věty není zrovna povzbuzující... :-))