Občas mám pocit, že bych měla Betynku někomu darovat.
Něco jiného bylo mít psa v rodinném domku a něco jiného v paneláku.
Ten měsíc po nastěhování byl hektický a sama Betynka často nevěděla, kam se má "schovat".
Konečně mi připadá, že i ona se uklidnila.
Má dva pelíšky, kam se může uchýlit a většinou "hospodaří" u mě v kuchyni.
Když s ní MUSÍM běžet poněkolikáté za den ven, abych ji vyvenčila, pak si říkám, že bych ji měla někomu dát.
Přece jen vyjít čtyřikrát pětkrát denně schody do druhého patra je na moji "nepříliš funkční" nohu moc.
Ale když pak vidím Jendu, jak na Betynku doráží, jak na ni volá nebo jak mě pozoruje, když Betku koupu a češu, tak si říkám, že by mi jí bylo líto....
...že je přece o ten vztah nemohu okrást.
I když ji Jenda občas zlobí, přesto se mají moc rádi...
A já bych pak neměla komu podrbat kožíšek...
Vím, že to musí být pro tebe hodně náročné, i pro Betynku musí být změna stresující. Ale myslím, že kdybys jí někomu darovala, byl by to pro ní i pro děti stres mnohem větší. Dobře vím, jak ten "chlupatej čumáček" na pomazlení moc chybí.
OdpovědětVymazatUrčitě ji nikam nedávejte... Byla by to opravdu pro oba škoda. Vždyť Betka Vás má ráda...
OdpovědětVymazatMarci a nemůžeš třeba odpo zapojit do venčení holky????
OdpovědětVymazatTo je nádherný vztah.
OdpovědětVymazatMarcelko, ty víš, jakou slabost máme s Markétou pro bílé pejsky! Já bych měl Betinku určitě rád a Markéta ještě radši, ale přesto ti radím, nezbavuj se jí! Zvíře může sehrát hodně důležitou úlohu při utváření Jeníkových emocí. My nevíme, jak hluboce dokáže Jeník cítit. Ale věřím tomu, že by mu pejsek chyběl. I vy ostatní jste na Betku zvyklí a nepodceňuj sílu zvyku! Hlavně nezapomeň Betinku vzít, až pojedeš do Prahy!!!
OdpovědětVymazatMilá Marci, tak jsem si zase přečetla zpožděné a vidím, že se pomalu zabydlujete, ale jde to ztěžka a těžce se zvyká. To je velký rozdíl, je mi jasné. Tak hodně síly a hodně i lásky, věřím, že Ti chybí.
OdpovědětVymazatTaky si myslím, že by ses o ni hlavně sama ochudila.
OdpovědětVymazatMně taky nejde na rozum, proč by dvě slečny nemohly venčit psa? Prostě je nová situace, uděláte si rozvrh na týden, jedna bude mít službu ráno, druhá po návratu ze školy a vy třebas večerní vycházku. Podle rozvrhu, ale pravidelně, bez výmluv. Jsou určité hranice obětavosti, jednou je snad pud sebezáchovy, ne?
OdpovědětVymazatA také je nutné vymezit mantinely, kvůli výchově, jen bezbřeze dávat,to není známka síly, ale bezradnosti. U Jendy to jinak nejde, ale slečny je třeba zapojit.
Betinka s vámi bude ještě dlouho, pes potřebuje třikrát denně venčit, v domě nemáte výtah, máte těžce nemocnou nohu a přitom na vás musejí spoléhat tři děti, tak zde zase začněte spoléhat vy na dvě z nich. Držím palce.
Alena
Betinka je mila a urcite by vam vsem chybela. Take bych zkusila zapojit holky, to by ti urcite ulehcilo. Zdravim, Monika
OdpovědětVymazatHolky maji samozrejme POVINNOST jit rano, odpoledne i vecer se psem. Nejsem otrok:-) Jen u toho maji tisic reci.
OdpovědětVymazatHmm taky že jo, a myslíš si že se mi chce jít? Ale mám Betku ráda, tak s ní tedy jdu. Jinak to máš moc hezky napsané a udělané. :)))
OdpovědětVymazatJá bych jen zvážila jestli ze strany Jeníka nejde víc o zkoušení co si pejsek nechá líbit a vydrží,pes miluje bezmezně na rozdíl od kočky ta horší zacházení odmění škrábanci. Lída
OdpovědětVymazatMarci ,Betynku rozhodně nikomu nedávej.A určitě je to dlouhá doba od venčení ráno do doby než přijdou holky. A tak musíš jít ty.Betynka je zvyklá venku ,ale časem si zvykne na režim bytového pejska. Zkus ji upravit rozvržení jídla a pití .Prostě ráno nažrát,napít, jít ven s holkama .Potom odebrat žrádlo a pití jen v omezeném množství.Pejsek vydrží nečůrat i 8 hodin.A pokud není překrmován tak vydrží i kakání. A ještě jedna rada ,nevím kolik dětí nebo osamělých lidí bydlí u vás v domě ,ale zkus dát na dveře inzerát o dopolední venčení a uvidíš ,že se někdo najde,kdo nemůže mít pejska a má trochu času bude rád.
OdpovědětVymazatMěj se pěkně,Eva.
PS:Jeniček je borec. Obaluje řízky jako profík.))))))))))