Zase trochu odlehčíme minulé články.
Moji anonymové nemají rádi autismus a jeho projevy.
Po několika měsících jsem se vydala s Jeníčkem " do města".
Spokojeně seděl na kočárku a okolojdoucích lidí si vůbec nevšímal.
Poprvé v životě ho zaujaly figuríny ve výlohách....
A tak jsem musela odpovídat na tyto a podobné otázky:
- "Ploč ten pán nemá hlavu?" (A víte, že mě NIKDY nenapadlo se nad tím pozastavovat?)
- "Ploč má ten pán divný oči?" (Jéé, on má nějaké oči? Nikdy jsem nezkoumala, jaké oči má figurína ve výloze. Až díky Jendovi ve svých pětatřiceti objevuji "Ameriku"...což mě napadá - je další "technický obrat", který autista s bídou chápe...)
- "Ploč ta paní nemluví?"
- "Ploč děti nemají hlavu?"
- "Ploč nemá socha nohy? Plotože je zlá?!"
No vidíš, aspoň uvidíš svět jinýma očima :-) Kluk jeden všímavej je to! :-)
OdpovědětVymazatPozorovat figuríny.. to mě nikdy nenapadlo. Myslím, že autisté vidí spoustu věcí, které my nevidíme.
OdpovědětVymazatNemusíš dodržovat stejný trasy procházek? Pa Hanka.
OdpovědětVymazatAno, musela jsem poslední 3 roky dodržovat stejné trasy, ale v poslední době se občas snažím o malinké změny.
VymazatTak to gratulujem, pozriet si vyklady je prima, to skoro az zavidim.My v Canberre nemame ziadnu ulicu s obchodmi alebo namesie, obchody su len v obchodaku a tam sa mi prevratil zaludok hned u prvej navstevy a to som si myslela ze ma nakupovanie bavy. Uz sa tesim na ulice a vyklady az pojdeme domov. Jenda je teda prima ze ti umoznil sa takto prejst.
VymazatZuz, já se do výloh ani nepodívala...jen jsem spěchala cestou z APLY...řídila jsem golfky a dívat se do výloh mě ani nenapadlo.
VymazatTeprve, když se Jenda začal ptát, tak jsem zvedla hlavu. Spíš jsem se dívala na cestu, abych do někoho nevrazila. :-)
To je skoda, ja som si myslela ze ti bola dopriana aspon chvilka pohody. Matisek ma v Liberci vzdy nechal si pozriet vyklady a aj on sa rad podival, ale bez komentarov.
VymazatAhoj, moc děkuji za komentář, díky kterému jsem objevila tento tvůj blog...Nevím, jak ty náhody fungují? Studuju speciální pedagogiku a právě budu začínat s bakalářkou na téma autismus...Takže pokud tu máš nějaké nechápavé anonymy, nic si z toho nedělej, protože oni asi neví, o čem je řeč...Jsem teď docela v časovém presu, ale určitě se sem budu vracet:)
OdpovědětVymazatAhoj, doufám, že mi dáš bakalářku přečíst. :-) Ráda kdykoliv s čímkoliv poradím.
VymazatAj ja sa hlasim o precitanie bakalarky, myslim ze bude hutnejsia ako popularne knizky.
VymazatJé, to mi připomíná Vítka a jeho dotazy :)
OdpovědětVymazatNa tomhle příspěvku je krásně vidět pravdivost toho "Vnímám svět jinak, neřeš to!" , co má Jeníček na tričku :))
Trošku mě zarazilo, že "tví anonymové nemají rádi autismus a jeho projevy na blogu..." Napadá mě - at si trhnou nohou :)) Je to tvůj blog, tvé zážitky, tvé radosti, tvé bolesti. A máš plné právo je sem psát. :-) (Krom toho mě všechny strašně zajímají :)
Renča
Renčo, děkuju.
VymazatAspon su to anonymovia, horsie je ked sa clovek dozvie niektore veci od pribuznych a kamaratov.
VymazatI to znám, ale to sem raději nepatří. Poslouchat to od někoho blízkého je tragédie.
VymazatAnonymové ať si trhnou nohou :-D Nemají rádi autismus -protože jsou omezení a nechápou . Jeník umí a vidí věci prostě jinak ....
OdpovědětVymazatZdravím Amelie, díky za tvé komentíky u mě...a k tvému příspěvku...tenhle problém si doslova živě pamatuji ze svého dětství, protože figuríny bez hlav mě samotnou velmi dlouho jako dítě "řekněme znepokojovaly"...tak že si to pamatuju...nevím proč ale to že v některých obchodech je měli bez hlav mě dost deprimovalo :-))) a dokonce mi i svým způsobem vadilo, že některé neměly ruce (dlaně a prsty) a taky boty. Zajímavé připomenutí :-). Z dovolené mám fotku Adíka jak se drží za ruku s figurínou z obchodu s oblečením pro děti...mám tam název "kamarád" , ale celkově mi ta fotka není moc příjemná... Ohledně anonymů, kteří mají problém s autismem...nechápu tedy jejich potřebu navštívit tyto stránky , číst je a komentovat....dnes mají snad na výběr , ne?!
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny!
Tak nad tím sjem se taky nepozastavoval. Páni. Opravdu, ten kluk zkoumá do detailů. Jednou bude slavným kritikem! :))))
OdpovědětVymazatK min. článku... je mi líto, že ti manžel nepomáhá. Neví, jak jste skvělá. Ví prd, když sedí u svých filmů, nebo pracuje. Ale všechna dobrá práce se vrátí ;)...
Paca pusu... Ondra ;)
Bezva že jste si udělali výlet do města a upřímně ty figuríny bez hlav vypadají divně.. až půjdu do města kouknu co tady máme za figuríny.. a na anonymní pistalele komentářů a prudiče se vykašli.. krásný večer Dita
OdpovědětVymazatPodívat se někdy na svět dětskýma očima může být mnohdy velmi zajímavé. Mnozí z nás už to totiž zapomínají. :)
OdpovědětVymazatAhoj Amelko..
OdpovědětVymazatVelice děkuji za tvůj blog..Jeníček je úžasný kluk a Ty jedinečná mamnika,takže to je skvělá dispozice pro založení neporazitelné "dvojky":-)
Držte se sluníčka choďte víc na procházky:-)
S láskou Brigit
Vidíš jak se potvrzuje jak jsou mimořádně vnímaví,opravdu svět vidí jinak a nejsme to my, komu je vlastně toto odepřeno ???Daja
OdpovědětVymazatTo je bezva, že se takhle ptá!
OdpovědětVymazatA zvládli jste město bez problémů!
Už jsem si kolikrát říkal, proč ono proč dítě směřuje výhradně na matku, i když manželé s ním jdou oba. Máma musí všechno vědět a táta tomu nerozumí. :D
OdpovědětVymazatMarcí, přeji krásný den.....přijde mi skvělé, že je Jeníček takhle všímavý, dost často mě takhle zastavovala Terezka a ptala se na věci, co mě přišly samozřejmé a nebo jsem nepátrala po tom,proč takové jsou...svět autisty je sice uzavřený, ale velmi vnímavý..a vlastně mě tím donutila se zamyslet nad těma "obyčejnýma a samozřejmýma" věcma:-)....A anonymy pošli do háje a nebo ještě dál, až každý z anonymů vychová ,byť jen jednoho autistu,pak ať něco říká...
OdpovědětVymazatDětské otázky jsou stejné, at' je dítě zdravé, či je autistické, jako je Jeníček. Všechny děti se ptají a všechny chtějí odpověd'. Někdy nám svými otázkami dokážou přivodit docela parádní trapas. Mohla bych o takových situacích vyprávět coby máma a ted' i z pozice babičky. Naposledy se ta malá tříletá, se kterou jsem byla na nákupu a měla jí usazenou ve vozíku, aby neškodila, u pokladny hlasitě a zřetelně zeptala: "A babí, ploč je ta paní taková tlustá a ošklivá?" Nebylo kam uhnout, pokladní mě probodávala očima, kdyby pohledy zabíjely, tento komentář už bych tu nepsala. :-)
OdpovědětVymazatStejně jako ty jsem nikdy nevnímala figuriny ve výkladech. U nás jich moc není, ale věřím, že naše holky by se určitě ptaly stejně jako Jeníček.
Musím pochválit pozitivní článek, po bojích s usínáním v nové posteli působí jako pohlazení.
dakujem :))
OdpovědětVymazatJeník je uplně užasný, dokonalý dítko. Mě taky nikdy nepadlo pozastavit se nad tím, že figuríně chybí hlava nebo nohy a proč je nemá. Vždycky jsem se dívala jen na to, co má ona figurína na sobě..:)
OdpovědětVymazatObčas bych chtěla vnímat všechny detaily jako Jeník..:)
Krásné! Tady vidíš, že ne ve všem je Jeníček jiný! Že je zvídavý, to je moc dobře a také všímavý! Určitě si to zase bude pamatovat.
OdpovědětVymazatA proč? tak to mám na talíři taky denně, holt děti :-)
OdpovědětVymazati já sama se někdy ptám proč?
co se týče těch hlav u figurín, tak to se ptám i já proč je nemají, příjde mně to strašně zvláštní
Tady je úplně vidět, v jakém rozdílném světě autisté žijí a v jakém žije Jeníček, jak si všímá věcí, nad kterými semy už ani nepozastavujeme, ale pro něj jsou to přeci palčivé otázky, na které chce opravdu znát odpověď, protože to vidí jinak. Je to ale na jednu stranu hezké, člověk si leccos uvědomí.
OdpovědětVymazatTo mě hodně pobavilo, moc pěkný článeček o Jeníčkovi, zvídavej klučina.
OdpovědětVymazat