I když Jendovi řeknu přesný čas, kdy Šárka odejde z jeho postele....
...a půjde si hrát do svého pokoje....
...přesto to Jenda nezvládá....
Ječí jak zvíře... a vyplazuje na mě jazyk.
Jediný, kdo to odnáší, jsem já.
Manžel je buď v práci....
...nebo se dívá v obýváku na své filmy na počítači.... a nechce být rušen.
Holky jsou na notebooku nebo si hrají u sebe v pokoji....
...a já odnáším Jendovy nálady.
Někdy mi z něj už pěkně třeští hlava....
...a já se modlím, aby konečně usnul.
Včera usnul ve 23:30 h.
Někdy jsem z něj tak vyřízená, že už nemám na nic náladu.
Většinou to zvládám v pohodě a s nadhledem.
Ale včera ne.
Včera toho na mě bylo moc....
Když celý dům před půlnocí konečně usnul, koulely se mi tiše slzy po tváři. Brečela jsem nad nespravedlností života, nad nedostatkem lásky a doteků.... ovlivněná Jendovým ječením, neustálými bolestmi nohy a mnoha léky, které musím už 7 měsíců jíst....
Všechno na mě padlo a moje unavená, vyčerpaná duše odmítala poslouchat rozum.
Nechala jsem ho usnout s lentilkama v ruce, neměla jsem sílu se s ním o ně rvát.
MYSLELA jsem si, že až usne, tak mu je vezmu, ale zapomněla jsem.
A raději se neptejte, jak to vypadalo ráno, když na nich Jenda spal a svým teplým tělíčkem je zahříval.
Někdy mám pocit, že jsem úplně k ničemu.
Ale když spí, tak vypadá jako andílek, ne?
je to daleko - tak aspoň virtuální pohlazení pro trošku hezčí den.
OdpovědětVymazatValachu, děkuju.
VymazatJá vím Marci, že jsi už nějaké léky na spaní pro Jeníčka měla. A že nefungovaly.
OdpovědětVymazatAle takhle to nemůžeš dlouho vydržet.
Navíc až půjde Jeník do školy, bude muset spát dříve, aby zvládl tam jít.
Jestli si vzpomínáš, tak na konferenci o autismu v Plzni měla přednášku maminka autistky Jolanky.
Ta říkala, že Jolanka také nespala. Museli to řešit léky. Teď Jolanka spí a díku tomu rodina funguje.
Chce se to nedat, zeptej se Jeníčkovi psychiatričky na možnosti. Vím to z vlastní zkušenosti s Petou. Už měl několikery léky.
Chce se to ptát a hledat ty nejvhodnější.
Nevzdávej to, chce to řešit.
Míša
Na kontrolu na psychiatrii měl jít Jenda v září, ale ...ale je to 20 km a já jsem si na tak dlouhou cestu s ním půl roku netroufala. Měla bych tam zavolat, i když svou nohou si nejsem jistá.
VymazatCopak nemůže pomoct někdo jiný? a dovézt Jendu na tu kontrolu? Co Tvůj bratr? tohle vážně nemůžeš dlouho vydržet...co budeš platná holkám a Jendovi pak někde v blázinci? pa Hanka.
VymazatBrácha nemá řidičák. Do blázince se zatím nechystám, ale někdy si (s nadsázkou) říkám, že by mi tam možná bylo líp.
VymazatAutobusem by to Jenda nedal? Tak já nevím, babička, nebo co takhle manžel? No, jen neříkej. Člověk neví, kde má hranice, dokud na ně nenarazí. Žiješ v brutálním presu...pa Hanka.
VymazatJET autobusem by znamenalo ujít několik kilometrů (zde na autob. nádraží, pak ve vedlejším městě do nemocnice a zpět na autobusové nádraží...). NEDAL by to Jenda a neujdu to ani já. :-P
VymazatOch... máš toho veľa... veľmi ťa obdivujem... (dúfam že ti/vám nevadí tikanie ak áno napíš/te :D) Ale podľa mňa by ti mohli aspoň trošku pomôcť... aspoň tvoj manžel... Ja mám rok a pol ročného bračeka a mamke vždy pomáham... viem že to máme oveľa ľahšie ako ty... práve pre to si myslím, že by ti mali pomôcť... a ešte keď ťa bolia nohy a používaš veľa liekov... :(... Keby som bola pri tebe tak ti pomôžem.. stojím pri tebe a viem že to zvládneš... Boh má s tebou veľké plány... :D
OdpovědětVymazatMerry, tykání mi nevadí. Skoro všichni na blogu mi tykají. Děkuji za komentář.
VymazatNejhorší je,že to nikdo neocení,neprojeví lásku a pochopení.Ta bezmoc je hrozná,ale já zase říkám,že mnozí jsou na tom mnohem hůř.A máš skvělé dcery, co já bych dala za holku.Tak se drž a něco vymysli ať si můžeš odpočinout,alespoň chvilinku!!!!!
OdpovědětVymazatTím, že jsou na tom jiní hůř, se většinou utěšuji, ale NĚKDY to jako útěcha nestačí.
VymazatAmélko, nahlédla jsem, zda už Jeník alespoň trochu nevzal novou postýlku na milost, ale vidím, že ne :-(. Ale věřím, že to zvládne, jen to bude chvilku trvat. Ty toho pro Jeníka děláš tolik a není divu, že tě to už vyčerpává, když tu podporu doma nemáš, někdy mám pocit, že jsi nadžena:-). I když nepíšu, myslím na tě a docela mě mrzí, že nebydlím blíž...kéž bych ti mohla ulehčit:-(.
OdpovědětVymazatDěkuji, že na mne myslíš...i já na TEBE. Na naši loňskou procházku...a vidíš - letos už bych ji nezvládla.
VymazatMarcí,
OdpovědětVymazatněkdy toho je na ženskou tolik, že už má pocit, že nemůže dál a jedině pláčem dokáže dostat všechen ten smutek ven .
Znám to i z vlastní zkušenosti a to zdaleka nemám tolik starostí jako ty !
Ještě, že existuje ten virtuální svět, kde člověk většinou najde slova útěchy a povzbuzení :-)
Přeji ti ať dnešní večer Jeníček usne dříve a ty máš klid v duši a úsměv na tváři !
Někdy ani ty slzy nepomohou. Nezbývá než sebrat zbytky sil a postavit se BOJI čelem, nic jiného mi stejně nezbývá. Musím se zase zmátořit, jen mám někdy pocit, že mi to jde čím dál hůř.
VymazatDržte se paní Amélie. Jste skvělá, jak všechno zvládáte. Jeníček má úžasnou mámu:)Bude lépe, uvidíte :)
OdpovědětVymazatDěkuju. Bude líp - moje oblíbené heslo. :-p
VymazatAch jo. Preji, aby zas bylo lip. Ja vim, ze uz tech prasku mate i tak dost, ale nebylo by pro Vas prospesne treba brat nejake lehke prasky pro povzbuzeni bolave dusicky? Ja vim, ze je to to posledni, ale nekdy to fakt pomuze, znam par lidi,kterym pomohly, treba kamaradce-ucitelce, ktera nezvladala psychicky ten napor nebo spoluzacce, jejiz syn odesel v 21 dobrovolne z tohoto sveta. Myslim, ze se s tim necha lepe zit, kdyz zatim neni jina pomoc na obzoru. Myslim, ze existuji i nenavykove, ale nevyznam se v tom.
OdpovědětVymazatHana
Zatím je to jen jednodenní splín, tak to neřeším. Kdyby to trvalo déle, samozřejmě bych se lékům nebránila. Nechci se zničit. Ale vím, že zatím to není nutné, je to jen vyčerpání.
VymazatMarci,není slov abych vyjádřila ,jak mě Tvé trápeni,mrzí.....Daja
OdpovědětVymazatJé, já už myslela, že si na novou postel zvykl. To bych asi nevydržela, i když člověk, když musí, vydrží i nemožné.
OdpovědětVymazatAmelko hlavu vzhuru neklesej ke dnu ty to zvládneš a Jeníček až vyroste postará se o tebe. jsou matky co mají více děti taky pláčou starostma a trápením ale matka to musí vydržet je mi tě líto ale věřím že to zvládneš. držím palečky a zdravím tvého Jeníčka.
OdpovědětVymazatMarci myslím na Tebe ať je co nejdřív lépe a hlavně aby noha přestala bolet ♥♥♥ M.
OdpovědětVymazatJá nedokážu posoudit, jak bych tuhle situaci zvládal, když jsem jí sám neprožil. Ale píšu to už po několikáté a pořád si za tím stojím... jste obdivuhodná opravdu. Jiný by tuhle situaci vůbec nemusel zvládat. A každý už má někdy prostě toho až po krk, že naprosto zeslábne a ochabne. Život je někdy nespravedlivý a myslím, že k Vám je až moc. Ale já prostě věřím, že všechno budete zvládat i na dále a že Vaše péče a láska se na Jeníčkovi a i na celé Vaší rodině kladně a příjemně odrazí.
OdpovědětVymazatOvšem v tom spánku opravdu vypadá jako malý anděl, co nikdy nezlobil.
Moc mě mrzí jak jsi se cítila a doufám ,že je ti již lépe ..
OdpovědětVymazatJsi velmi silná osobnost a nikdy si nemysli ,že jsi k ničemu .Mám tě moc rád.
Moc mě mrzí tvé bolesti ,a bohužel ti od nich nemohu ulevit .
JE OBDIVUHODNÉ jak to zvládáš .. bude lépe .
Život je nespravedlivý a k tobě obzvlášt a proto ti přeji ještě spustu síly .. jsi obdivuhodná Máma a můžeš na sebe být hrdá .. já na tebe jsem .
Třeba za to špatné usínání ani tak nemůže ta nová postel, vždyť Jeníček dlouho usínal i v té staré, pamatuji si na článek, kde jsi měla v záběru digitální hodiny s časem někde kolem půl druhé po půlnoci. Ty jsi prostě totálně nevyspaná a vyčerpaná, zapřažená v domácnosti bez možnosti si jakkoliv odpočinout, odreagovat se a přijít na jiné myšlenky. To by umořilo i koňa. V prvním komentáři, jsem četla o možnosti léků. Práškům moc nefandím, ale možná by jste o tom měli s Jeníčkem, pouvažovat.
OdpovědětVymazatZrona jsem si říkala jak asi bojujete... No snad to bude už jen lepší a lepší.
OdpovědětVymazatNapadlo mě, když má Jeník tak rád čuníky jestli znáte Prasátko Pepinu http://www.vecernicek.eu/browse-prasatko-Pepina-videos-1-date.html mě se tahle pohádka líbí moc, i když jsem jakože dospělá:)
Marci, držím palce, ať je líp....
OdpovědětVymazatJen mně napadlo, nedalo by se promluvit s paní dr.psychiatričkou po telefonu,v klidu, když bys jí vysvětlila svoji situaci - recept a léky by mohl někdo vyzvednout
Posílám moře síly.Amélie drž se,jsi silná a statečná,já vím,někdy je potřeba se schoulit a vyplakat....
OdpovědětVymazatÚplně tě chápu, ten pocit nespravedlnosti a po křiku mne taky třeští hlava. A navíc vědět, že jsi na to všechno sama.
OdpovědětVymazatMilá Amelie: NEJSI K NIČEMU!!!!!! Jen díky TOBĚ je Jenda tam, kde je! Bůh ví, jak by na tom byl bez tvé píle a trpělivosti. Jsi úžasný člověk. Já před tebou hluboce smekám, nevím, zda bych toto vydržela, neumím si představit, co vše obnáší starat se o malého autistu, ale vím, že určitě mnoho sil tě to stojí! Jsi skvělá a já ti moc moc fandím. ;-)
OdpovědětVymazatMusí to být těžší než si kdo dokáže představit, takže držím palce aby si to pokaždé zvládala. Nic víc než popřát ti, aby byl hodnější a ty si měla dostatek sil, udělat nemůžu. Drž se. Budu na tebe myslet, na Vás oba.
OdpovědětVymazatMarci.. Jeník si na usínání ve velké posteli určitě zvykne, jen potřebuje čas. Hrozně ráda bych tě obejmula, opravdu ze srdce, dlouho tě držela, nabyla tě energií, ale nejde to..:( Ale pamatuj, jsem POŘÁD s tebou, POŘÁD na tebe myslím. Takže nemusíš plakat, vím, je toho na Tebe moc, ale je to jako na houpačce, jednou jsi dole, jednou nahoře, to zvládneš neboj, brzy budeš zase nahoře. A už NIKDY neříkej, že si připadáš k ničemu.!! Zvládáš toho hrozně moc a já tě obdivuji, jsi skvělá..! Hodně síly a štěstí..!:-**♥♥
OdpovědětVymazatAmelie, já tě obdivuji, že to všechno vydržíš. Nemáš to lehké. Škoda, že se nezapojí trochu víc manžel. Měla bys potom chvilku jen pro sebe.
OdpovědětVymazatDržím ti nadále palce a přeji hezký týden. :-)