Jenda mi v posledních dnech dělá radost.
REAGUJE na (některé) pokyny, aniž by se vztekal, aniž by ječel, aniž by začal opakovat své echolálie (já se poblinkám, mě bolí noha ap.)
Jasně, není to vždy, ale každý malý krůček vpřed a každá změna se počítají.
Dřív stačilo něco říct rozkazovacím tónem a Jenda začal ječet nebo se válet po zemi, a pokyn nesplnil.
Dnes jsem si toho schválně všímala.
Splni např. tohle:
- Jeníčku, prosím Tě, dones mi (z ložnice) kabelku (a on bez řečí šel)
- odnes si plyšáky do postele (něco po mně chtěl a řekla jsem mu, že mu to dám, až odnese plyšáky do ložnice)
- odnes misku do dřezu (po jídle)
- vem utěrku a utři ten stůl (byl politý od polévky)
- obuj si boty
- dones si plyšáka na procházku
- pusť Betku ven
- Jeníčku, prosím Tě, zavři dveře, nebo tady bude zima (vždycky se vztekal, když měl po Betce, která přiběhla ze zahrady a rozrazila dveře, zavřít...)
- odnes Betynce granule do koupelny
- zavolej Šárku
- sedni si ke stolu
- přines mi z chodby brambory
PRO mnohé asi samozřejmost, pro nás malé zázraky.
Byla jsem v (příjemném) šoku, že něco nemusím říkat pětkrát, nebo si to dokonce udělat sama
A podobně je to i s pitím.
DNES si sám od sebe dával čaj stříkačkou.
Málo pije a poslední měsíce jsem mu musela dodávat tekutiny stříkačkou.
DNES si pití dával sám od sebe.
(Jo, mohl se napít z hrnku normálně, ale to už bych asi chtěla moc...pomalu...malými krůčky vpřed)
A dokonce si po sobě uklidil.
Jsem na něj (s láskou) tvrdá a pokud něco udělá, pak si to po sobě musí uklidit. Nejsem otrok, ne?!
Odpoledne měl buchtu s povidlama a povidla mu vypadla na zem.
SÁM OD SEBE šel pro utěrku a začal to šmudlat utěrkou.
Nešlo mu to.
A stačilo říct: "Vem si (ten mokrý) ubrousek a utři to. Půjde ti to líp."
Skvělé. Mám z něho neuvěřitelnou RADOST.
Je úžasnej.
Na to, s jakými prognózami začínal na začátku, fakt super.
A bude líp:-)
Teď mě tedy "zlobí", protože je 23:25 h. a on ještě nespí, ale dnes mu to odpustím:-P
To je dobře, že je ti líp a že Jenda dělá takové pokroky :) Bude to lepší, sice to nepůjde moc rychle asi, ale půjde to :)
OdpovědětVymazatMožná je to tím, že rušící faktor je pryč a je u vás doma poměrná pohoda. Někdy stačí málo.
OdpovědětVymazatAsi ano...Myslím, že se všem ulevilo...ale...
VymazatJé - to je krásný začátek dnešního dne - článek se mi četl moc hezky. Díky. Zuzana
OdpovědětVymazatKoukám na ty pokroky (i s kočičákem) a moc ti přeju ty libý pocity.
OdpovědětVymazatHezký den.
Potěšující zprávy :-)
OdpovědětVymazatNapadlo mě... nemůže to být reakce na odstěhování otce, kterého Jenda vnímal coby velmi nepříjemný element?
Staňka
Tohle bohužel nemohu komentovat.
VymazatOmlouvám se, nechtěla jsem se dotknout ani urazit.
VymazatJen mě to tak při čtení tohodle příspěvku - opravdu povzbuzujícího - napadlo.
Staňka
Není zač se omlouvat, nic se nestalo.
VymazatTo je uzasny!!!!! Drzte se. Vidite, zatim se potvrzuje, ze vsechno delate spravne. Kdyz pisu VSECHNO, tak myslim VSECHNO. Urcite bude brzo lip.
OdpovědětVymazatHana
Jeníku, jsi šikovný :-)Jen tak dál :-)
OdpovědětVymazatPáni, to je super ! Mám z vás radost!
OdpovědětVymazatMožná i empatie a reakce na tvůj víkendový stav. Prostě v tobě rozpoznal "slabšího jedince" a zachoval se tak, aby tě úplně nedorazil :-) Príma.
OdpovědětVymazatDobrý den, jsem ráda, že je u Vás takové zlepšení. Ten minulý článek byl dost smutný, tak jsem ráda, že se alespoň něco obrací k lepšímu!!! S tím pitím je to dobré, já si pamatuju, že jsem jako dítě ráda pila z kojenecké lahve a to asi tak do 7 let!!! Samozřejmě ne na veřejnosti, ale takový čaj nebo kakao ráno, no to byl požitek... :-) No potom jsem ráda u babičky pila z takové té lázeňské konvičky na minerální vodu, má takovou dlouhou hubičku a mě se evidentně líbilo to tak sosat, z hrnku jsem u ní vůbec nepila. Dětem se to asi líbí. No a samozřejmě mě to pustilo a už dívno piju normálně!!! Zdraví Zuzka z Brna
OdpovědětVymazatAmélko, Jeníček je úžasný. Když tu čtu, co všechno zvládl. Vidíš to, to je tvou trpělivostí, neústupností a láskou, kterou svým dětem rozdáváš na tuny. :-)
OdpovědětVymazatA to se přeci musí časem projevit. Je jasné, že budou i chvíle, kdy Jeníček prostě neuposlechne a ty budeš nešťastná, tak si vždy vzpomeň na tyto chvíle a uvidíš, že ti okamžitě bude lépe. :-)
Měj se krásně Amélko.
Super, je příjemné číst pozitivné zprávy:-) Buď to dítě cítí, že občas je lepší neprotestovat, protože maminka už by to fakt nemusela vydržet, nebo na něj působí i větší klid doma přes týden... A rozhodně jsou to úžasné pokroky! Přeju, ať jich stále přibývá.
OdpovědětVymazatJenda hrozně moc vyrostl a podle toho co píšeš začíná být opravdu veliký šikulka, musela jsi toho dodnes hodně obětovat a konečně se ti to jaká jsi byla skvělá , trpělivá vrací moc ti to přeju..pa Dita
OdpovědětVymazat