Jenda se bojí petard, rachejtlí, ohňostroje a podobných "radovánek".....
Možná ještě víc než loni.
Manžel si jich "pár" koupil....
Jak malé dítě. :-(
Ani jeho syn s autismem ho neodradí od nákupu....
Je vidět, že svého syna ani trošku nechápe.
Jak kdyby těch petard v okolí nebylo dost....
Několikrát nutil Jeníčka, aby s ním šel ven.
A ten chudák ze strachu plakal....
Řekla jsem mu, že ven chodit nemusí, když NECHCE, že bude se mnou doma.
Na první asi 2 petardy, které taťka zapálil, se vydržel dívat se Šárkou z okna, pak už plakal a utíkal z pokoje pryč....
Válel se po zemi....
Schovával se ke mně do postele....
...plakal....
...zacpával si uši....
...poskakoval...
...a třásl se strachem....
Zakrýval si oči....
...a plakal....
Dudlíčky samozřejmě oba dva - jeden v pusince, druhý v ruce....
A to je teprve 22 hodin....
Kéž by usnul a to nejhorší o půlnoci ZASPAL....
Silvestr je náročný pro všechny pejskaře. Vím, že je náročný třeba i pro lidi po mozkové příhodě, kteří nesnáší hluk. Hluk nesnáší ani Jeník a přesto mu ho vlastní otec donese až domů? Opravdu se o pochopení problémů svého syna nedá mluvit. Možná to je tím, že sám otec má své problémy, které si neumí přiznat.
OdpovědětVymazatUž aby byl běžný denní rytmus. Uleví se všem.
Já petardy nesnáším...Jeníčka naprosto chápu a tebe nepřestávám obdivovat...Silvestr bojkotujeme...psa jsme uklidili k babičce, kde bude větší klid...s nervy vyčkávám, kdy se mi ozvou kluci - oba jsou pryč-jeden ve víru města a druhý na naší chalupě s partou...a já nervózní, aby se jim nic nestalo...
OdpovědětVymazatNavštěvuji tvůj blog pravidelně a připadá mi, že tvůj manžel je trochu sobec a nevyzrálý zároveň...nedovedu si totiž představit, že by to dělal schválně...
Amélko, přeji, ať to v rámci možností v klidu zvládnete...:-)
Hm, tatkovi metál :/ My sme tento rok s malou dušičkou prvýkrát skúsili prskavky, na moje prekvapenie mali ohromný úspech. Bála som sa že ich bude chcieť chytiť a následného hnevu keby som mu to nedovolila. Ale len v úžase so širokým úsmevom sledoval a sem-tam zriedka kukol na mňa, čo ja na to... :)
OdpovědětVymazatTo je mi moc líto. Petardy, rachejtle a hlasité ohňostroje taky nemám ráda. Jen na fotkách vypadají pěkně, tak vždycky vyjdu na balkon, sice se hrozně bojím, ale fotím. Jeníčka tedy chápu..jeho táta by se měl snažit ho taky trošku pochopit..Snad to zvládne.
OdpovědětVymazatMadlenko, já nevím, jestli uklidňovat psa, Jendu nebo ječet na manžela. To poslední, bohužel, nezvládám. :-P
OdpovědětVymazatMutile, ano, i když ví (nebo neví??? Nepřizná si to?), že má doma syna s autismem a masivními úzkostmi, přesto mu vlastní otec donese domů petardy.... Předpokládám, že i člověk s IQ 70 by měl víc empatie než ON.... :-(
OdpovědětVymazatMarci, to je mi líto, ať to Jenda nějak "přežije", za hodinu snad bude konec. Určitě už ví, že až bude 00:30, tak to skončí, ne? :-)
OdpovědětVymazatMaty se na petardy těšil a není tu :-(, snad si to vynahradíme zítra. :-)
Šetři sílu...uklidňuj Jendu a pak psa...ječení asi nemá cenu...
OdpovědětVymazatPřeji hodně síly...už se to krátí...a zas bude lépe...
Já se jich do určité míry bojím taky. Manžel je blázen, když ho ani Jeníkův strach neodradí. Myslel bych si, že se Jendovi budou barevná světýlka líbit, ale ono to i bouchá a tak se mu nedivím.
OdpovědětVymazatPřeju vám, ať ten dnešek ve zdraví přežijete a v příštím roce se mějte líp, než dosud! Třeba vám ten rok přinese nějakou zásadní změnu.
Milá Amélie, přeji ohromnou dávku trpělivosti, Jeníčkovi snad ani není co, neboť má Vás a holky. Manželovi přeji, aby ho konečně potkal rozum.
OdpovědětVymazatMnoho zdraví všem přeje HaF
Náš pes málem chcípnul strachy, natož Jenda. Myslím si, že na Silvestra by jsme my chudáci, měli mít cestu na měsíc zdarma...
OdpovědětVymazatAch jo, doufám,že Jeníček další dávku petard zaspal.A tvůj manžel je zralý na ránu prakem (oblíbené úsloví v našem okolí).Je mi moc líto,jak se k vám chová.
OdpovědětVymazatPřeju, aby ten letošní rok byl lepší, žádné nemoci a hlavně klid, pohodu a štěstí.I když občas se tomu štěstí asi musí jít trošku naproti...
u nás jsou petardy také nepopulární...
OdpovědětVymazatHodně lásky, poŕozumění a síly celé vaší rodině...myslím na vás K
OdpovědětVymazatJá se taky bojím petard, vyloženě je nesnáším. Jeníčkovi se absolutně nedivím, a jeho tatínka naprosto nechápu... Máš asi pravdu v tom, že si nechce přiznat, že má nemocného syna. Ale to muži dělají, nepřipouštět si špatné věci...
OdpovědětVymazatDo nového roku Ti přeji hlavně hodně sil!!
Maci, je mi to líto. Můj názor na "miláška" znáš. Jako kdyby to dělal naschvál. Jeníček se snad z toho vzpamatoval, drobeček. Přeji Ti co nejklidnější rok. Objímám. Tina (Taky mě petardy štvou a ven nevystrčím nos.)
OdpovědětVymazatOpravdu Vás velmi obdivuju...musí to být časově, ale i psychicky a fyzicky velmi nároční starat se o syna...klaním se Vám..
OdpovědětVymazatMě je 20 a někdy mám těch petard také plný zuby, zvláště když už začnou lítat kolem 8 hodiny věčer, takže se ani nedívím, že se Vám Jenda schoval do postele..:D
Milá Marci, nech to máš v tomto roku zase aspoň o krôčik ľahšie ako v minulom ... a myslím, že sa ti to vďaka tvojmu 100% nasadeniu veľmi darí.
OdpovědětVymazatJana
Já jsem v takovém rozpolceném postavení, protože patřím k lidem kteří ohňostroje milují a vydržela bych se na ně dívat hodiny, ale zároveň když vidím jak jsou na tom některé děti a zvířata, tak jsem zase na ty rachejtle naštvaná. Co tedy nesnáším jsou dělbuchy a jiné ty zvukové a hlasité petardy. To by mne taky vzal prcek když se v to někteří vyžívají a odpalují ostošest. Takže já bych zakázala ty hlasité bez jakéhokoli efektu kromě neskutečných ran a byla jen pro ty jemné které jsou kouzelné a dokáží udělat nádherná světelná kouzla. I když bohužel to bez rámusu taky nejde...No a jinak k tvému muži No comennt....
OdpovědětVymazatDoufám, že jste to půlnoční šílenství ve zdraví přežili. U nás na vesnici to proběhlo docela v klidu o půlnoci si omladina před hospodou odpálila pár rachejtlí a pražáci měli docela pěkný malý ohňostroj. Před půl jednou už byl naprostý klid.
OdpovědětVymazatPřeju ti do nového roku hlavně hodně zdraví a pokud možno trochu klidu a pohody Vlasta
Také petardy nesnáším, vždy se hrozně leknu. Proto chápu strach Jeníčka. Manžel - škoda slov. Nemá kousek soucitu.
OdpovědětVymazatAmelie, přeji tobě a tvým dětem hodně štěstí, lásky a síly. :-)
Včerejšek jsem strávila na chalupě,kde je naprostý klid.Nesnáším hluk ať je jakýkoliv.V paneláku bych z toho rámusu zešílela.Jeníčkovi se nedivim,zcela ho chápu.Manžel by měl chápat potřeby a přání své rodiny.Mě se zdá,že on vůbec není v obraze.
OdpovědětVymazatJe to smutné. :-(
OdpovědětVymazatDoufám, že Jeníček ten hlavní silvestrovský ohňostroj překonal a že za včas usnul a spinkal až do rána.
Většina chlapů si prostě nechce přiznat, že má doma nemocné dítko. Můj bratr má dvě dcerky, jedna má nedovyvinutou ručičku (to je vina matky - ona ví moc dobře proč) a druhá dcerka se narodila s nemocným srdíčkem - má díru v srdci a asi letos nebo příští rok jí čeká operace. :-(
A bratr si nechce přiznat, že jsou holky nemocné nebo s indispozicí. :-( A když dcerku trestá, tak nejvíce jí plácá právě přes tu ručičku. To se ve mě nahromadí vztek a pak lítají třísky. No a obě neteře jsou dost závislé na mé mamince a na mě, protože bohužel jen u nás dvou mají zastání a to radikální. Je to smutné. :-( Takže chápu tvou zlost, ale i bezmoc. Jeníček je nádherný a hold má ten svět jiný a každý by měl tento fakt brát vážně.
Ahoj amélie,
OdpovědětVymazatkoukám že i u vás platí to že maminky postel je ta nejlepší:)Moc ti přeju krásný Nový rok a celé tvé rodině. Moc ti děkuji za krásné komentáře:)Vždy mě tak potěší.
pa Vlaďka
Amélie, hodně sil v novém roce, trpělivosti a radosti. a Jendovi se nedivím, také nemám rachejtle rád...Drak
OdpovědětVymazatAni se mu nedivím, já to taky nemusím poslouchat, maximálně se dívám z dálky na světýlka...Naši indiáni to naštěstí zaspali...Marci, přeju ti (a celé tvé rodině) do nového roku hodně trpělivosti, lásky a pochopení a Jeníčkovi spoustu dobré nálady...
OdpovědětVymazatTak si někdy říkám, že nemáš doma 3 děti, ale 4. On si tak ten jejich otec někdy opravdu počíná! Vydržať! Přeji, aby se to již brzy vše zlepšilo!
OdpovědětVymazatMilá Amelie, co k tomu říci? Ani nevíš, jak tě chápu. Je mi líto Jeníčka, jeho dušička se určitě třepala od strachu, muselo to být pro něj nesnesitelné...
OdpovědětVymazatVím, že se to nedá srovnávat, ale přece jenom ti to napíšu. Náš Bobíček se bojí strašně. Od paní doktorky máme prášky, aby usmul, nebo se aspoň zklidnil. Včera ty malé pilulky dostal postupně tři. Chvílema spal, ale když to bouchalo celý večer až do dvou do rána, nevěděl kam by se schoval. Choulil se v takovém malinkatém prostoru a chvěl se. Silvestr je pro nás nejhorším dnem ...
Co si pak má počít takový malinký človíček???
Já jsem se sice šel(poprvé) na ohňostroj podívat, ale mohl bych bez toho žít a nechápu ty, kteří si to ještě pro své "potěšení" kupují. Je to v pravém smyslu vyhazování peněz do vzduchu, které by se mohlo na praktičtější věci použít. Raději by mohl Jeníkovi koupit nějaké ovoce nebo nějakou hračku. Ale v zásadě ty petardy si koupil vlastně pro sebe.
OdpovědětVymazatPavle, samozřejmě že PRO SEBE. Pro koho jiného? A s tím ovocem souhlasím... no comment.
OdpovědětVymazatMarci,tak tohle mě dostalo a bulím tu jako mimino.Zabal toho tvého mužíčka do krabice třeba od lednice a pošli mě ho,nejen ránu prakem,jak píše Jitka,ale tendělbuch mu dám do té bedny a pak uvidím co si počne.No on opravdu nemá rozum,já bych ty petardy a vše jiné úplně zakázala prodávat,ach kam to u toho tvého,,malého Jardy,,promiň,ale neumím to jinak říci,spěje??? On nechápe jak má nemocné ,,svoje,,dítě?no je mě z něj na nic.Tobě a dětem jen to nejlepší do roku 2012-aby bylo u Tebe lépe.
OdpovědětVymazatNedá se nic dělat, musím říct, že tvůj manžel je jak malý Jarda. Aspoń v tomhle by měl mít dost rozumu, jako by nestačilo, že je toho dost v okolí. Ohňostroje jsou krásné, ale ten hluk taky nemám ráda. Když jsme měli pejsky, tak byli schovaní doma a to ještě zalézali pod křesla a nevěděli, kam se schovat. Co to udělá s takovou dětskou dušičkou, jako je Jeníčkova, to ho vážně nenapadlo? Asi ne, podle všeho...
OdpovědětVymazatAspoň že je ten blázinec jen jednou do roka a už za námi...
Amélko, přeji ti pevné nervy a aby to bylo letos zase o něco lepší!
U nás již od rána jedna petarda za druhou. Souhlasím vyhazování peněz a zbytečný hluk a smrad.A tvůj muž sobec.....Fukčarinka
OdpovědětVymazatDoufám, ež jste to nějak přetrpěli..naší Šárku nevzbudilo nic...
OdpovědětVymazatMarci, na Tvého muže nemám slov. Vlastně mám, ale jsou samá vulgární. Je mi líto Jeníčka i Tebe. ...Ale už to máte za sebou, a tak do dalších dní přeji hlavně zdraví, spoustu sil na každodenní (nelehký) život a Boží požehnání pro Tebe a Tvé děti.
OdpovědětVymazatAmélko, teda tvého muže opravdu nechápu:-(. Lukáš naopak ohňostroje miluje, má je strašně rád a vyloženě si to užívá. Ačkoli tu Pavel píše, že koupě ohňostroje je vyhození peněz, u nás tomu tak není, protože včerejší "náš" ohňostroj Lukáš ocenil neuvěřitelným nadšením a ta rozzářená očka za ty peníze rozhodně stála. On se na něj opravdu těší celý rok:-). Ale my máme to štěstí, že se líbí jak Lukášovi, tak nevadí našim psům - a to vůbec, máme snahu je spíš zavírat doma, ať to mají co nejvíc tlumený a ony se za námi včera u našich rvali na terasu, tam si spokojeně sedly a vyloženě na to představení koukaly:-). My trávili Silvestra u našich - mezi jiným právě kvůli ohňostroji, aby si ho Lukáš užil. Filipa to naštěstí neprobudilo, takže jsme nakonec byli spokojení všichni:-). Tobě přeji hlavně brzký návrat do běžných všedních kolejí, kdy se bude tatínek doma vyskytovat zas co možná nejméně, aby nezasahoval do Jeníkové křehké rovnováhy a jakž-takž pohody;-) a určitě hodně sil tobě. Opatrujte se
OdpovědětVymazatMoniko, díky, moc. I mně bylo Jeníčka moc líto.
OdpovědětVymazatMilá Amelie,obdivuji Tě a přeji hodně pevné nervy! Většinou to už bohužel tak je,že matky milují dítě takové,jaké je,a otcové spíš svou představu dokonalého dítěte.Já jsem se například jako dítě školou povinné sama učila německy podle učebnice pro samouky a také hrát na klavír podle "Bayerovky" a pořád jsem nestačila otcovým požadavkům.Také mu vadilo,že jsem byla citlivka a bázlivka. - Neboj,Jeníčkova nervová soustava bude postupem času stále odolnější a vývojem se mnoho zlepší (vidím to ï na své autistické dceři -zklidnila se,díky Bohu přestala agtresivita,zbyly jen hrozné fobie ze psů).Dostal také do vínku inteligenci,ve škole bude určitě dobře prospívat.A je to moc hezký kluk! Takže Tobě i jemu držím palce!! Jarmila
OdpovědětVymazatJá souhlasím s mutilem, sama jsem byla svědkem, jak jedfna rodina vyhnala ven psa, který se klepal strachy a pak hystericky běhal. A strachy sem se klepala i já, protože jsem se bála, kdy po mě skočí, psů se bojím.
OdpovědětVymazat