čtvrtek 5. dubna 2012
Hra s legem a odjezd Šárky
Když jsme se včera vrátili ze školky a z nákupu, měl toho Jenda dost.
Vyžadoval okamžité své pohádky na DVD a klid ložnice.
Jenže Šárka se včera připravovala k odjezdu na velikonoční soustředění taneční skupiny Dancing crackers.
Poprvé nahlédla do ložnice, aby se zeptala, co si má sbalit....
....a Jenda, který si zrovna hrál s legem, začal řvát....
Když nakoukla podruhé, ptala jsem se jí, jestli má kartáček na zuby, protialergické léky a hlavně sprej na astma.
Jendovi došla trpělivost.
...nechtěl, aby ho Šárka rušila.
...nechtěl, aby mluvila...
Nechtěl, aby "pořád" otvírala dveře...
...a ječel....
Lego zahodil na zem a bouchal se do hlavy pěstí...
Nebyl k utišení.
Když nakoukla do ložnice potřetí, přišla se rozloučit a já jsem jí dávala kapesné.
Jendovi došla trpělivost úplně a řval v kuse nejméně další hodinu.
Naštěstí Šárku na soustředění vezli rodiče její kamarádky.
Tohle už bych asi s Jendou nezvládla.
(Musela bych, kdyby nebylo zbytí, ale Šárka je šikovná a zařídila si "naštěstí" odvoz sama.)
Celou další hodinu nebyl Jenda k utišení.
Na otázky neodpovídal, jen strašně plakal.
Dokonce Eliška přiběhla 2x ze svého pokojíčku zeptat se, co se mu stalo....
NIC se nestalo, jen už těch podnětů za jeden den bylo dost....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Máš můj nesmírný obdiv a holky taky. O autismu už vím ledaco, ale díky tvému blogu si mnohem víc uvědomuju, jak náročný je každý den a jak moc to ovlivní život celé rodiny...a tím nemyslím jen negativně. Tvůj blog teď pročítám denně...začnu a nemůžu se odtrhnout a když pak zjistím, kolik času jsem tu zase strávila, už ani nenapíšu komentář, protože zase zjistím, co všechno ještě musím stihnout...Tak se omlouvám, že nepíšu...ale čtu, jak jen to jde :)
OdpovědětVymazatAno, existují knihy, ale teorie a praxe je velký rozdíl. Proto píšu, aby lidé viděli autismus v praxi. Ono přečíst si něco o autismu neznamená pochopit autismus.
VymazatBloumáš na mém blogu? To moc ráda slyším. Děkuji Ti.
Ještěže tobě nadělil Bůh zřejmě nevyčerpatelnou zásobu trpělivosti i za Jeníka. Je nad moje chápání, co všechno vydržíš! Možná je to tím, že jsem nikdy nebyl mámou. Ale i tak jsem za 44 let svého života nepoznal někoho tak trpělivého a cílevědomého a obětavého, jako jsi ty!!! Jeník se prostě nemohl narodit nikomu lepšímu!
OdpovědětVymazatDavide, děkuji. Ani si tolik chvály nezasloužím. Jsi hodný.
VymazatAmélie, ZASLOUŽÍŠ! Vidím to stejně jako pan David. Taky se o autismus zajímám, v okolí mám pár známých, co mají "autíka"... a musím říct, že jsi jediná, která se Jeníkovi tak věnuje, tak moc ho rozvíjí, podněcuje... Ty jsi pro mě opravdu studnice moudrosti v autistické praxi :-)) Díky, že píšeš a já to můžu "hltat" - i když jen zpovzdálí. Renča
VymazatReni, děkuji za krásný komentář. Snažím se ho rozvíjet co nejvíc. Říká se, že co dáš dítěti cca do 6 let, že to je to nejdůležitější. Tak ho "drtím" úkolama, nácvikem chování, neustálým opakováním, ale všechno trpělivě a s láskou.
VymazatHolka Ty máš snad svatozář...
OdpovědětVymazatKrásné Velikonoce, Jirko.
VymazatSouhlasím s komentářem Davidem B., že má Jeník štěstí, poněvadž se narodil právě Tobě. Napadá mě, co se stane s dětmi, u kterých rodiče takovéto chování nezvládnou. To je dají do ústavu?
OdpovědětVymazatŠárka si zaslouží obdiv, je už sice "velká" holka, ale stejně je dobrá, že si sama bez asistence maminky zabalí a připraví se k odjezdu. Na Jeníčka toho bylo ten den opravdu moc a džbán přetekl a to příslovečné ucho se utrhlo. Snad si tou proplakanou hodninou, vybral špatnou náladu na dlouhou dobu dopředu. Přeji klidný den. :-)
OdpovědětVymazatŠárce je jen 12, ale je šikovná a samostatná dívenka. Minule jsem jí aspoň napsala seznam věcí, co si má vzít. tentokrát jsem ani to nestihla, ale nepsala, tak snad má všechno.
Vymazattaky Tě obdivuju, co všechno vydržíš.
OdpovědětVymazatMůj Peta jako malý neměl zdaleka takové problémy jako Jeník a přesto jsem toho měla někdy dost.
Jen se Marci alespoň trochu šetři, protože je to běh na velmi dlouhou trať. Vlastně to nikdy neskončí.
Ti naši autisté nás budou potřebovat celý život.
Míša
Míšo, šetřit se? Co to je? Snažím se myslet občas i na sebe, i když mi to moc nejde.
VymazatJe krásnej i s tou jeho otevřenou, uřvanou pusinou.Všechny tři holky i s Jeníčkem jste úžasnííííííí!!!!!!!
OdpovědětVymazatMaruško, díky.
VymazatZvládnutý zápis do školky, zvládnuté nakupování bylo fajn, ale přeci jen tyto "akce" stresovaly Jeníkovu psychiku. Jak píšeš - další vzruchy už nezvládl, byť to bylo doma a od sestry. Časem se jistě vylepší i onen počet "akcí" a celkový čas, kdy Jenda "pobere" to, co zatěžuje jeho pozornost.
OdpovědětVymazatRoste a vyvíjí se a je opravdu lepší a lepší, i když tady nastoupil hodinový pláč.
Držím palce a také přeji krásný velikonoční víkend.
Roste, vyvíjí se a je opravdu lepší a lepší..to si musím opakovat...dík.
VymazatStále častěji obdivuju Tvou psychickou sílu a trpělivost.
OdpovědětVymazatDěkuji.
VymazatMarci, přeji vám krásné sluníčkové Velikonoce a hlavně trošku v poklidu.
OdpovědětVymazatIva
Klid a o víkendu? A jde to vůbec? Ale děkuji za přáníčko.
VymazatTohle je strašný a vůbec Ti takové situace nezávidím. Šárky je mi moc líto, ale Jeníčka a Tebe samozřejmě taky. Jak z toho vybruslit a vyřešit takové situace? Vůbec nevím, co bych dělala...
OdpovědětVymazatAni já si to nezávidím. Kolikrát mi večer z toho všeho třeští hlava, ale přesto si říkám: "Nebreč, udělala jsi maximum pro všechny strany."
VymazatTo jsou situace, co? Já nevím, co by to se mnou dělalo, je to těžké, ale když takhle vidím Jendu, mám i tady plné oči slzí, ale je mi líto i Šárky a o Tobě nemluvě. Je to opravdu těžká životní zkouška, co? Přeji hodně síly a krásné svátky!
OdpovědětVymazatJežurko, nejvíc mi je líto Šárky. Vždyť je jí jen 12. Ona nechápe, proč nemůže mluvit s maminkou, proč se jí nesmí na něco zeptat, proč se nemůže přitulit...
VymazatŠárce přeji hezký pobyt a trochu zábavy s lidmi, se kterými je jí fajn - taková taneční partička musí být dobře sehraná. Je to statečná holka a je vidět, že ve svých dvanácti letech už musí myslet na spoustu věcí. (Nevím proč, ale myslela jsem, že je jí patnáct). Jeníčka je mi líto, byl rozhozený změnou normálního režimu, ale v tomhle případě si myslím, že Šárinka si zaslouží také svou pozornost a myslím, že jsi to zvládala tak nejlíp, jak se dalo.
VymazatMáš to těžké. Máš to zatraceně těžké. Kruci, vyhrát jackpot, tak ti pořídím nějakou chůvičku nebo paní k výpomoci! Měla bych vsadit...
Vendy, Ty jsi zlatíčko. Rozesmála jsi mě. Nesázím a přesto si občas říkám...stačilo by vyhrát a pro začátek si koupit byt.... to je to, co mi (asi) chybí ke štěstí. Šárce je 12, Elišce bude 14.
Vymazatmáte to náročné, jak jiné jsou obyčejné situace pro vás
OdpovědětVymazatAno, pro někoho "obyčejné" situace u nás končí často opačně a tragicky.
Vymazattajy s vái cítím..asi bych to nedala..často mám dost i tak:-(
OdpovědětVymazat