úterý 17. dubna 2012

Přechod z postýlky na velkou postel 6


Je to asi 3 týdny, co dostal Jenda velkou postel.


Nezvládá to.


Každý den večer v přesný čas vyžaduje Šárku v posteli.


S ní je tam spokojený. Sám tam být nechce.


Jenže Šárka za ním do postele pokaždé nechce.
Kolikrát si hraje a já ji vyruším, jen aby šla splnit jeho rituál.



Je mi líto, když "musí" odejít od hry a poslechnout Jendův "vrtoch".
Ale zase je mi líto jeho, když nechápe, proč Šárka nejde....


Často si tu hru pak sama Šárinka užívá, ale někdy taky ne....


Někdy je  Jenda protivný, a tak ji třeba po 10 minutách posílám do pokoje.


Dnes to bylo fajn, vydrželi si spolu hrát asi půl hodiny.


Scéna nastává, když Šárka odchází.


Jenda ječí asi půl hodiny....


... nedá se nijak uklidnit....


Nejde odvést pozornost ani ho ničím zabavit.
Na každou snahu o jeho zabavení či o komunikaci reaguje ještě větším řevem.


Musím to probrat se Šárkou, jak dalece ji to obtěžuje nebo ne...


Nechci ji k těm večerním čtvrthodinkám nutit "násilím".


Někdy mám pocit, že jsem v koncích.



Chci vyhovět všem stranám a ono to nejde.....

35 komentářů:

  1. Maci, ono se to snad časem poddá. Držím vám palce, jste přece banda šikovná!! Pa. Tina

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tady je každá rada drahá. Vypadá to, jak kdyby tato situace neměla řešení a mě nic nenapadá. Bylo by nemilé, kdyby se stalo z toho večerního pláče, pravidlo. Moc držím palce, aby se našlo nějaké rozuzlení tohoto zašmodrchance. :-(

    OdpovědětVymazat
  3. My sme s postelou tiez bojovali dlho, Matisek uz na roku vedel vyliezt z postielky sam a aj vyliezal, tym sa postielka stala dost nebezpecna, tak tam mohol byt len pod dozorom, bala som sa aby pri lezeni von nejak spatne nespadol, ale u velkej postele som sa zase bala aby z nej nespadol pri spani, tak ju dostal na dvoch rokoch ale tiez to bol boj, teraz uz konecne zaspi sam, proste ho ulozime a lezi pokial nezaspi.

    OdpovědětVymazat
  4. Snad si na to zvykne, časem. Jenda má parádní tričko..:D

    OdpovědětVymazat
  5. obdivuju tě čím dál tím víc...!
    Kdybych ti někdy něčím mohla udělat radost nebo pomoci,ikdyž jen maličkostí budu ráda, když se na mě obrátíš...

    OdpovědětVymazat
  6. Amélie ,já jsem slyšela ,že autíkům trvá dlouho ,než si zvyknou ,takže vydržet a snad se to poddá ,své milé hračky tam má ,lásku od maminky taky , sestru ,která mu pomáhá si zvyknout a tak jen trpělivost .Jste dobrá zvládnete to !! Míla

    OdpovědětVymazat
  7. Amélko ahoj, přeji krásný den. Držím palečky všem. držte se. Užívejte radostí.

    OdpovědětVymazat
  8. To ti nezvádimí a ani já neznám radu. Něco podobného jsem prožívala taky, ale v mnohem menší míře. Nestarší epileptička, nejmladší věčně nwmocná (zápaly plic apod.) a prostřední bezproblémová. Samozřejmě se cítila "zanedbávaná a nemilovaná". Já to tak necítila, ona bohužel ano. Mně to řekla až jako velká. Docela jsem se za sebe styděla. Ale náš vztah no nijak nepoznamenalo. Jsme velké kamarádky, někdy rivalky - samostatný emancipovaný ženský. Jsi dobrá, že si to uvědomuješ teď a s holkama to probíráš. Držím palce a ráda bych ti poslala sílu a trpělivost.

    OdpovědětVymazat
  9. Zdravím Marcelko, obdivuji tvou trpělivost...a přeji ať se Jeník brzo naučí chodit spát do své velké postýlky , ale zase je hezké že chce mít někoho u sebe. Přeji krásné dny a čím dál lepší noci :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Ono je to vážně těžké, nutit někoho...nejlepší by bylo, kdyby z toho šlo udělat takový radostný a zábavný rituál, aby se do toho chtělo všem. Ale chápu, že je to opravdu těžké a taky, že když to trvá už nějakou dobu, někomu naopak ty rituály začnou vadit.
    Budu držet pěstičky, aby nebyl tento rituál často ubrečený, ale aby fungoval a aby z toho měli radost všichni.

    OdpovědětVymazat
  11. Asi bych z toho Šárku vynechala.Má brečet když tam Šárka není, nebo když odchází ,asi to vyjde nastejno.Zkusit upoutat ho něčím jiným.Vím,že je to těžké něco vymyslet,ale ty to dáš, jen to chce čas!!!!!

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj Amélko, já čtu pravidelně, ale moc nepíšu, doufám, že mě ostatní zastoupí.Ale dnes si mi sedla přesně do nálady. Mám tři děti, jednoho hyper aspíka a dva menší se sklony k labilitě, úzkostem a se zvláštnůstkami. Zrovna dnes nad nimi stojím a nevím jak vyvážit opečování, učení se jak fungovat ve světě, vedení, pochopení pro ně, nějaký kousek prostoru pro sebe. Někdy je to nad moje-lidské síly. Tak se drž.

    Jo, píšu to podruhé, někam mi to zmizlo, tak jestli bude duble verze, tak se omlouvám.

    OdpovědětVymazat
  13. Ako vidím máš to ťažké. Veľmi sa mi však páči tričko ktoré má na sebe na tých fotkách: "Vnímam svet inak. Nerieš to..."... rada by som ti poradila ale neviem ako, nič také som nikdy nezažila a ni nič podobné. Možno by si mu mohla vytlačiť Šárkinu fotku možno to nepomôže ale za pokus to stojí či nie? Dúfam že to nejako zvládnete. Stojím pri vás a Boh tiež :D Pekný deň vám prajem a aspoň jeden večer bez plaču... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, tričko je super. I mně se líbí. Nedávno jsem mu objednala větší velikost.

      Vymazat
  14. Člověk se nedokáže rozkrojit na půl, to bohužel nejde... Jeníček snad časem pochopí, že Šárka má své záliby a že by je měl taky respektovat, ale myslím, že to bude asi ještě nějakou chvíli trvat, držím palce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O tom, že se autista naučí respektovat zájmy a názory druhé osoby, si nejsem moc jistá, ale naděje nikdy neumírá...

      Vymazat
    2. Ja som presvedcena ze ano, Marc sa to naucil, sice niektore nazory nechape, ale respektuje och(po tom co som mu to vysvetlila).Problem je ze treba kazdu vec jednotlivo vysvetlit.

      Vymazat
  15. To je opravdu zapeklitá situace. Ale opravdu nelze sedět na dvou židlích a to rozhodování Ti nezávidím. Ale také věřím, že na něco určitě přijdeš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja musim casto vysvetlovat mladsiemu braskovy ze nieco je tak ako chce jeho starsi braska.

      Vymazat
  16. To je těžké. Zvykat si na ségru jako součást večerního usínání asi taky není to pravé, ale zřejmě je mu v té velké posteli smutno. On nespává s tím svým oblíbeným čuníkem? Viděla jsem, že ho má tady skoro pořád u sebe, třeba by nahradil Šárku, která by mohla mít svůj večerní program?
    Každopádně držím palce ať to zvládnete jako všechno ostatní!-:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivet, NE on s čuníkem nespí. Má ho na hraní, ale né na spaní.

      Vymazat
  17. Byla bych taky v koncích...nebo nových začátcích?, já přeji ty dobré Ameli..budu na vás myslet, aby to netrvalo dlouho! Drž se, mám tě ráda.

    OdpovědětVymazat
  18. Marci, to mě mrzí, že jsou stále takové veliké problémy s usínáním. Možná by nebylo od věci opatřit nějakého většího plyšáka, který by postupně nahrazoval Šárku a potom by dělal Jeníčkovi ve veliké posteli, kde se určitě cítí osamoceně, společnost. Je to jen taková laická rada, ale možná by to mohlo fungovat. Každopádně držím palce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velkého plyšáka (také prasátko) má, ale to mu nestačí. Jenda na tulení a mazlení nějak není. Čuníka má spíš na komunikaci, na nácviky chování (dokud za prasátko mluvím já). Pokud čuníka nedržím v ruce a nemluvím za něj, tak ho Jenda nechce a ječí ...

      Vymazat
  19. Ahojky,Marci my musíme s Justýnkou ležet než usne,někdy i hodinu,tak co to zkusit s Jeníčkem taky,prostě s ním ležet dokud neusne a odejít až spí...Šárinka,je moc hodná holka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle nechci. Možná by to bylo řešení, ale pak budu otrok pořád. NECHCI ho zvykat na hodinové usínání v mé přítomnosti. Naopak, chci, aby se naučil usínat sám... tohle nám šlo líp před mým pobytem v nemocnici. Od té doby je to horší.

      Vymazat
  20. Marci, asi bych z toho Šárku vynechala.
    Mě se stalo, že mi také ještě nedávno mladší syn bratr autisty hodně vyčetl,že protěžujeme od mala Petu.
    Já si toho nejsem vědomá, ale ty sourozenci to cítí holt jinak.
    Šárinka je asi jediný neautista mezi sourozenci a nemá a nebude mít lehké.
    Hlavně po ní nemůžeš chtít, a ani já po svém mladším synovi, aby se o ty naše autíky v dospělosti starali. Na to nemáme právo.
    Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárka to má velmi těžké. Je náročné mít doma jednoho autistu a mít tři a ještě to nějak ukočírovat. Snažím se, aby netrpěla, ale určitě to chápe jako křivdu. Nemůže to pochopit, vždyť je jí jen 12. Já jsem přečetla 45 knih o autismu a stejně kolikrát NEVÍM. ALE snad ví, jak moc ji mám ráda.

      Vymazat
  21. Ach Ami*, to mi přímo rve srdce ... Tolik bych ti přála, aby bylo vše v pořádku a Jeníček usínal sám. Musíš toho tolik zvládat, že si to ani neumím představit. Přeji ti hodně síly, a kdyby to šlo, tak bych ti nejradši poslala spoustu a spoustu energie, aby jsi to všechno zvládala :-)
    Doufám, že to usínání Jeníček brzy zvládne. Drž se !!!
    Kdyby se jednalo jen o chvilku, tak bych asi sestřičku poprosila o to, aby tam byla s ním, když ji tak potřebuje...Ale je to moc těžké rozhodování...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilon, díky. Je to jen chvilka...Snažím se, aby to nepřesáhlo 15 minut..a ještě pod mým dohledem, aby jí Jenda neublížil. Koriguji jeho chování a učím ho přitom co smí a co nesmí. Snad bude líp.

      Vymazat
  22. Marci,to máte tedy trápení. Na Šárku při usínání bych Jeníka ale nezvykala. A v malé usínal sám nebo jaký měl zaspávací rituál?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ohledně sourozenců ti je sporné. nevyužívám jejich pomoci nijak moc. Elišky skoro vůbec, protože ta na to nemá trpělivost. Názor odborníků je, že by se sourozenci měli zapojit....nééé je úplně izolovat do jiné místnosti. Snad z toho nějak vybruslím....

      Vymazat
  23. Amelinko vydrž..
    Stejně Ti ani nic jiného nezbývá viď..
    Držím palce..Jeníčkovi velkou pusu a Tobě aspoň objetí na dálku..
    To co prožíváš je nesdělitelné a velmi Tě obdivuji..
    Brigit

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...