V neděli chtěl jet manžel na procházku do nedalekého parku.
My tady park nemáme.
Znamenalo to jet asi 25 km autem.
Jeníček s ním jet nechtěl a plakal.
Vzhledem k tomu, že se snažím, aby ti dva k sobě nalezli cestičku, slíbila jsem Jeníčkovi, že pojedu taky.
Chtíc nechtíc...
Raději bych si sedla a odpočívala, ale nejde to.
Jenda pookřál, když slyšel, že pojedu taky, popadl čuníka a jelo se.
Jenda byl na procházce s taťkou ( i se mnou) naposledy asi před 4 měsíci. Byla jsem tudíž ráda, že jsme ho vytáhli ven.
V parku chvíli seděl na kočárku, ale pak se odhodlal a slezl.
Byla zima a lidí poskrovnu, což Jeníčkovi vyhovovalo.
Spokojeně běhal mezi stromy ....
Sbíral různé větvičky....
...žaludy, šišky, listy, kamínky ...
.......a nosil mi to ke kočárku.
Musela jsem ty jeho poklady dávat do košíku pod kočár.
Pak skákal přes kořeny stromů....
...a chvilku vypadal tak šťastně.
Občas zlobil čuníka a házel ho na zem.
Když jsme se blížili ke hřišti, opakoval dokola větu: "A nebudou tam děti?!"
Na oploceném hřišti byla jedna holčička a Jenda tam nechtěl jít.
Zarytě seděl na kočáře a odmítal slézt.
A tak ho čuník lákal na houpačku vedle areálu hřiště.
Povedlo se.
Jenda se chvíli pohoupal i s čuníkem....
Když holčička odešla z "hradu", tak se Jeníček odvážil dokonce i na skluzavku.
Bál se a vyžadoval pomocnou ruku, která by ho držela při sjíždění skluzavky....
...ale nakonec se mu to snad líbilo.
A pak zase rychle do bezpečí na kočárek...
Držel si své poklady.... listy, klacík ap.
...a těšil se zase domů....
Jen tak se flákat - boží pomyšlení....:-)
OdpovědětVymazatTo je fakt...ale aspoň chvilku být SAMA...
VymazatŠkoda že byla zima. Ale Jeníkovi to vlastně vyhovovalo, nebyli lidi. :)
OdpovědětVymazatKrásný oznam - nedaleký park 25 km daleko. To je jak v Rusku, tam jsou sousedi taky dvě stě km od sebe. :)
Hlavně že se to Jeníkovi líbilo a byl chvilku venku, to byl takový malý úspěch.
Sousedi 200 km daleko? To by asi vyhovovalo Jeníkovi. Mám nápad: stěhujem se do Ruska. :-) Rusky umím, tak co. :-P
OdpovědětVymazatNěkdy věci dopadnou i dobře. Jsem moc rád, že zažíváš i světlejší chvíle. Přeju co nejveselejší Velikonoce a fůru Božího požehnání! Ty máš hodně šťastnou povahu! Dovedeš se radovat ve chvílích, kdy by většina z nás pomýšlela na sebevraždu. Moc doufám, že už tě tolik netrápí ty bolesti. Je strašně těžké být optimistou, když se člověk zrovna trápí bolestí. Ty zvládáš život obdivuhodně a já se mám od tebe dost co učit. Dovedu si představit, že za 50 let budou lidi v kostelech zpívat: „Svatá Amélie, oroduj za nás!"
OdpovědětVymazatKdyž jsem četla tu poslední větu, měla jsem chuť Ti napsat: "Jsi blbeeej"...ale ty bys neviděl, jak se u toho usmívám od ucha k uchu, tak raději ne. Svatá nejsem a nebudu. Jsem úplně normální, obyčejná ženská toužící po lásce.
VymazatBolesti už jsou měsíce stejné, patří tak nějak k mému každodennímu životu. Už skoro 8 měsíců. Děkuji za krásný komentář, Davide.
Tak vidíš, procházka parkem jako šťastná rodinka. :)
OdpovědětVymazatTneš do živého. "JAKO"!? Ano, škoda že jen "jako".
VymazatDobrý večer,
OdpovědětVymazatJeník si tu procházku docela užíval, to je dobře. Já chodím hrozně ráda do lesa a moje děti taky. Pokaždé, když je čas, vyrazíme na procházku do parku nebo lesa a oni jsou tam jako vyměnění. Taky vnímají tu atmosféru a myslím, že Jeník to taky cítil. Škoda, že máte park tak daleko, my máme les skoro na náměstí:) a hluboké lesy všude kolem, takže stačí ujít cca 1km a jsme tam.
I mně to mrzí, že se nedá do lesa jen tak vyběhnout...
VymazatKrásné Velikonoce přeju Vám i Jeníkovi :)
OdpovědětVymazatNa fotkách je vidět,že byl šťastný a líbilo se mu tam.
Víš, co to Jenda drží na posledních fotkách? To je lusk ze stromu jménem katalpa.páček Lucka.
OdpovědětVymazatPřeju krásné a hlavně klidné velikonoce a Jeníčkovi bohatou pomlázku.
OdpovědětVymazatDíky.
VymazatTo je krása, jde vidět, že se výlet nakonec vydařil...moc krásné...
OdpovědětVymazatAž na tu zimu to šlo. :-)
VymazatJeníček vypadá moc spokojeně,přeju, ať je v takové náladě co nejčastěji.
OdpovědětVymazatKrásné Velikonoce!
Jenda byl spokojený, že má maminku u sebe a žádné scény se nekonaly.
VymazatMoc ráda u tebe čtu komentáře Davida Bachmanna, dovede krásně vyjádřit myšlenku, dovede potěšit, povzbudit i rozesmát. :-)) Ta vyjížďka s vycházkou, byla moc prima. ;-)
OdpovědětVymazatJarko, komentáře Davida mám taky moc ráda. Vždycky mě rozveselí, rozesměje, pohladí po duši.
VymazatVypadá to jako hezky prožité odpoledne :-)
OdpovědětVymazatByla mi zima, ale hlavně že Jenda byl spokojený a že byl zase venku.
VymazatMilá Marcelinko -Amelinko..
OdpovědětVymazatŠkoda,že jsem tam nebyla s vámi..Hned bych se s Jeníčkem zhoupla:-)
Víš co se mi na Tobě moc líbí,jak z tak obyčejných věcí,jako je procházka parkem,které jsou pro vás občas tak složité a náročné,dokážeš vytěžit tu radost a uvědomuješ si tu krásu maličkostí a ty záblesky štěstí,které Ti to přináší..
Jsi obdivuhodná..Moc na vás myslím a objímám..
Brigit
Musel to být krásný pohled vidět Jeníčka, jak bezstarostně běhá mezi stromy a užívá si :)
OdpovědětVymazatJe mi trochu líto že se "bojí" jiných děti, teda alespoň za tu dobu co jsem už tady četl a ještě tento článek mi to tak trochu utvrzuje... Snad později najde cestu ke svým vrstevníkům a bude stejně šťastný jako oni :)
Mimochodem, když jsem četl komentář u toho článku o Ovlivňování, tak mě to s tím prstýnkem hodně zamrzelo, muselo to být pro vás šokující. Váš tatínek byl určitě moudrý a hodný muž :)
Jeníček si vycházku vyloženě užíval! Bylo vidět, že je spokojený a určitě se mu to líbilo!
OdpovědětVymazat