Do papírnictví pro samolepky

Jeníček má rád samolepky.
Měl je loni jako aktivitu s Tadeášem.

  Kupovala jsem mu kdysi sešity se samolepkami jako náhradu za agresivní a rušivé chování.
Místo aby babičce (sestrám, Tadeášovi ap.) ubližoval, lepili spolu samolepky.

Vymyslela jsem nápad, jak omezit večerní pláč v postýlce. Nikdo neříká, že to bude fungovat....
Nápadů už jsem měla spousty a skutek utek.
Ale za pokus to stojí.
Večer před spaním Jenda dostane sáček se samolepkami. Rozbalí si je ráno, až se vyspinká.

Lidé se mu "na procházce" nelíbili, a tak se na kočárku schovával za oslíka.

Před papírnictvím slezl z kočáru a do obchodu už přiskákal po svých.... Měli jsme štěstí, nikdo tam nebyl.

Když na Jendu paní prodavačka promluvila, tak zahodil oslíka na zem...

..ale to bylo asi jediné "negativum"...

Paní se podivovala, že si chci Jendu v obchodě vyfotit, ale to bylo POPRVÉ, kdy byl v papírnictví "na nohou", nikoliv sedící na kočárku, tak to nezaznamenejte....

Pár samolepek jsme vybrali, zaplatili a šli jsme ven.
Jenda se zase usadil na kočárek.
Nenechal se přemluvit ani k 10 krokům pěšky. Možná jindy.

Doma jsem je schovala do skříně. Jako odměnu za vzorné chování dostal Jeníček jedny samolepky.

Přidal si je ke svým pokladům na skříni.

Nedávno, nevím, co ho to napadlo, si začal lepit nálepky vedle postele na skříň.

Něco bylo od bonbónů, něco z dětského časopisu....

..a také sundával ceny ze zboží, pokud na sobě mělo cenovku.

A tak jsem si řekla, že jeho záliby využiji a zkusím ho motivovat samolepkami, pokud nebude večer (moc) plakat.

Tady se na mě zrovna zlobil, protože jsem mu koupila na samolepky sešit, aby je nemusel lepit na skříň.
Zavíral oči, otáčel se a sešit zahodil na zem.

To jsem si dovolila moc. Tohle mi neprošlo.
Ale co.
 I kdyby byla celá skříň polepená od samolepek, pokud by neřval, tak to za to stojí...

A zítra vám povím, jak proběhly poslední dva večery za "pomoci" samolepek...