Občas mě Jenda překvapí a odhodlá se k činům, ke kterým jindy nemá odvahu.
Tentokrát jsme spolu vařili jeho oblíbenou polévku.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Nebál se zamíchat polévkou....
...vložit do polévky mrkev....
...a způsobně položil vařečku na talířek, aby neumazal kuchyňskou linku.
Těch pár minut jsem byla jako Alenka v říši divů.
A pak že zázraky se nedějí.
U nás denně.
Možná jen matka dítěte s poruchou autistického spektra brečí nad dítětem míchajícím polévku...
Ještě nedávno by mě ani nenapadlo, že by to Jeníček někdy zkusil.
Dokonce si sám nastrouhal (zkoušel nastrouhat) drobení.
Někdy je tak úžasnej!
„Řekni mi a snad nezapomenu, ukaž mi a možná si to zapamatuji, zapoj mě a porozumím.“ ( čínské přísloví)
To mám radost.
OdpovědětVymazatSuper!!!!!!!!
OdpovědětVymazatJe neuvěřitelné, jaké Jeníček dělá pokroky... poslední dobou se nestačím divit!!!!
OdpovědětVymazatAno, s tím souhlasím, matka s normálním dítětem si vůbec neuvědomí nějaké velké pokroky, je to takové samozřejmé, kdežto matka s dítětem handikapovaným je jako v ráji, když najednou její dítě udělá něco, co by nečekala ani ve snu. Holt je to asi trochu "odměna" za trpělivost, taky to drží člověka nad vodou a dodává novou energii a optimismus.
OdpovědětVymazatLenka
Ahoj Marci,taky znám rozbrečet se nad něčím,co mile překvapí a nebo se rozbrečet nad tím,že moje dítě nikdy nebude zvládat to,co ostatní.Někdy je to těžké,všechno to zvládat,ale Jeníček je opravdu čím dál šikovnější,jen tak dál.Ahoj Jana
OdpovědětVymazatA jak nakonec polévka Jeníčkovi chutnala? Určitě se olizoval až za ušima. ;-) Jeníčku ty jsi kluk šikovná! :-)
OdpovědětVymazatMoc krásné přísloví - to si budu muset opsat. :-)
Krásný den přeji. :-)
Tedaaaa... Super!
OdpovědětVymazatTohle vždycky potěší.