Když jsem byla před 2 měsíci na
JIP-ce, chodila za mnou mimo jiné i moje sestřenice.
Obě jsme z Moravy, ale práce nás zavála do Čech.
Neviděla jsem ji aspoň 5 let.
Teprve, když mě houkající sanitka dovezla do jedné pražské nemocnice, vzpomněla jsem si, že TAM někde pracuje....
Chodila za mnou, sedávala hodiny se mnou na
jednotce intenzívní péče...
Povídala mi o mé rodině...
...o příbuzných, které jsem neměla kvůli autismu možnost léta vidět....
A když viděla, jak jsem zničená - fyzicky i psychicky, přinesla mi svůj talisman....
...malého medvídka Kukyho, aby mi dělal společnost a nebylo mi smutno....
I malý dárek potěší. :-)
Kuky mi dělal společnost celou dobu v nemocnici.....
... doma se přestěhoval do Jendovy postýlky....
Jenda miluje svého čuníka, ale Kukyho vezme občas také na milost....
Večer dávám Jeníčka do postýlky kolem 21:30 hodin.
Jenda sice nespí....ale aspoň už nelítá po bytě....
Hrajeme si s plyšáčkama....
Házíme po sobě prasátko nebo jeho oblíbené míčky (hakisaky)....
Usíná většinou po 23. hodině.
A tento den si krásně hrál s medvídkem...
Vozil ho v "autě"...
Házel si s ním a zase ho chytal....
A nebo chodil medvídek kolem postýlky dokola...
Pak několikrát vyšplhal po šprušlích nahoru a dolů....
...a nakonec oba znavení sladce usnuli.....
Tak...a tím jsem chtěla trochu odlehčit ten minulý
článek ....
Sestřenice udělala radost Tobě i malému Jeníkovi. I když favoritem je stále čuník.
OdpovědětVymazatHezky si hrál. Je to takový malý zázrak. Vždyť před časem tu bylo napsáno, že si hrát neumí. Takže tyto snímky hřejí u srdíčka.
takových krásných dnů by mělo být více.. snad bude jen a jen líp :-)
OdpovědětVymazatEvil..ono se to během dne střídá...Chvíli je dobře a chvíli špatně. Pokud po Jendovi nic nechci a jen si hrajeme, tak je to většinou prima. Ale protože se ho snažím i učit (na nočník, jíst u stolu, svlékat, oblékat, strukturované úkoly..) nebo se má koupat, stříhat nehty, počkat na něco, jít ven nebo do obchodu ap...PAK je boj. Nedej Bože, když má jít ven s asistentkou. Ale lepší se to. AFEKTY jsou méně časté a kratší a kratší....
OdpovědětVymazatKaždý by měl mít svého Plyšáka. Za pár týdnů mi bude 45, ale Plyšáka mám. Štěně. Malé plyšové štěňátko. A na holý pupík přísahám, že mu neubližuju! :)
OdpovědětVymazatReni, no ještě abys mu ubližovala, to bysme Ti ho dojeli sebrat. :-P Hele, kdy že máš ty narozeniny? :-)
OdpovědětVymazatVe stejný den jako Nostradamus nebo Tycho Brahe... jsem taky taková "čarodějnice". ;-)
OdpovědětVymazatBu bu bu! (to nebučím, to straším) :-)
Tak to je super, to se mi bude dobře pamatovat. To má totiž narozeniny moje maminka. :-)
OdpovědětVymazatJen aby ten medvídek to všechno ve zdraví přežil. :D
OdpovědětVymazatPavle, neboooj. My jsme na něho hodní. :-D
OdpovědětVymazatVidím, že už je zase Jeníčkovi dobře, už se usmívá, tak to nakonec dobře dopadlo. Je to hezké, když si tak krásně hraje, to potěší srdíčko, ne?
OdpovědětVymazatJežurko, určitě potěší....hrátky s maminkou a zlobeníčko..to mu jde dobře. :-D
OdpovědětVymazatTaky bych chtěla Kukyho, moc se mi líbí. :-)) Máš opravdu perný den až do noci. V Jeníčkovu usínací hodinu, už mívám půlnoc i já. Přeji ti klidný večer a aby to dnešní usínání, nebylo tak dlouhé.
OdpovědětVymazatKuky.. ten film se mi moc líbil. Plyšového medvídka Kukyho bych si taky přála, ještě ho ve své sbírce nemám :-) Plyšáky mám všeobecně moc ráda, občas, když jsem mimo domov, mi nahrazují moji milovanou kočičku.
OdpovědětVymazatFacebook jsem si už asi před dvěma měsíci zrušila, dřív mi pomáhal, ale teď jsem na něj už taky neměla čas.
Amélko, krásně nafocený šťastný Jeníček - je krásný. Moc tě zdravím a jsem s tebou i když tak často nepíši.
OdpovědětVymazatIva
je krásný..Kuky..i jeníček
OdpovědětVymazatPáni, usíná ve 23... V kolik chodíš spát? A v kolik vstáváš?
OdpovědětVymazat