- "Maminkooo!!" (volal na mě Jenda před usnutím)
- "Ano, miláčku?"
- "Já nechci bys umžela..."
(Dojatá posvátnou chvílí jsem na něj chvilku zírala a tlačily se mi slzy do očí. Přece jen mě má rád... Jak dojemné)
.
....a přesto jsem se hloupě zeptala:
- "A proč?"
- " Neměl by mi kdo zapínat televizi!!!!"
(Chvilka dojetí zmizela, zůstal jen autismus. Tvrdá realita mého života)
MLČETI ZLATO.
Mohla jsem si myslet, že mě má rád a že bych mu chyběla JÁ.
Kam Tě vede slepá víra...
Milá Amélie, už dlouho sem k vám chodím potají nakukovat. Vaše příspěvky mě moc nutí přemýšlet nejen o vás, ale i o mě a o životě jako takovém, ale dnes poprvé jste mě svým příspěvkem přinutila vylézt z ulity anonymního čtenáře. Nevím, jestli vás to potěší, ale věřte, že ve věku, ve kterém se právě nachází i Váš Jeník, takto naprosto běžně, přirozeně ač pro nás možná nepochopitelně reaguje naprostá většina i neautistických dětí. Proto si to neberte až tak osobně, nejste v tom sama. Jen nepřestávejte věřit:-). Máte můj velikánský obdiv a přeji hodně sil do dalšího vašeho konání. Zdraví Dana Bačkovská
OdpovědětVymazatJá to samozřejmě vůbec neřeším, za ta léta už jsem zvyklá. Ale bohužel tohle je typické chování mých autistů a není to o věku:-(
VymazatSouhlasím a připojuji se.
VymazatNebylo by rozčarování, kdybys ho naučila jak s ovládačem. :D
OdpovědětVymazatPromiň, opět můj typický humor, ale dívat se na všechno s nadhledem, je taky asi to nejlepší.
Beru to s nadhledem:-P Od dítěte to nebolí, bolí to od dospělého.
VymazatSladka nevedomost :) Ale ber to proste tak, ze on ta ma rad maximalne, ako v ramci svojich schopnosti dokaze. Moj syn zacal s prvymi slovnymi prejavmi lasky po piatom roku, ked mi nieco take povedal poprve, myslela som, ze sa roztopim :) Asi to mame my zeny vo vybave, ze bazime po tych slovach... a podcenujeme neverbalne prejavy.
OdpovědětVymazatNeverbální projevy? To, že mě praští, plivne na mě nebo do mě kopne? Z toho se láska nepozná:-P
VymazatTo som prave nemyslela, to je sucast jeho diagnozy :)
VymazatAle co myslis, koho berie ako najdolezitejsiu osobu okrem seba sameho?
Ale on už ti nejednou dokázal,že tě má moc rád.
OdpovědětVymazatObčas ano, ale většinou to tak nevypadá.
VymazatTo je černý humor, který já náhodou oceňuji :-))
OdpovědětVymazatMalý realista si dobře uvědomuje, jak jsi pro něho důležitá, ikdyž má na věc svůj pohled.
OdpovědětVymazatJo no, škoda té otázky:/
OdpovědětVymazatMilá Marcelko je to krásný vyprávění a i když důvod proč nechce abys umřela člověka překvapí.. je hrozně roztomilý a dětský.. u něterých lidiček člověk cítí jak ho milují i když to nedokážou říct krásně , mám to raději než lidi co jsou přesladcí ,říkají krásná milá slova a není v tom špatky upřímnosti.. pro Jendu jsi a budeš ještě dlouho nejdůležitější člověk na všechno, nejen na zapínání televize, co chodím do práce nemám moc času sem za Vámi chodit ale i tak na tebe a Jeníčka myslím pa Dita
OdpovědětVymazatUrčitě má. Jen to říká trošku svérázně. Přesně v duchu toho, jak zvláštní mu připadá svět, ve kterém se ocitl. Bez maminky by v něm byl úplně ztracený. Určitě vnímá, že se mu snažíte zajistit prostředí, které je klidně a láskyplné.
OdpovědětVymazatPromiň -ale rozesmálo mě to :) Náš Mates má teď podobné úvahy :)
OdpovědětVymazat