Jenda pokračoval ve skládání z lentilek.
Písmenka má rád, takže ho na pár minut zabavím.
Pak jsem se chtěla vrhnout na strukturované úkoly.
Dala jsem mu dva obrázky - želvičku a rybu....
...a měl tam doplnit trojúhelníky a kosočtverce.
To byla scéna.
Nechtěl.
Olizoval kartičky a odmítal spolupracovat.
Otáčel se, plakal...
...a házel kartičky na zem...
Už mě zná.
Ví, že jsem v tomto neoblomná a že když řeknu, že má úkol, tak ho musí dokončit.
Přes to nejede vlak...
Žádné scény mu netrpím.
Nakonec Jeníček tvary správně dosadil na svá místa a dostal svoji oblíbenou lentilku...
Musím ti Marcelko vyseknout poklonu, opravdu jsi důsledná, to mě při výchově našich kluků chybělo, ale naštěstí z nich vyrostli hodní hoši. :-) Zaujalo mě, že si Jeníček hraje s lentilkami, ale nebaští je a počká, až si je do pusinky zaslouží, jako odměnu. ;-)
OdpovědětVymazatOpravdu je nesní. To už pochopil, že mu to nedovolím. Odměna je jen za úkoly a za dobré chování. (Kdybych udělala výjimku, tak by si z toho Jenda hned udělal rituál a to nechci)
VymazatAmélko i já obdivuju tvou důslednost--jsi skvělá máma.Martina
OdpovědětVymazatJe vidět, že Jenda už ví, co může od Tebe očekávat a za to máš i ode mne velkou pochvalu!
OdpovědětVymazatTaky obdivuju tvoji důslednost.
OdpovědětVymazatMám se co učit.
A Jeníkovi se to moc pěkně povedlo, želva a i ta rybka se mi líbí.