Jenda se bojí svého otce....
Mrzí mě to.
Jak bych si přála, abych je mohla nechat spolu o samotě a jít třeba s kamarádkou na večeři....
....nebo někam do cukrárny....
Mohla bych si dojít k doktorovi a nemusela bych občas prosit maminku, aby pohlídala....
U kamarádky jsem nebyla několik let a asi se tam hned tak nedostanu. Když je tu maminka, řeším nejdůležitější věci a na cukrárnu či návštěvu kamarádky nezbývá čas....
A protože maminku nechci "otravovat" často, vázne mi všechno....
V září jsem měla jít k zubaři a na endokrinologii....a doteď jsem se tam nedostala....
Na obrázcích je vidět, jak Jeníček zalezl i s čuníkem pod postel, když se jeho otec vrátil z práce....
V takových chvílích mě často píchá u srdce.
Jaký strach musí to dítě mít....
Je mi to tak líto....
Pokouším se na tom pracovat na obou stranách - snažím se, aby se jejich vztah změnil, aby si Jenda k tátovi našel cestičku a také se snažím, aby manžel pochopil, jak k němu musí hlavně v klidu a citlivě přistupovat....
Někdy mám pocit, že se mi to malinko povedlo...to, když se po několika měsících povede, že by šel Jenda s tátou ven... (nalákán na svítící lampiónek a přítomnost Betynky)
A pak zase "padám dolů", když slyším, že za to můžu já, že děti očkuji proti němu já....
Marnost nad marnost....
Milá Amelie, nemám právo hodnotit situaci, tak jenom dotaz (pokud dovolíte)... čte váš manžel tento blog? Vidí Jendovo fotky? Vidí ho tu šťastného nebo uplakaného?... Nějak si nedovedu představit, že nemám v manželovi oporu, proto ten dotaz. Pravdou je, že nejsme ve vaší situaci, tak proto se mi honí hlavou otázky a některé věci nedovedu nebo neumím pochopit... Držím palce, ať se vám, dcerkám i Jeníčkovi daří, obdivuji vás.HanaL.
OdpovědětVymazatHanko, velmi složitá otázka. Ano, čte blog...asi jen občas, nevím zda jednou za týden, za měsíc. Neříká mi to. I já si kdysi přála mít v manželovi oporu, ale tohle přání se nesplní.
VymazatJakto, že se ho bojí? :/ To je škoda... :(
OdpovědětVymazatProč se ho bojí? Asi proto, jaký je, jak se chová? Asi proto, že necítí tu pravou, bezpodmínečnou lásku?
VymazatBezpodmínečná láska neexistuje,žijete v bludu a věkem jste dospělá.Ach jo.
Vymazat..váš názor. Mám jiný.
VymazatTo je mi líto... :/
OdpovědětVymazatkaždé dítě, jak malé, tak už i velké, si zaslouží pociťovat lásku, jak od rodičů, tak i od kamarádů :)
Máš pravdu, Sušenko, láska je to nejdůležitější v životě. Každý člověk si zaslouží lásku.
VymazatMilá Amelie, není co říct.... snad, že budete mít jednou velké parťáky v holkách? Krásnou neděli, HanaL.
OdpovědětVymazatKéž by to tak, Hani, bylo...
VymazatMěřím 169 a vážím tak 52-55 mám hrozně kolísavou váhu. Důvěru ke své matce mám, ale jsou určité věci, které nechci aby věděla. Řekla bych, že jsem k mate upřímnější než většina lidí.
OdpovědětVymazatJsem typ člověka co všechno dlouho dusí v sobě a pak se z toho sesype. Kapesné takhle vysoké bohužel nemám... Mám nějaké úspory , když jsem se ještě krotila, pak dostávám kapesné 400 měsíčně plus obědy, od babičky, tety a tak... Bohužel zásoby se krátí.
Koníček mám pečení, a v době kdy jsem každý den brečela a přemýšlela o sebevraždě je pravda, že jsem moc nepekla...
Táta česky neumí, je angličan a pracuje v anglické/irské firmě :) Snaží se učit, ale celou konverzaci by v češtině nezvládl..
Děkuji za podporu :)
Milá Marcelko, také by mě to trápilo , ale myslím si , že sama s tím stejně nic nenaděláš , pokud manžel nepochopí , že chyba je na jeho straně a nebude chtít sám s tím něco dělat. Je hrozně jednoduché nehledat chybu u sebe a obviňovat matku , že je to její výchova. Díky tvé láskyplné péči Jenda dělá veliké pokroky a to že se táty bojí jde vidětz fotek i pro lidi , kteří s Vámi nežijí !!! Příspěvky jak mu jel kupovat zimní bundu, nebo jak se rozhodl, že pojedete na ty vánoční trhy, nemusím ani dohledávat , protože hrozný pocit , který jsme měla při jejich čtení mi zůstal dodnes a to jsme zcela zdravá ne autista. měj hezký den a nenech si ho manželem kazit, nikdo ti žádný den v životě znovu nedá. Dita
OdpovědětVymazatDituš, děkuji. A proto je dobře, že mám blog a vlastně 2 roky zpátky vidím, co Jenda uměl tehdy a nyní. Je to veliký rozdíl. A hlavně vidím, jak se k němu manžel chová, mám tendenci ho omlouvat a zapomínat. Nenechám si zkazit den, nikdy a nikým. Díky za tvůj komentář.
VymazatDobrý deň, neprínaleži mi hodnotiť človeka, ale mám pocit, že Váš manžel trpí. Ja viem, že vy to máte veľmi ťažke (úprimne Vás obdivujem), ale podľa mňa každý muž ak má syna, tak ho chce vidieť hrať futbal, hokej proste, aby sa mu v synovi splnilo všetko to čo chcel dosiahnuť a nedosiahol on ako dieťa. Muži sú v tom iní, ako my ženy, My pristupujeme k deťom s materinskou láskou, ktorá mužom chýba. Zrejme Váš manžel si myslí, že ak bude tvrdšie pristupovať, tak sa syn aspoň trocha zmení. Je mi smutno, že si Váš manžel nevie vytvoriť vzťah so synom, ale aj otec, ktorý má zdravé dieťa si niekedy nevie a nechce nájsť cestu k svojmu dieťaťu. To viem z vlastnej skúsenosti. Tým som nechcela ospravedlniť Vášho manžela, ale tiež som chcela vyjadriť svoj názor, že určite svojho syna a celú rodinu miluje. Myslím si, že ak by to nebola pravda, tak by zbabelo odišiel. Prajem Vám, aby ste boli šťastná a našli oporu vo svojej rodine.
OdpovědětVymazatOli, určitě chtěl zdravého syna, v tom se shodneme. To ostatní zde nemohu rozebírat. Chcete-li pokračovat v debatě, pak jedině mailem. ALE nesoulad v rodině nepřišel s Jeníčkem.
VymazatNedá mi na toto nereagovat. Občas nakouknu, a stále nechápu...ano začátky jsou slepé, vdala jste se a měla o muži nějakou představu, narodila se děvčata...ale každý si spočte, kolik je holkám a kolik bylo času odejít. Proč do tohoto nevlídna přišlo třetí dítě?
VymazatVy jste věřící, ale já věřím v realitu. Kdo mi podá ruku, pohladí...podrží dveře, zaplatí účty. Jestli jste s ním byla jen kvůli víře, že za to nemůže, je mi vás všech líto.
A moc přeju dcerkám, ať to nemá vliv na jejich lásky a poznávání vztahů. Iva
Proč přišlo třetí dítě? Ví Bůh. :-) Ne, žertuji, chtěla jsem dítě. A manžel chtěl syna. Jak jednoduché.
VymazatA teď vím, že to byl ten nejlepší krok v životě. Až díky Jeníčkovi jsem poznala důkladně diagnózu autismu, mohla jsem načíst informace a pochopit Elišku i manžela. Až Jenda mi otevřel oči. Získala jsem i spoustu nových přátel a jsem za to vděčná. A teď mohu předávat své znalosti dál.
Jasně, je jednoduché říct - měla odejít. ALE nebylo kam, nemám peníze, neměla jsem na to odvahu ani sebevědomí a jako věřící člověk jsem si myslela, že s ním musím zůstat. Díky Bohu už si to nemyslím.
Milá Marci bohužel chlapům plno věcí nedochází..je to škoda pro obě strany..já bych mohla povídat. Ležím v nemocnice a dočetla jsem knížku od Monyové, kde mě vzala za srdce povídka Abraca Dabra. Cituji:
OdpovědětVymazatBrala jsem si pana Zamilovaného. Chci zpátky toho kluka, co mi dodával sebedůvěru, co mě chválil a povzbuzoval. Pana Kritika si někdo, prosím, vezměte zpět. A s ním i ty ostatní chlápky, ve které se mi proměnil můj milovaný muž. Na člověku, které ho jsem si brala bych dobrovolně neměnila ani vlas, to mi věřte. Ale toho, co se mnou žije toho budu muset nejspíš reklamovat.
I já chci toho chlapa, co jsem si našla před 12 lety. Toho co mi psal krásné SMS, líbal mě, měl mě rád, nepodváděl mě, nelhal...našla bych ještě toho mnohem víc, vím, že ani já už nejsem ideál, ale mám proti tobě výhodu....miluje své děti, což u tvého manžela postrádám. Neříkám, že je nemá rád, ale prostě ne tak, asi jak by jedna zasluhoval. A jak jsem psala..je to škoda pro obě strany :-(. Držím palečky, aby k sobě našli oba cestu...
Knihy Monyové bych si chtěla jednou přečíst. Děkuji Ti.
VymazatHezké, přiléhavé a pravdivé, Pohledy do svého nitra špatně snášíme, a dlouho doufáme. že ten druhý tam nahlédne a porozumí.
VymazatAHOJ MARCI, máš u mně na blogu malé překvápko!!! Doufám, že Ti udělá radost!!!!!!!
OdpovědětVymazatSmutné obrázky. Je mi líto hlavně Jeníčka, snad jednou si oba aspoň částečně porozumí, musíš doufat a věřit. Nic jiného Ti ani nezbývá!
OdpovědětVymazatJe mi to moc líto..:( Mrzí to i mě, z fotek jde cítít smutek a strach.. Ale Amelie, rozhodně to nezvdávvej, jednou se cestička objeví..:)
OdpovědětVymazatSvira se me srdce...nejni na to co rict...Objimam a verim, ze Ti osud prinese muze pro Tebe a Tvoje nadherne deti...
OdpovědětVymazatJak dokážete svého syna vychovávat sama? Proč manžel není tou oporou, když by jste se klátila k zemi z každodenních starostí. Proč je váš manžel takový? A jak to vlastně vydržíte? Ne, to bylo dost otázek, další by mohli znít jako hloupé rýpání a to nechci. Obdivuju vás, že takovou to výchovu zvládáte sama. Ale rodič nejste jenom vy, dítě má i tátu.
OdpovědětVymazatNa první 4 otázky odpovím "NEVÍM". Tápu...a i kdybych věděla, moc o tom nechci psát na Jendův blog.
VymazatAmelie tiskli sa mi do oči slzy ked som videla tie fotky.Nieje to najlepší pohlad na svojho syna ktorý sa pred ocom ukrýva pod postelou.Neviem čo sa u vás deje a prečo sa tak bojí ale jedno viem a to je to že otec k nemu nepristupuje s laskou ako vy a odvážim sa povedať že sa onho skoro vôbec nezaujíma.Je to len môj názor z toho čo som sa dočitala na blogu.Dakujem za vás blog je tu plno nových informácii a určite týmto pomáhate plno mamičkám alebo oteckom ktorí maju detičky s autizmom:)
OdpovědětVymazatVivi, děkuji za tvůj čas i za tvé komentáře.
Vymazat