To, že jednou se Jenda se Šárkou pošťuchuje a raduje, to neznamená, že tak bude reagovat i příště.
Autismus je nevyzpytatelný...
...a Jeníček taky....
Nikdy nevím, jak zareaguje.
A to neplatí jen doma, ale kdekoliv a v jakékoliv situaci.
NIKDY si nejste jisti reakcí svého dítěte.
Tentokrát Šárka přišla z kroužku keramiky a Jenda šel okamžitě do afektu....
Na první pohled se zdá, že se nic nestalo....
...a vy nevíte PROČ takhle zareagoval.
Ječí jak tur a nadává Šárce:
"Šálino zlá, hnusná, odpolnááá..."
A tak poprosíte Šárinku, aby šla do svého pokojíčku, odnesete jí tam večeři a čaj.....
... a čekáte, až se Jenda uklidní....
...snažíte se ho rozptýlit třeba hračkami, televizí.... odvést pozornost....
...ale často to nejde.....
A tak nezbývá než počkat, až se uklidní sám....
Chvíli ječel, válel se po zemi, schovával se za záclonu....
Klepal se....
...a dokonce mu v jednu chvíli tekly i slzičky....
Často nevíte, co podobný záchvat vyvolalo....
Zdánlivě se totiž nic nestalo.
Jen Jenda ví ....a stejně vám to neřekne....
....(a třeba ani sám neví?)
Možná si často se svými pocity a emocemi neví rady....
Ach jo ,nevím vůbec jak bych reagovala....a co mu dát hned nejaké hračky???Hodně sil Marci,Daja
OdpovědětVymazatMožná to bude hloupá rekce z mé strany, ale občas také netuším, jak budu reagovat obzvlášť na události, kde bych je opravdu nečekala. Co je hlavní a pro Jendu nejdůležitější, že ty víš, jak se v takových Jendových momentech zachovat:-D A obdiv patří i jeho sestrám!
OdpovědětVymazatje mi strašně líto šárky, přijít domů, nepopovídat si s mamkou ani neříct, co bylo nového, muset do pokojíčku ... být šárkou plakala bych tam ... eva
OdpovědětVymazatEVO, co mám napsat? Mám napsat, že to tak je (nebo bývalo) často, že i já bych brečela, kdybych se musela jít schovat do pokoje, aby na mě neútočil můj vlastní bratr....? Ano, brečela bych, protože jsem citlivá duše, chtěla bych si povídat, sdílet události dne s maminkou.
VymazatAle Šárinka vypadá, že to chápe. Mluvíme o tom. Je taková přizpůsobivá, nad věcí. Přizpůsobí se, jde si číst, malovat, poslouchat hudbu a ví, že její bratr za to nemůže. Ví, že si láskyplné chvilky pro sebe najdeme a podle článku "milující sestra" je vidět, že ho má ráda i přes jeho handicap. To je umění. Ač "malá", je skvělá. Málokterý dospělý člověk by to zvládal tak, jako ona.
amelie, nechtěla jsem se vás nijak dotknout, prostě jsem to tak cítila, šárku obdivuju, že to dokáže zvládat ... eva
VymazatEvi, nedotkla jste se mě... Máte přece pravdu. Jen jste vyjádřila svůj názor a tak to má být. :-)
VymazatŠárka je obdivuhodná. Taky si občas říkám, jak bych reagovala já - na jednu stranu bych chápala, že jsou věci, se kterými nemůžu nic dělat, na druhé straně by mi to bylo fakt líto. Šárka je statečná holka!
VymazatA k reakci Jeníčka - nepřišla třeba oblečena jinak než je zvyklý? Přišla jsi na to, co ho rozrušilo?
Šárka je skvělá, možná je vyspělejší, samostatnější.
OdpovědětVymazatSnad ale těchto afektů na sestry ubívá. A hlavně, že nebyl agresivní. To je taky takové malé plus.
A na to hraní se spolu zase dojde. :)
Ha, afektů samozřejmě ubÝvá! Chybička se vloudila. :)
OdpovědětVymazatMutile, překlepy neřeším. Za ten rok (nebo kolik) už vím, že chyby skoro neděláš.
VymazatZ Šárky vyroste skvělá ženská.Většinou z nich v dospělosti jsou lidi,kteří rádi pomáhají druhým.Vůbec bych se nebála, Šárka bude skvělá baba.
OdpovědětVymazatMaruško, děkuju, hezky jsi to napsala.
VymazatKrásně jsi to, Marci, řekla. Šárka je malá, ale skvělá, jako dospělá, empatická - zkrátka bude z ní žena pro každý život!
OdpovědětVymazatŽivě si to představuju :-D Dnes jsem skončila v práci dřív a chtěla jsem malému udělat radost-vyzvedla jsem ho ze školky po obědě. Radost trvala asi dvě minuty -pak už mračení,nadávání ...změna stereotypu a reakce hrozná:-( Stavili jsme se ještě pro rohlíky -tam na něj promluvila prodavačka -co se mračí a bylo zle ještě víc ! Až domů se vztekal -nadával a ječel .Hrůza.Jenže náš má tenhle afekt tak jednou za měsíc -když je ospalej a něco ho vykolejí. A trvá to tak 10 minut. Neumím si to představit několikrát dénně a s větší intenzitou ..... Takže přeji ještě pevnější nervy a ještě větší trpělivost :-D
OdpovědětVymazatŠárka, zná Jeníčka od jeho miminkovského věku, jistě si stačila za ty roky přivyknout, určitě ji taky zabolí Jeníčkovo chování, ale taky ji bráška často překvapí svojí vstřícností a určitě ji nemohl uniknout fakt, že ji má Jeník rád. A vím, že má jistotu i v tom, že ji máš moc ráda ty. :-))
OdpovědětVymazatTvůj syn je autista...? Já jsem se tedy osobně s žádným nesetkala, ale vím o dvou, kteří se pohybují v mém okolí, a jednoduché to rozhodně není. Nicméně, s podobnými záchvaty se setkávám u svého bratra, který tedy není autista, má však taky určité postižení. Ne tak vážné, ovšem když se naštve, ovládat to neumí.
OdpovědětVymazatPro Šárinku to asi není snadné. Často a ještě častěji a úplně nejvíc nejčastěji bych jí říkala, že je báječná a úžasná a skvělá a moje největší opora. Až se mi chce brečet nad vaší (zdánlivě bezvýchodnou) situací. Ale! Kde je vůle, tam je i cesta. ;-)
OdpovědětVymazatKde bere ty slova jako "hnusná" ?
OdpovědětVymazatasi od holek. Co bys čekal od 2 pubertálních dívek? :-P
VymazatAle všimla jsem si, že spoustu výrazů má z pohádek: troubo, blázne, šmouly nechci ani vidět (a on říká: "už Tě nechci ani vidět"), medvěde hloupá, chlupáči mizerná, to je pár výrazů, které lze během 5 minut slyšet na DVD Šmoulové. ALE kolikrát říkají i horší věci...člověk aby se bál dětem pouštět i pohádky.
Dobrý den, tyto Vaše stránky navštěvuji denně a denně čtu nějakou "zajímavost" nebo poučení, fotečky. Moc Vám držím palečky a přeji hodně sil a nervů. Já bych to opravdu nevydržela, upřímně můžu napsat. Klobouk dolů, obdivuji Vás.
OdpovědětVymazat