čtvrtek 12. července 2012

Jenda je bez dudlíka


Jenda je BEZ dudlíka.
Je mu 5 let a 5 měsíců a zčistajasna spí bez dudlíka a nemá ho (v ústech) ani přes den.


Když usíná, drží si nejméně tři dudlíky s velkým "čumáčkem" v ruce, ale v pusince dudlíka nemá.


První noc mu usínání bez dudlíka trvalo víc než dvě hodiny. Pořád se převaloval,  ale nakonec usnul.


A jak k tomu došlo?
Vždycky když se mu dudlík (do pusinky - s malou savičkou) rozbil, musel mít náhradního.


A teď se mu před pár dny "čumáček" utrhnul.
Chtěla jsem ho vyhodit a Jenda nechtěl. Prý by mu tam bylo smutno.
A tak spí dudlík nadále s Jendou v posteli.


Večer jsem mu nenabídla na spaní náhradní dudlíček.


Čekala jsem, co bude Jenda říkat.


Převaloval se, hrál si s dudlíky, ale nic neříkal a já jsem dělala, že "nic"...


Na fotkách je vidět, jakou silou a s jakou razancí Jenda do plastu celé dny kousal.


Kousáním zničil za poslední 2-3 roky mnoho dudlíků.


Mnozí radili - vzít mu dudlíka násilím a nechat ho řvát.
Nám se osvědčilo počkat....a zbavit se dudlíka v klidu.


Neměla jsem v plánu, aby mělo moje dítě dudlíka až do pěti let, ale Jenda si do krve kousal ruku...a prsty neměly šanci se zahojit.
Doktorka mu tenkrát dávala nějaké mastičky, ale mastička neměla čas účinkovat.
Když jsem to asi před dvěma lety řešila s APLOU, byl nám doporučen dudlík. Jenda ho tehdy měl, ale jen na spaní, nikoliv přes den.


Moc se mi to nelíbilo, ale odpověď odborníků byla: "V autismu často nevolíme mezi dobrou a špatnou alternativou, ale mezi špatnou a ještě horší."

 Dudlík nebo ruka okousaná do krve?
Tehdy zvítězil dudlík.
Jsem zvědavá, jak to Jenda bude zvládat přes den.
Zatím je tři dny protivný, uječený, válí se po zemi, nadává a strká si prsty do pusy....
...ale pořád to zvládáme...

29 komentářů:

  1. Amelko držím pěsti...je to takové malé velké vìtězství a věřím, že napořád :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jééé,to je super!!!Tak vidíš že je to šikovný kluk!!!
    Můj dnešek:strávený v nemocnici podle všeho s alergickou reakcí :( mám po celém těle modřiny....A ještě k tomu jsem po biopsii - au au :((( Takže teď mě bolí celé tělo,mám ruku v sádře,tělo samé modřiny,krk v límci,páteř v "krunýři"....Fakt "super" léto :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proboha, Drahokámku, copak mi to tam vyvádíš?! Já si snad budu muset vzít "dovolenou" a dojet do Hradce. Škoda, že autem to nezvládám. Myslím na Tebe, mám Tě ráda.

      Vymazat
    2. Beruško,ani se neptej...Prostě jsem si už zase začala myslet,že už bude líp...A jako vždy se mi to pekelně vymstilo :( mám z toho špatnou náladu,ne deprese,to ne!Ale prostě to na mě zase padá :(

      Vymazat
  3. Myslím si, že čekání se vyplatilo a je úplně jedno, že je Jeníkovi pět let.Pomalu, ale jistě!!:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Amélko, tak to je paráda, že to takhle zvládáte. Tak ať to Jeníkovi vydrží ... Věra

    OdpovědětVymazat
  5. To je úžasné, že jste to tak dlouho vydrželi nepodlehnout nátlaku okolí a počkali až se Jeník rozhodne sám.
    Ať to Jeníkovi vydrží a ať je to krok dopředu.

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že dudlík má špatný vliv na zuby, tak je to fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, má vliv na zuby, ale jinak to nešlo. Dudlík byl pořád lepší než ruka okousaná do krve.

      Vymazat
  7. Náš starší syn měl dudlíka do tří let, až když se měl narodit jeho mladší bráška, nechal si vysvětlit, že dudlíčky necháme mimínku a dobrovolně se toho svého vzdal. Jeníček je šikovný klouček, je až dojemné jak ty svoje tři dudlíčky drží i ve spánku. Budu na něj myslet, aby tu velkou změnu zvládnul!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliška ho měla do tří let, Šárce jsem ho brala, když jí bylo 2,5 r. U Jendy to nešlo.

      Vymazat
  8. Gratuluji! Vyplatilo se netlačit na pilu a postupně si vše samo "sedne". Proč chvátat a stresovat Jeníčka i sebe?

    OdpovědětVymazat
  9. Veliká gratulace!
    Snad to bude trvalá změna.
    Mé oblíbené "bude líp" zase vyplulo na povrch. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Stejně je super, jak něco vždycky znova zkusíš, i kdyby po měsících. nebo dokážeš počkat, jak se co vyvine! Kéž se Jeník brzo vyrovná s tím, jak mu cumlík chybí! A k předchozímu článku ke koblížkové aplikaci, nechce Jeník ty dobroty potom? Je zajímavý, že se bál smažit:) Moc ti děkuju, že všecko tak pěkně popisuješ a necháš podrobněji nahlížet do vašich světů:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, donuty pak nechce, on je nemá rád. Není zač, Markétko.

      Vymazat
  11. Výborně,mám také velikou radost!!!Ano, vyplatí se dát všemu volný průběh, to říkal už Komenský...A najdou se i odborníci, kteří radí opak (když má dcera,kterou jsem si adoptovala ve dvou letech,přijímala jen polotekutou stravu, a to výhradně z kojenecké láhve, radili mi odborníci 1)cpát ji bez ohledu na řev lžičkou,ať se třeba dáví, případně ji při tom svázat ručičky plenkou 2)nechat ji hladovět, třeba několik dní, až sní bez problému lžičkou šťouchané brambory - to by byla raději umřela hlady...Vyplatilo se neposlechnout,krmit dál z láhve a mezitím lžičku zkoušet - a jednoho krásného dne to šlo! Držím palce! Jarmila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to je drsné, to tedy byli "odborníci". Pokud je zdravé dítě takhle rozmazlené ze své rodiny, kde rodiče nemají sílu dítě trošku táhnout ve vývoji kupředu, je to jiná situace a stejně by trošku převychovat potřebovali ti rodiče, ne dítě. Ale dítě z jakékoliv rizikové skupiny musí mít velmi citlivý přístup, ano, někdy je potřeba mírný nátlak, ale s citem a okamžitě si všímat reakcí a zařídit se podle nich. Chce to velkou dávku trpělivosti a opakovaných pokusů, žádnou surovost.
      Amélie, je bezva, že i takový krok Jeníček zvládne, on má totiž úžasnou maminkou, která mu rozumí:-)

      Vymazat
  12. Hurá! Další výhra.Moc gratuluju a přeju,aby se Jeník k dudlíkům v puse už nevrátil.
    A myslím,že je rozumné počkat,až k určitému cíli dojde postupem času sám,než to "lámat přes koleno".Je to tak i u zdravých dětí, aspoň u našeho Marka určitě.

    OdpovědětVymazat
  13. Ahojky, no to máte tedy trápení. Když byl Vlastíček malej, taky se, nechtěl zbavit dudlíku, vůbec. Pak jsem ho vzala a už nedala. I tak sjte moc šikovny. A samozřejmě taky bych volila dudlík, než ručičku okousanou do krve. Přeju pěkný den Marcelko.

    OdpovědětVymazat
  14. jééj gratulujem, tak nech to Jeníkovi vydrží, ste úžasní obaja! :-)

    OdpovědětVymazat
  15. ahoj :D držím všetky prsty na nohách aj rukách aby sa vám to podarilo :D

    OdpovědětVymazat
  16. Tak to je skvělé! A je moc dobře,že to šlo bez násilí...že se to tak nějak vyřešilo samo..:) Takže gratuluji! :)

    OdpovědětVymazat
  17. Super!!!! Co navštěvuji tento blog, udělali jste s Jendou už tolik pokroků :) Raduji se s vámi a držím palečky do dalšího úsilí :))

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj Amélie, teda to jste dobří. Držím palce, aby to bylo všechno čím dál lepší. A Tobě, Amélie, hodně trpělivosti, jsi dobrá, jak to takhle všechno zvládáš. Slávka

    OdpovědětVymazat
  19. Strašně vám držím palce, ať to ustojíte... bude to asi náročné, přece jen Jendovi přizpůsobení se nové situaci trvá trošku déle a někdy to prostě nevyjde... moje neautíčková dcera měla dudlíka na spaní až do tří a půl... nebylo síly, co by jí ho sebrala bez naprosto stejné hysterie a ohryzaných rukou jako u Jendy... ale podařilo se, bylo to o výdrži... přeju klid v duši a dny i noci bez dudlíčků!

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...