Jak jsme pokročili ve výuce doteků?
Já myslím, že docela dost.
Začala jsem s hlazením čuníka a dudlíčků.... a pomalinku jsem se přesunula i na Jendu.
Většinou se zeptám, jestli ho můžu pohladit. Nemá rád, když TO nečeká....
Moje maminka mu nedávno donesla drbátko. Chvíli jsme drbali čuníka....
...a teď to zkoušíme i na Jendu.
Když se dívá na pohádky.... podrbu ho na zádech, pohladím ho po vláskách, po ručičkách....
...a Jenda většinou neprotestuje...
Pohádka je silný magnet.
Podobně to dělám v ložnici...
Jenda je zabraný do iPadu....
...a já se ho "nenápadně" dotýkám...
Denně přidávám trošku něco navíc...
Zdá se, že se to Jendovi zalíbilo....
Ještě pořád křičí: "Fuuuj, ty si plase!!!!", když mu chci dát pusu...
...ale POKUD je v KLIDU, tak mé doteky (někdy) toleruje....
Když má špatnou náladu, tak se ho nesmím ani dotknout.
Je to krásný pocit - smět se dotknout vlastního syna.
Kéž by se někdy (v budoucnu) nechal pochovat a nebo se ke mně přitulil, přitiskl...
Chybí mi to.
Miluji doteky....
Hezky se to čte, že se Jeník nechá Tebou pohladit. Moc Ti to přeji. A jistě těch dotyků bude jednou víc, nejen ty "ukradené".
OdpovědětVymazatHezkou neděli, Amelie!
Takové drbátko jsme měla.:)Určitě se jednou dočkáš, že se Jeníček přijde pomazlit. :)
OdpovědětVymazatPřekrásné drbátko! :-)) Miluju drbání zad,ale nikdo se k tomu nechce propůjčit ;)
OdpovědětVymazatTo jen na odlehčení.Je moc prima,že se Jenda nechá pomalinku,polehounku přesvědčit k láskyplným dotekům od maminky.Moc Ti přeju,abys mohla pokračovat víc a častěji..
Jitko, i mně se to líbí...včera se k tomu na chvíli propůjčil brácha...a je to fajn. :-) Nedivím se, že se to Jendovi líbí.
VymazatAmélko to jsou krásné fotky. Jak Jeníček drží, ať už při drbání nebo hlazení. :-) Uvidíš, za chvilku to určitě bude denní oblíbený rituál. :-) Jen čas tomu musí člověk dát. :-) Mám velikánskou radost! :-)
OdpovědětVymazatŠári, i já mám radost...Miluji doteky a každý dotek s mými autisty je zázrak.
VymazatJá věřím, že se Marci dočkáš dřív, než to čekáš a Jeníček se nechá obejmout a dá Ti pusu! To pak bude VELKÝ DEN!
OdpovědětVymazatMáš nádherné ruce...
OdpovědětVymazatDěkuju. Ani nevím, zda mi to někdy někdo řekl.
VymazatMoc krásné a hřející :)
OdpovědětVymazatTéda, no vy jste skvělí! Takový obrovský pokrok! Jsi neuvěřitelně trpělivá a trpělivost se vyplácí: Naprosto rozumím Tvé potřebě bližšího fyzického kontaktu se svými dětmi, já se se svými tulím často a tak si nedovedu představit, jaké to musí být nemoci to dělat. Přeju Ti, abys to jednou s Jeníčkem zažila i Ty, aby sám přišel a přitulil se k Tobě, aspoň na malou chviličku, nebo aby dovolil Tobě aspoň na momentík se k němu přitisknout.
OdpovědětVymazat