Je to tak čtrnáct dní, kdy se Jenda naučil jíst vanilkového Bobíka.
Na něj velký úspěch.
S jídlem je na tom poslední 2-3 roky velmi bídně.
Ve zprávě má ke všem svým diagnózám napsáno i PPP - porucha příjmu potravy.
Tentokrát si sám vybral v obchodě tři vanilkové a dva čokoládové Bobíky.
Měla jsem radost, že konečně ochutnal i něco jiného než suché rohlíky.
Když jsem viděla manžela, jak si sedá ke stolu s Bobíkem v ruce, učinila jsem zoufalý POKUS o záchranu situace.
"Prosím Tě, nejez mu toho Bobíka!", požádala jsem několikrát manžela..."vždyť máš v lednici dost jogurtů, TOHLE mu neber."...
Né že bych mu to nechtěla dopřát. Pro mě za mě ať si ho vezme, ale KDYKOLIV jindy a hlavně TAK, aby to Jenda neviděl.
(I holky jsou naučené, že si nanuka tajně odnášejí to pokojíčku, jinak to "zatím" nejde.)
Samozřejmě, že takto Jenda nereaguje na všechno, ale na Bobíka a nanuka ano. Tady je lepší prozatím afektům předcházet. Jenda se naučil o něco se rozdělit, ale u těchto dvou věcí to zaručeně nefunguje.
Věděla jsem, že tohle neprojde.
Jenda se dostal do šíleného afektu.
Jednoho z nejhorších za poslední dobu.
Mlátil botou no nákladního auta, házel vším co mu přišlo pod ruku, kopal okolo sebe, ječel jak na lesy...
... házel hračkama a v jednu chvíli hodil i iPadem, kterým jsem ho chtěla zabavit a odvést pozornost (naštěstí ho hodil jen do křesla)....
Manžel si opodál spokojeně pochutnával na Bobíkovi.
Jenda plival, prskal, nadával a v jednu chvíli jsem si myslela, že manžela dokonce kousne...
Některým (mnohým) afektům se dá předcházet. A TOHLE byl jeden z nich.
Místo toho se dítě dostává do nejméně půlhodinového transu a já nemám zbraň, jak tomu zabránit.
Museli jsme odejít z místnosti, aby se Jenda vzpamatoval. Protože pohled na tátu ho přiváděl k šílenství ...
Dlouho mu trvalo, než se uklidnil.
Dokonce zahazoval své oblíbené dudlíky na zem...
Takhle to někdy vypadá, když muž má dovolenou a není v práci...
Jak málo stačilo, aby k tomuhle vůbec nedošlo.
Když se Jenda uklidnil a přestal řvát, tak jsem si HLUBOCE oddechla a Jenda to slyšel...
Jeho otázka: "Ploč to děláš?"
....(myslel ten hluboký výdech) mě zase vrátila na zem...
Vůbec nepochopil proč SE MI ULEVILO....
Hezký večer, nedokážu pochopit, když manžela požádáte, aby mu nejedl bobíka, že ho stejně sní i před Jeníčkem, přece nikomu nemůže být takový afekt, do kterého se Jeníček dostal, příjemný. Přeji mnoho sil a rychle ubíhající manželovu dovolenou... Eva
OdpovědětVymazatKdyž mluvíš o zbraních :o) ... ne, vážně. Je mi to líto. Oni ti chlapi jsou někdy takoví a ani nemusí mít Aspergera. :o(
OdpovědětVymazatMůžu jen popřát, drž se!
PS: Osobní postřeh. Jeník strašně rychle vyrostl. Moc mu to sluší.
Co se týče tvého manžela, už se ani ničemu nedivím.
OdpovědětVymazatJá ještě pořád jo.
Vymazatkrásný večer,
OdpovědětVymazatmilá Amelko,moc tě zdravím.Na tvém blogu jsem poprvé a hodně jsem tu listovala a četla.Tečou mi slzy dojetí a je mi nesmírně líto,že nemůžeme mít všichni "zdravé" děti.Jeníček i holky jsou nádherní.
Nedá mi a musím se zamyslet nad svými dětmi,kolikrát mě nazlobili svým křikem a dováděním a kolikrát jsem nezvládla situaci a křičela na ně já.Vím,že ženě,která má autistu nezbývá nic jiného než se s tím poprat a být silná a myslím,že ty se rveš krásně a ze všech sil !!! Jsi báječná máma !!!
posílám ti obětí a mnoho sil,hlavně psichyckých ♥
Renata
Hlavně, že si manžel pochutnal... Ale to mu snad ani chutnat nemohlo... Opravdu zbytečné. Copak to nevidí?
OdpovědětVymazatNe, nevidí, nechápe. Nebo nechce chápat?
VymazatTakovéhle ignorantství dovede do afektu dostat i mě, relativně zdravou osobu:-( Se Jeníčkovi nedivím...
OdpovědětVymazatBobíka bych chlapovi sebrala,vrazila ho do ruky malýmu a velkýho vykázala z místnosti.Tak tohle už je na mě fakt nějak moc,ten tvůj chlap at AS nebo ne,by si zatraceně rychle musel uvědomit,kde jsou jeho meze.Lituju tě,fakt že jo,já bych tohle chování nevydržela,bylo by mi jedno jestli huláká nebo se staví na uši,prostě bych ho to vůbec za žádnou cenu nenechala dojíst,uffff,promin,vidím rudě!!!
OdpovědětVymazatJeště lepší mu to vzít z ruky a rozmazat kolem huby. To bych udělal já. :D
Vymazata to mu ten Bobík chutnal i za tuto cenu ???
OdpovědětVymazatChutnal...bohužel ano.
VymazatK má AS to je fakt, ale tohle přehnal.
OdpovědětVymazatMůj syn Peta má taky AS a synovcovi Samíkovi by nic nesnědl.
Prostě mu řeknu, že tohle je Samíkovo a nesmí si to vzít.
Tuhle mi omylem snědl Kinder řez a hned se omluvil a že mu koupí jiný.
Takže Marci tohle je už u K neomluvitelné.
Jiný s AS to dokážou a on ne.
Seřvala bych ho na 3 doby.
Míša
A ještě by mě docela zajímalo, co na to říkal K.
OdpovědětVymazatTo mu bylo jedno, že Jeníček má záchvat ?
M.
Míšo, ještě nadával, říkal, že je Jeník hroznej, že ON si přece taky může vzít. Pochopení nula, empatie mínus sto.
VymazatAutismus zdědil od otce.
VymazatAmélko, přeju pevné nervy a ať manželovi dovolená rychle uletí, popřípadě večer, když jsi s Jeníkem už v ložnici a máš trošičku času vyhledávej co možná nejvzdálenější kešky a nenápadně jejich adresu pokládej někde kde je uvidí ... napadá mě na bobíka do lednice .... grrrrr :-((((
OdpovědětVymazatAmélko, chtěla bych Tě jen obejmou, pohladit a říct, že bude líp.... ale nevím.
OdpovědětVymazatNevím co vede dospělého člověka k tomu, aby úmyslně snědl dítěti svačinu, kterou si samo v obchodě vybralo.... kala
Měl ho Jenda pořádně kousnout...asi bych ho klidně nechala :-/
OdpovědětVymazatAdina
Bych tatinkovi priste naraficila Bobika s prichuti ricinoveho oleje.;)
OdpovědětVymazat