středa 1. srpna 2012
Jenda a jablíčko
Fotky jsou z 30.6. 2012
Tehdy jsem Šárce kupovala dárek k svátku....
...a v obchodě jsem objevila tohle jablíčko.
Připomnělo mi dobu mého mládí.
Jako dítě jsem měla červené...
Jendovi jsem dala pár mincí....
Chvíli si je prohlížel...
..a po několika marných pokusech pochopil princip.
Dát korunku, zmáčknout čudlík....
...a vyleze červík, který minci sní...
Pak zase vysypat....
....a může pokračovat dál...
Na chvilku se zabavil i pohazováním a přesýpáním penízků....
Bavilo ho to asi dvacet minut, na něj úctyhodný výkon.
Jen škoda, že od té doby už ho jablko zase nezajímá....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Taky ho máme doma, Luki ho dostal až mu bylo deset, do té doby se to nedalo sehnat :-) Nejoblíbenější hračka neteří a synovců, akorát na ten zvuk u toho už začínám být alergická :-))
OdpovědětVymazatA jako dítko jsem taky měla červené :-))))))
Reaguju na článek z 31.7.. - Hraní s Eliškou.
OdpovědětVymazatAmeliin život přestává být únosný. Pochopila jsem článek tak: K.si ho přečte, i když Am. prosí, aby nečetl (a zrovna jo), nějak zareaguje, vyjádří se, nějak se to rozsekne. Ale nic.
Přišla řada komentářů, všichni s Amelií cítíme, podporujeme ji, radíme jí. Zeptala jsem se Am. kolik lidí denně čte její blog.
A teď pozor! Proč to píšu:
Kdyby KAŽDÝ, kdo si tu přečte článek, POSLAL POUHÝCH 100 KORUN, měla by Amelie něco do začátku, který bude zlý (po všech stránkách). Alespoň materiální starosti by byly menší. Později určitě dostane peníze po vypořádání s manželem, nějakou sociální podporu, alimenty, výživné ... Ale TEĎ potřebuje na podnájem! Celý svět stojí na penězích! Rady jsou dobré, soucit je důležitý, virtuální účast skvělá, ale teď prosím, pomozme každý jednou stokorunou (může jich být i víc :-))
Číslo účtu Amelie je uvedené v článku Jak nám můžete pomoci z 1.července 2012
Děkuji za jakýkoliv váš počin.
Jitko,konečně to tady někdo vzal za správný konec a Am.začátek.
VymazatChodím k Am. na návštěvu stráášně dlouho,a kdybych měla jen občas třeba přinést kafe,už by to stálo majlant.:))
Takže zítra pošlu pětikilo, a Amélko,i kdybys nenašla tu odvahu se osamostatnit,nevadí......je to za kafe.
A za velkou školu života. Tvrdím,že tvůj blog by se měl stát povinnou četbou na ZŠ. Ubylo by netolerance,rychlých soudů a škatulkováni?
Věřím,že ano. Amélko,děkuji.
Slávka,Ostrava
Dobrý nápad. Posílám!
VymazatTak kolik nás bude? :-)
Jitko, máš naprostou pravdu. Jdu to poslat. Jana
VymazatPřidávám se.Moc bych Marcelce a dětem přála lepší život.Tu odvahu bude muset sebrat sama, v tom jí nikdo pomoct nemůže,tak aspoň takhle přispěju.
VymazatJitka I.
Jablíčko neznám, ale vypadá to legračně. Krásný den, Maci. Tina
OdpovědětVymazatJééé, tak to je boží! Moje sestřenice také mívala jablíčko červené a já si vzpomínám, že se mi strašně moc líbilo a že jsem také jedno chtěla. :-)
OdpovědětVymazatAle naštěstí mi ho sestřenka půjčovala, tak jsem pak už na mamince žádné nesumrovala. :-)
To je ale krásné jablíčko:)))
OdpovědětVymazatTo jablíčko jsem také neznala, je to zajímavé, ale na Jendu je přece 20 minut výkon! Já vím, ale co dál, že?
OdpovědětVymazatTaky máme :). koupila jsem holkám, protože mi to připomnělo moje dětství,ale moc je to nebavilo.jen když to dostyly, byla u nás rodina, tak každého "napálily" a už se penízek nevrátil :)
OdpovědětVymazatReaguju na komentář Jitky T. Výborný nápad. Zřídila jsem trvalý příkaz. Prosím Amélii, aby mi sdělila, jestli to bude fungovat, v popisu by mělo být jaaquarius.
OdpovědětVymazatMyslím, že Jeníček docela vítá nové a nové věci. Všechno prozkoumat, zabavit se.
OdpovědětVymazat