Výlet s Eliškou a s maminkou jsme si v úterý náležitě užívaly.
Vlastně jsme v této kombinaci byly na zámku, možná i na výletě, poprvé v životě.
Poprvé a doufám, že ne naposledy.
Trošku mě děsí, že si na opakování výletu budeme muset asi rok počkat...
Zatím není (delší) hlídání a v blízké době se zatím žádné nerýsuje...
Manžel si dnes brzy ráno odjel na celodenní výlet - jako v úterý, jako minulý víkend, jako často... Už dávno jsem zapomněla k čemu je (mi) manžel dobrý....
Blíží se poledne a mně už z mých dětí třeští hlava.
Jendu jsem včera chtíc nechtíc MUSELA plácnout přes zadeček...
Byl protivný, uječený, vzteklý a když začal házet věcmi a být agresívní na Elišku, zakročila jsem.
Odvedení do ložnice nestačilo...
Plácnutí samozřejmě taky ne, jen to situaci zhorší....
Zase si musí zvyknout, že pozornost není zaměřena jen na něj (na táboře měl Tadeáše 24 hodin denně jen pro sebe).
Musí si zvykat, že musím vařit, uklízet, vytírat, že CHCI mluvit i s holkama, že holky chtějí a MOHOU mluvit se mnou, že CHCI promluvit tehdy, když chci já, nikoliv jen tehdy, když on mi to poručí, že půjdu do kuchyně nebo na záchod, aniž bych k tomu potřebovala jeho svolení, musí vědět, že se holky chtějí najíst v klidu, aniž by na ně něco házel, aniž by na ně dorážel, prskal nebo na ně pokřikoval nevhodné echolálie ....ap.
A tak si už zase připadám jak v blázinci.
Už mohu jen vzpomínat na minulý týden, kdy tu byl relativní klid.
Relativní...
Protože se dvěma autisty bylo "veselo" i tak...
Teď už je zase jedním z mých přání - třeba najíst se v klidu a neutrpět u toho žádné zranění....
Přeji vám nádhernou, klidnou a pohodovou neděli.
To je něco, co mě se vlastně vůbec netýká...
Prošla jsem i předešlé články, takže vím, že Jeníček zvládl s Tadeášem tábor na jedničku a že návrat domů, nebyl tak úplně jednoduchý. S Eliškou a maminkou, jste si užily moc prima výlet, na Kačině jsem ještě nebyla, tak jsem se ráda podívala na fotoreportáž. Snad jednou nastane doba, kdy bude mít o výletování zájem i Janíček a někam se podíváte všichni. Ostatní dva autisti ve tvé rodině, ty výlety mají rádi, tak jim snad i Jéňa, přijde na chuť. ;-) Hezký zbytek neděle. :-)
OdpovědětVymazatMarcelko, vždyť vy jste byly už skoro u nás! Mám radost, že se vám Kačina líbila, taky ji mám moc ráda, a když tam je jarmark, to je teprve krása...
OdpovědětVymazatA Jenda, ty ho určitě naučíš i tohle. Už si ho toho tolik naučila!
Přeju hodně sil a moc zdravím, Helena
Věřím, že to zvládneš. :-)
OdpovědětVymazatKrásná fotoreportáž..hlavu vzhůru, jde li to.
OdpovědětVymazat