E: "Ty hrozně lžeš."
- "JAK to myslíš? Já přece nelžu."
E: "Říkáš, že je sedm a ono je za 5 (minut) sedm...
Nebo jsi říkala, že je mi 14 a mně bylo 14 až za 3 dny...
Seš strašná podfukářka."
Tohle moc dobře znám :-) Náš mladší syn (20), který vykazuje některé aspergerovské rysy, nás tímhle kolem čtyř či pěti let svého věku dost mořil. Kolik je? zeptal se. Sedm. Sedm? mrkl na hodiny a začal se vztekat: Je PŘESNĚ osmnáct padesát osm a pět vteřin, šest vteřin, sedm vteřin, osm vteřin... Vydržel až do sedmi. Dávali jsme si velký pozor, abychom řekli méně, ne víc, poněvadž by chlapeček mohl hlásit třeba i celých dvacet tři hodin padesát šest minut a třicet tři vteřiny, než by se dočkal. Totéž bylo s předpovědí počasí - neuměl číst a psát (kromě čísel), ale zaznamenával si mráčky podle předpokladu a mráčky podle skutečnosti. Ovšem nejstrašnější bylo cestování hromadnou dopravou - poněvadž jízdní řády jsou jízdní řády a ty je třeba dodržovat. Celá tramvaj/celý autobus věděl, nejen jak se jmenuje zastávka, ale také v kolik jsme na ní měli být a v kolik na ní skutečně jsme. Výluku komentoval naprosto správně podle výlukového řádu, ale k tomu hlásil, kde a kdy bychom byli, kdyby výluka nebyla... V tomto školním roce bude maturovat na dopravní průmyslovce a pak čest památce kterémukoli jeho budoucímu dopravnímu zaměstnavateli :-)
:-) Opravdu jsem se pobavila. Je fakt, že nesrovnalosti s věkem mi taky vadívaly, zvlášť, když babička už po novém roce všem hlásila, že je mi 12, když mám narozeniny až o prázdninách... Takže si na to dávám pozor a věk u dětí říkám přesně, co kdyby jim to vadilo, jako mě:-)
Nojo, detailisti. :-) Ono v podstatě, kdybych to měla vzít důkladně, tak má vlastně pravdu... ale kdybychom měli být takhle detailní ve všem, tak můžeme počítat i brambory a měřit jejich průměr, zda jsou všechny stejné. Trochu mi to připomnělo jednu story u řezníka, kdy paní chtěla přesně deset deka šunky. Přesně! ani o půl deka víc nebo míň. Řeknu ti, v tu chvíli mi bylo řezníka líto. Paní totiž byla velmi pintlich. Asi bude lepší, když řekneš, že je kolem sedmé... :-) Nebo si to rychle spočítej a řekni jí, že je jí čtrnát a tři dny, pět hodin a deset vteřin (například) ale to už kecám, neber to vážně. Chtěla jsem hlavně říct, tvoje fotečka došla, tvoje letní zátišíčko už je přidáno do článku, teď jen vydržet do 20. září, ale ono to uteče. Pak fotky zveřejním a dám hlasovací anketu. I když mám dojem, že vyhrajou všichni. Už se mi slétají první vlaštovky a jsou to vážně hezké fotky. Včetně té tvé.
Vím,že ted moc nepíšu,nějak nemám kdy,už jedeme přípravu na 1.třídu a tak se rozjelo ve velkém jednání s SPC,APLOU a školou,ale musím napsat,že tohle téma LŽEŠ na nejrůznější nepřesnosti jak časové tak i jiné je u nás běžný jev,vlastně ho ,když nad tím tak přemýšlím ani nějak moc neřešíme,snad jen tím,že se hned opravíme a omluvíme---jsem totiž taky taková pintlich a tak Alexe chápu a zbytek rodiny už to dělá automaticky :))
Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu. Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.
Tohle moc dobře znám :-) Náš mladší syn (20), který vykazuje některé aspergerovské rysy, nás tímhle kolem čtyř či pěti let svého věku dost mořil. Kolik je? zeptal se. Sedm. Sedm? mrkl na hodiny a začal se vztekat: Je PŘESNĚ osmnáct padesát osm a pět vteřin, šest vteřin, sedm vteřin, osm vteřin... Vydržel až do sedmi. Dávali jsme si velký pozor, abychom řekli méně, ne víc, poněvadž by chlapeček mohl hlásit třeba i celých dvacet tři hodin padesát šest minut a třicet tři vteřiny, než by se dočkal.
OdpovědětVymazatTotéž bylo s předpovědí počasí - neuměl číst a psát (kromě čísel), ale zaznamenával si mráčky podle předpokladu a mráčky podle skutečnosti. Ovšem nejstrašnější bylo cestování hromadnou dopravou - poněvadž jízdní řády jsou jízdní řády a ty je třeba dodržovat. Celá tramvaj/celý autobus věděl, nejen jak se jmenuje zastávka, ale také v kolik jsme na ní měli být a v kolik na ní skutečně jsme. Výluku komentoval naprosto správně podle výlukového řádu, ale k tomu hlásil, kde a kdy bychom byli, kdyby výluka nebyla... V tomto školním roce bude maturovat na dopravní průmyslovce a pak čest památce kterémukoli jeho budoucímu dopravnímu zaměstnavateli :-)
:-) Opravdu jsem se pobavila.
VymazatJe fakt, že nesrovnalosti s věkem mi taky vadívaly, zvlášť, když babička už po novém roce všem hlásila, že je mi 12, když mám narozeniny až o prázdninách... Takže si na to dávám pozor a věk u dětí říkám přesně, co kdyby jim to vadilo, jako mě:-)
Brali už ve škole zaokrouhlování? :)
OdpovědětVymazatBrali, ale na tohle to neplatí. Prý to platí JEN tehdy, když to v hodině přikáže učitelka.
VymazatNojo, detailisti. :-)
OdpovědětVymazatOno v podstatě, kdybych to měla vzít důkladně, tak má vlastně pravdu... ale kdybychom měli být takhle detailní ve všem, tak můžeme počítat i brambory a měřit jejich průměr, zda jsou všechny stejné.
Trochu mi to připomnělo jednu story u řezníka, kdy paní chtěla přesně deset deka šunky. Přesně! ani o půl deka víc nebo míň.
Řeknu ti, v tu chvíli mi bylo řezníka líto. Paní totiž byla velmi pintlich.
Asi bude lepší, když řekneš, že je kolem sedmé... :-)
Nebo si to rychle spočítej a řekni jí, že je jí čtrnát a tři dny, pět hodin a deset vteřin (například)
ale to už kecám, neber to vážně.
Chtěla jsem hlavně říct, tvoje fotečka došla, tvoje letní zátišíčko už je přidáno do článku, teď jen vydržet do 20. září, ale ono to uteče. Pak fotky zveřejním a dám hlasovací anketu.
I když mám dojem, že vyhrajou všichni. Už se mi slétají první vlaštovky a jsou to vážně hezké fotky. Včetně té tvé.
:-D
OdpovědětVymazatVím,že ted moc nepíšu,nějak nemám kdy,už jedeme přípravu na 1.třídu a tak se rozjelo ve velkém jednání s SPC,APLOU a školou,ale musím napsat,že tohle téma LŽEŠ na nejrůznější nepřesnosti jak časové tak i jiné je u nás běžný jev,vlastně ho ,když nad tím tak přemýšlím ani nějak moc neřešíme,snad jen tím,že se hned opravíme a omluvíme---jsem totiž taky taková pintlich a tak Alexe chápu a zbytek rodiny už to dělá automaticky :))
OdpovědětVymazat