Dnes ráno kolem 9. hodiny se vrátil Jenda z tábora.
Průběžně jsem každý den dostávala od Tadeáše sms-ku, tak jsem věděla, že jsou v pořádku.
Jenda mě překvapil.
Nenadával mi, ale přiběhl ke mně s radostí v očích a dokonce se na vteřinu přitulil k mým nohám...
Asi dvě hodinky však nezvládal přechod z tábora domů.
Plakal, házel věcmi, schovával se pod peřinu do postele.
Občas se na pár minut zabavil u iPadu....
... ale sotva bylo v místnosti víc lidí, nebo jsem mu něco nedovolila, tak si zacpával uši.......a plakal.
Přivezl si namalované obrázky....
Diplom za přátelství s Tadeášem....
...a pomalované tričko...
V první chvíli říkal, že se mu tam líbilo, ale že už tam NIKDY nepojede.
Teď opakuje pořád dokola: "Nic se mi tam nelíbilo, děti se mi tam nelíbily, lidi se mi tam nelíbili..."
Tadeáš říkal, že to zvládali lépe než loni.
První dva dny trávili víceméně o samotě na pokoji, později se občas přidávali k ostatním.
(Jenda říká, že každý den plakal... o tom se Tadeáš nezmiňoval, asi mi nechtěl přidělávat starosti.)
Tentokrát zvládl Jenda i návštěvu canisterapeutů se třemi pejsky. Sám od sebe mi neřekl nic, ale cílenými otázkami jsem se dozvěděla, že pejsci byli na zahradě, dva si pohladil a že jim dával piškoty.
Dělali podobné věci jako doma - modelovali si, četli knihy, hráli hry na iPadu, chodili na procházky... Na zahradě se Jenda houpal na houpačce.
Koupal se za ten týden jen jednou, zuby si prý nečistil vůbec, ale přežil a to je nejdůležitější.
Dokonce ani technika (DVD přehrávač, iPad, budík...) neutrpěla újmu.
Loni jim nějaké dítě rozbilo DVD přehrávač, tak letos na to Tadeáš dával větší pozor.
Když Jeníček ječel jak hysterka, házel věcmi a třískal dveřmi, zazněla tu od někoho věta: "TOHLE mi vůbec nechybělo".
To se nedivím.
Mně vlastně taky ne.
Eliška si ten týden užívala roli "jedináčka".
Ale potěšila mě, když řekla, že mít sourozence je lepší.
To mě překvapilo, protože mám často pocit, že si děti často lezou na nervy a jen se hádají...
Už se těším na příští rok.
Doufám, že APLA JC bude pořádat další tábor.
Je to fajn - týden se o svého autíčka nemuset starat a nemuset být pořád ve střehu....
No vida, tak sis aspoň trošku odpočinula, ale stejně si myslím, že jsi byla myšlenkami pořád s ním. Moje dcera teď byla také týden sama, děti byly obě na táborech, ale jen byla chvíli sama, už se jí stýskalo a vygruntovala si zatím celý byt. Inu, jeden si říká, že si odpočine, ale....
OdpovědětVymazatMarcelko, to je super , že tak pěkně zvládli, náš Adík by zase hrozně rád někam jel, ale když byla teď v létě možnost jet na školku v přírodě, tak ho nevzali , protože zlobí ... No pčíští rok by měl jet povinně, tak jsem na to zvědavá. No a je super , že Eliška je ráda, že má sourozence, u dětí mého muže (4 kluci) si jeden z nich celé dětsví stěžoval, že je nechce...má ADHD a taky nějakou formu autismu, lehkou...ale udivilo mě, že od malička měl hrozně rád sedat lidem (i cizím) na klín a mazlit se i doma i s cizími...řekla bych , že až moc. Tak přeji ať se Jeník brzo adaptuje zase zpět a užívejte letní dny!
OdpovědětVymazatHodne me potesila ta veta o prituleni.
OdpovědětVymazatHana
ZDRVÍM AMÉLKO, JE DOBŘE, ŽE JSI SI ODPOČINULA.
OdpovědětVymazatJISTĚ JSI RÁDA, ŽE JE JENÍČEK DOMA.
VAŠE PŘIVÍTÁNÍ JSI POPSALA MOC HEZKY.
PŘEJI VÁM KRÁSNÉ CHVÍLE ŠTĚSTÍ, HER A DNŮ S PŘÍJEMNÝMI ZÁŽITKY.
HODNĚ SIL.
BOHDA
Určitě jsi si odpočinula a načerpala síly. Jeníček určitě také.
OdpovědětVymazatBylo to fajn. Vlastně by to mohlo být častěji. Občas trošku zjišťuji, jak JINÝ je život bez autistů...
VymazatTaky jsme si se sestrou lezli na nervy když jsm se neviděli, scházeli jsme si.
OdpovědětVymazatNevím, nejsem psycholog, ale možná by takové tábory měly být víckrát za rok, a ne jenom jedno.
A ty jsi si odpočinula, navála další sílu a hurá do života.
Hlavně že sis odpočinula. :)
OdpovědětVymazatJá myslím,že to bylo pro Jeníčka moc užitečné,diplom je krásný a tričko také.A vypadá v obličejíčku odpočatě.Snad jste si odpočinuly všichni.Je nějaký systém,kdy se zobrazují příspěvky a kdy ne ?Selektivní systém,má to klíč,jsem zvědavá.Krásný večer všem.
OdpovědětVymazatAhoj Maci. Důležité je, že jsi si odpočinula. Teď se všechno zase zklidní, za chvíli začne zase škola (ach jo) :-). Jeníčkovi to určitě prospělo, takový krásný tábor. Měj se co nejlíp. Tina
OdpovědětVymazatTo je fajn, že letos to proběhlo celkem hladce. Ono se to nezdá, ale takový tábor dá Jeníkovi hrozně moc. Tam je hlavní, že se musí nějak přizpůsobit a to ho určitě posune vpřed.
OdpovědětVymazatJinak ty přechody dělají problémy i našemu Míšovi a to jezdí "jenom" na pár dní k babičce, kde to zná.
Příští rok se možná na táboře potkají, chceme to s Míšou také zkusit.
To je fajn, těším se, že se tam uvidíme. Zamlouvám si místo na táboře raději rok dopředu. :-)
VymazatDiplom za přátelství. To mě dostalo!
OdpovědětVymazatDobrý den paní Amélie. Jsem na Vašem blogu poprvé a jsem ohromen. Jsem ohromen Vaší silou a máte můj VELIKÝ RESPEKT! Odkaz na Váš článek o pomoci jsem dal na všechny sociální sítě, ve kterých jsem . Přeji Vám mnoho sil. Zdeněk:-)
OdpovědětVymazat