Úsměv je nejhezčí ozdobou lidské tváře

Úsměv je nejhezčí ozdobou lidské tváře a proto díky!!!

Jsem v nemocnici přes 5 týdnů, začínalo mi tzv. hrabat na maják, propadala jsem smutku a byla jsem bezradná. Stále na tom nejsem úplně dobře. Nemoc stále zlobí a vystrkuje svoje růžky. A proto jsem nedávno  sepsala prosbu, kde jsem Vás prosila o pohled pro potěšení, pro sílu dál bojovat a zase se usmívat. A jsem ohromena a potěšena, kolik je mezi lidmi dobroty. Přišlo mi jich tolik, kolik snad za celý rok ne. Jsem v rozpacích a nevím, jak Vám mám poděkovat.

Jde vidět,že empatie mezi lidmi stále existuje. Ozvali jste se z různých částí České a Slovenské republiky, ze Švýcarska, z Londýna, Německa, Kanady či Austrálie.

Každý z Vás si zasluhuje můj veliký obdiv, že jste se osmělili napsat úplně cizímu člověku. A jsem za to upřímně ráda!!! Úplně každý pohled či dopis mě pohladil po duši, rozjasnil mou tvář a já se zase usmívám, i přes to, že k smíchu mi ještě kvůli nemoci a bolestem moc není.

Vše se dá ale překonat, když vím, kolik lidí si na mě udělalo čas, investovali nějakou korunku a poslali mi pohled. Už zase rozdávám úsměvy jak jen to nejvíc jde. Směji se ráda....upřímně ráda.

Laurence Sterne kdysi řekl, že je přesvědčen, že si člověk každým úsměvem prodlužuje život. A já s ním souhlasím. Smích mě posiluje a strašně se mi líbí, že dokáže druhé potěšit. A proto každý pohled od Vás beru jako úsměv. A právě proto Vám všem děkuji a posílám jeden velký úsměv pro štěstí.

Zatím to vypadá, že tu budu ještě aspoň další týden, protože kvůli viróze, kterou jsem dostala, nemůžu dostat další dávku léčby. Bylo by to prý riskantní. A pak se taky teprve uvidí, jestli ta léčba zabere.

A tak tedy pokud by měl ještě někdo z Vás chuť poslat mi pohled - úsměv - sem do nemocnice, budu moc ráda. Protože právě díky VÁM,MOJÍ RODINĚ A PŘÁTELŮM, ještě bojuji.

Ne nadarmo se vlastně říká, že život je boj a kdo ho chce žít, musí bojovat!

Ještě jednou děkuji všem....Zdenka

Ještě jeden z citátů si dovolím použít. Prohlásil ho  Chamfort Sebastian Roch a myslím, že je na něm velký kus pravdy.

Cituji: Nejztracenější den našeho života je ten, v němž jsme se nezasmáli.

PS: Prosím o pohled, ač se mi to zdá troufalé, ale díky první odezvě už vím, že dobří lidé s krásnou a čistou duší naštěstí ještě  nevymřeli...

Pro ty z Vás, kdo budete chtít ještě poslat pohled, zde znovu přikládám adresu - Fakultní nemocnice, budova č.10 - oddělení E, Sokolská 581, Hradec Králové 500 05

A nezapomenout připsat, že je to pro mě, tedy Zdenka Minaříková

DĚKUJI za všechno, co pro mě i pro Zdeňku děláte.....